Projekt Mojžíš ubrání Benátky před vodou
Mořská hladina vzdutá o rekordních 194 centimetrů vtrhla koncem roku 1966 do
Benátek a totálně ochromila život ve městě. Spustila vleklou diskusi, jak
historický klenot Adrie ochránit proti zlovůli moře. Dohady trvaly čtyři
desetiletí. Konečně před dvěma týdny Benátčané začali stavět obří sklopné hráze.
AUTOR: Bořek Otava AUTOR-WEB: www.ihned.cz [http://www.ihned.cz/otava] Náměstí
svatého Marka patří k nejkrásnějším na světě, ale má jednu smůlu: Leží v
nejnižším místě historického centra Benátek, které se za posledních sto let
propadlo do okolní laguny o 23 centimetrů. Bývá zaplaveno dvě stě dnů do roka.
Špinavá voda vylitá z jinak tak romantických kanálů, jejichž síť prolíná starým
městem, odrazuje turisty, znemožňuje podnikání, znechucuje občany a ohrožuje
památky. Pravda, město před přímými nápory vln Jaderského moře stíní Benátská
laguna (viz mapku), jejíž slané bažiny představují přírodní ochranu, která tlumí
příboj a zpomaluje ničivé vlny. Voda přesto zaplavuje ulice a náměstí stále
častěji. Zatímco od roku 1993 do loňska město zaznamenalo na padesát velkých
záplav, mezi roky 1923 a 1932 jich bylo jen pět. MEZITITULEK: Ocelová hradba za
miliardy Série ničivých vodních útoků přiměla italskou vládu, aby záchranu
Benátek vyhlásila v roce 1973 za věc národního zájmu. Trvalo však další tři
desetiletí než po nekonečných studiích, výzkumech, zavržených návrzích a
debatách začal projekt Mojžíš. Základní myšlenka díla je prostá: Jakmile se
hladina zvedne o více než metr, kdy už začne ohrožovat město, z ocelových
plováků ležících v betonovém loži na dně se stlačeným vzduchem vypudí voda.
Zvolna se tak vztyčí bariéra, která přehradí tři vstupy do laguny. Jednotlivé
segmenty vytvoří trojdílnou přehradu dlouhou v součtu 1560 metrů a vysokou 28
metrů. Dílo v hodnotě 3,5 miliardy eur, které připomíná proslulou
protipřílivovou bariéru v Londýně, má chránit Benátky už v roce 2011. Jako snad
každé velké stavební dílo, také projekt Mojžíš vyvolává rozporuplné reakce. Tak
například velkoobchodníci se obávají, že bude brzdit námořní dopravu. Vlastníci
lodí by se mohli městu zcela vyhnout, kdyby hrozilo, že budou muset čekat na
spuštění přehrad. Ohrozilo by to 18 tisíc pracovních míst souvisejících s
námořní dopravou. \"Lodě se budou zdržovat a stavitelé lodí nás opustí,\" řekl
BBC šéf benátského přístavu Claudio Boniciolli. MEZITITULEK: Město klesá, voda
stoupá Ekologická sdružení přišla s alternativním řešením. Navrhovala postavit
doky pro výletní lodi a ropné tankery mimo lagunu na ostrově Lido, čímž by se
zlepšily podmínky v některých městských čtvrtích. Stavba bariér už nicméně
začala, a tak je na místě spíše jiná obava, kterou otiskl časopis Eos Americké
geofyzikální unie AGU. Přehrada sice dočasně ochrání město před nápory moře, ale
výhledově se nedokáže vyrovnat se vzestupem hladiny vyvolaném globálním
oteplováním , jak napsal geofyzik Paolo Pirazzoli z francouzského Národního
střediska pro vědecký výzkum (CNES). Tvrdí, že dvacet let starý návrh nebyl
upraven tak, aby se vyrovnal s celosvětovým vzestupem hladiny moří. \"Benátky
klesají a voda zjevně stoupá také vlivem globálního oteplování ,\" uvedl pro BBC
David Paterson ze St. Andrews University. Vede britský tým, který společně s
italskými vědci pomocí družic a systémů dálkového průzkumu mapuje přílivové toky
a mořský život v Benátské zátoce. \"Hladina moře stoupá rychleji, než klesá
město, ale dohromady je to dvojitá pohroma,\" konstatoval Paterson. Chmurnou
vizi však popírá vědecký tým z Massachusettského technologického institutu
(MITI), který pro italskou vládu posuzoval průběh a prognózy záplav. Jeho závěr
vyznívá povzbudivě: Nová přehrada uchrání Benátky před záplavami, i kdyby v
průběhu tohoto století výrazně stoupla mořská hladina. [*] Pohyblivá bariéra
zbaví město věčných záplav Princip: Pokud budou hrozit přes metr vysoké vlny, z
betonového lože zapuštěného ve dnu tří vstupů do Benátské laguny se vyklopí duté
plovoucí bloky, z nichž se stlačeným vzduchem vyžene voda. Rozměr bloku (šířka x
výška x hloubka): 28 x 20 x 5 m Celkový počet bloků: 78 Celková délka přehrady:
1560 m Doba vztyčování: asi 4,5 hodiny Zahájení/dokončení stavby: 14. 5.
2003/2011 Cena: 3,5 mld. eur Pramen: BBC Benátky - metropole, kterou navštěvuje
moře Venezia, jedno z historicky nejdůležitějších evropských měst se 300 tisíci
obyvateli, leží v Benátské laguně na severním pobřeží Jaderského moře.
Trojdílná, v Itálii nejrozlehlejší laguna, zabírá plochu takřka 1900 km2. Kolem
15 tisíc domů na 118 ostrovech se proplétá asi stovka kanálů, přes které vede
400 většinou kamenných mostů. Historickou část spojuje s pevninou čtyři
kilometry dlouhá silniční a železniční hráz. Průmyslové a obslužné zázemí města
leží v pevninských satelitních sídlech Mestre a Marghera. Historické jádro
Benátek patří ke světovému kulturnímu dědictví UNESCO. ZDROJ: Zdraví Věda a lidé
Mořská hladina vzdutá o rekordních 194 centimetrů vtrhla koncem roku 1966 do Benátek a totálně ochromila život ve městě. Spustila vleklou diskusi, jak historický klenot Adrie ochránit proti zlovůli moře. Dohady trvaly čtyři desetiletí. Konečně před dvěma týdny Benátčané začali stavět obří sklopné hráze.
AUTOR: Bořek Otava
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Náměstí svatého Marka patří k nejkrásnějším na světě, ale má jednu smůlu: Leží v nejnižším místě historického centra Benátek, které se za posledních sto let propadlo do okolní laguny o 23 centimetrů. Bývá zaplaveno dvě stě dnů do roka. Špinavá voda vylitá z jinak tak romantických kanálů, jejichž síť prolíná starým městem, odrazuje turisty, znemožňuje podnikání, znechucuje občany a ohrožuje památky.
Pravda, město před přímými nápory vln Jaderského moře stíní Benátská laguna (viz mapku), jejíž slané bažiny představují přírodní ochranu, která tlumí příboj a zpomaluje ničivé vlny. Voda přesto zaplavuje ulice a náměstí stále častěji. Zatímco od roku 1993 do loňska město zaznamenalo na padesát velkých záplav, mezi roky 1923 a 1932 jich bylo jen pět.
MEZITITULEK: Ocelová hradba za miliardy
Série ničivých vodních útoků přiměla italskou vládu, aby záchranu Benátek vyhlásila v roce 1973 za věc národního zájmu. Trvalo však další tři desetiletí než po nekonečných studiích, výzkumech, zavržených návrzích a debatách začal projekt Mojžíš.
Základní myšlenka díla je prostá: Jakmile se hladina zvedne o více než metr, kdy už začne ohrožovat město, z ocelových plováků ležících v betonovém loži na dně se stlačeným vzduchem vypudí voda. Zvolna se tak vztyčí bariéra, která přehradí tři vstupy do laguny.
Jednotlivé segmenty vytvoří trojdílnou přehradu dlouhou v součtu 1560 metrů a vysokou 28 metrů. Dílo v hodnotě 3,5 miliardy eur, které připomíná proslulou protipřílivovou bariéru v Londýně, má chránit Benátky už v roce 2011.
Jako snad každé velké stavební dílo, také projekt Mojžíš vyvolává rozporuplné reakce. Tak například velkoobchodníci se obávají, že bude brzdit námořní dopravu. Vlastníci lodí by se mohli městu zcela vyhnout, kdyby hrozilo, že budou muset čekat na spuštění přehrad. Ohrozilo by to 18 tisíc pracovních míst souvisejících s námořní dopravou. \"Lodě se budou zdržovat a stavitelé lodí nás opustí,\" řekl BBC šéf benátského přístavu Claudio Boniciolli.
MEZITITULEK: Město klesá, voda stoupá
Ekologická sdružení přišla s alternativním řešením. Navrhovala postavit doky pro výletní lodi a ropné tankery mimo lagunu na ostrově Lido, čímž by se zlepšily podmínky v některých městských čtvrtích.
Stavba bariér už nicméně začala, a tak je na místě spíše jiná obava, kterou otiskl časopis Eos Americké geofyzikální unie AGU. Přehrada sice dočasně ochrání město před nápory moře, ale výhledově se nedokáže vyrovnat se vzestupem hladiny vyvolaném globálním oteplováním , jak napsal geofyzik Paolo Pirazzoli z francouzského Národního střediska pro vědecký výzkum (CNES). Tvrdí, že dvacet let starý návrh nebyl upraven tak, aby se vyrovnal s celosvětovým vzestupem hladiny moří.
\"Benátky klesají a voda zjevně stoupá také vlivem globálního oteplování ,\" uvedl pro BBC David Paterson ze St. Andrews University. Vede britský tým, který společně s italskými vědci pomocí družic a systémů dálkového průzkumu mapuje přílivové toky a mořský život v Benátské zátoce. \"Hladina moře stoupá rychleji, než klesá město, ale dohromady je to dvojitá pohroma,\" konstatoval Paterson.
Chmurnou vizi však popírá vědecký tým z Massachusettského technologického institutu (MITI), který pro italskou vládu posuzoval průběh a prognózy záplav. Jeho závěr vyznívá povzbudivě: Nová přehrada uchrání Benátky před záplavami, i kdyby v průběhu tohoto století výrazně stoupla mořská hladina.
[*]
Pohyblivá bariéra zbaví město věčných záplav
Princip: Pokud budou hrozit přes metr vysoké vlny, z betonového lože zapuštěného ve dnu tří vstupů do Benátské laguny se vyklopí duté plovoucí bloky, z nichž se stlačeným vzduchem vyžene voda.
Rozměr bloku (šířka x výška x hloubka): 28 x 20 x 5 m
Celkový počet bloků: 78
Celková délka přehrady: 1560 m
Doba vztyčování: asi 4,5 hodiny
Zahájení/dokončení stavby: 14. 5. 2003/2011
Cena: 3,5 mld. eur Pramen: BBC
Benátky - metropole, kterou navštěvuje moře
Venezia, jedno z historicky nejdůležitějších evropských měst se 300 tisíci obyvateli, leží v Benátské laguně na severním pobřeží Jaderského moře.
Trojdílná, v Itálii nejrozlehlejší laguna, zabírá plochu takřka 1900 km2.
Kolem 15 tisíc domů na 118 ostrovech se proplétá asi stovka kanálů, přes které vede 400 většinou kamenných mostů.
Historickou část spojuje s pevninou čtyři kilometry dlouhá silniční a železniční hráz. Průmyslové a obslužné zázemí města leží v pevninských satelitních sídlech Mestre a Marghera.
Historické jádro Benátek patří ke světovému kulturnímu dědictví UNESCO.
ZDROJ: Zdraví Věda a lidé
Sdílet článek na sociálních sítích