Větrných elektráren v České republice přibude
Strach o ptáky mají ochránci přírody. Obávají se, že točící se vrtule větrných
elektráren je mohou rozsekat. Obyvatelé se zase bojí hluku. CHOMUTOV - Během
následujících let patrně čeká Českou republiku boom při získávání energie pomocí
větru. Již příští rok má začít stavba dvou set větrných elektráren na
Chomutovsku, další budou postaveny i na Karlovarsku, Mostecku a v dalších
místech Čech i Moravy. Po dlouhém období útlumu se v lednu zvýšily výkupní ceny
větrné energie. Provoz elektráren tak přestává být ztrátový. První větrný park
by měl vzniknout v Krušných horách. Na Chomutovsku plánuje investor postavit
příští rok 110 až 180 větrných elektráren. V následujících letech by měly vyrůst
větrné farmy i na Karlovarsku a Mostecku. \"Jsou tam ideální podmínky. Průměrná
rychlost větru je tam šest metrů za sekundu, což je dostačující,\" řekl Antonín
Rais, ředitel společnosti Czech Venti, která je investorem projektu. Stovky
ocelových stožárů s vrtulemi by měly být vysoké asi 80 metrů a měly by být stát
na rozloze 18 hektarů. Vzdálenost mezi nimi má být kolem 400 metrů. Náklady na
jejich výstavbu jsou odhadovány na 360 milionů eur, investor počítá s
návratností jedenáct let. \"Nebojíme se, že bychom energii neprodali. Nečerpáme
žádné dotace, jde o komerční projekt. Pozemky máme v pronájmu,\" uvedl Rais.
Záměr nebude ztrátový hlavně díky tomu, že Energetický regulační úřad počátkem
roku stanovil výkupní cenu větrné energie na tři koruny za kilowatthodinu. Do té
doby to bylo pouze 1,13 koruny a provoz větrných elektráren byl ztrátový.
Příkladem je větrná elektrárna ve Velké Kraši na Jesenicku. Kvůli nízkým
výkupním cenám obec dodnes splácí dvanáctimilionovou půjčku. Avšak díky téměř
trojnásobnému zvýšení výkupních cen se stává provoz větrných elektráren
výnosným. Se ziskem až šesti milionů korun ročně počítají i v obci Jindřichovice
pod Smrkem, kde postavili dvě elektrárny s výkonem 600 kilowattů. Čistá energie
má i své odpůrce I přesto, že větrná energie je šetrná k životnímu prostředí a
je považována za čistou, mají větrné elektrárny i mnoho odpůrců. V obci Loučná v
Krušných horách proti nim občané dokonce sepsali petici, neboť se obávají hluku.
\"Nesouhlasíme s výstavbou větrných elektráren, a to z důvodu narušení klidu a
vzhledu této významné rekreační oblasti,\" píše se mimo jiné v petici, kterou
podepsaly desítky místních obyvatel a chalupářů. Stavbě tří elektráren však
stejně nezabránili. \"Už bylo vydáno stavební povolení a podepsána smlouva,\"
uvedl starosta Loučné Jiří Šimsa pro Chomutovský deník. Do obecního rozpočtu
přibudou peníze z pronájmu pozemku. Vrásky na čele přidělává stavba větrných
elektráren i ochráncům přírody. \"Vrtule mohou rozsekat táhnoucí ptáky. Je to
sice čistá energie, ale hyzdí to krajinu,\" uvedl ředitel Českého svazu ochránců
přírody Petr Stýblo. Obdobné negativní zkušenosti mají podle něj v Nizozemsku a
v Německu. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi je podíl české větrné
energie zanedbatelný. Mezi největší průkopníky patří Německo, kde mají více než
13 tisíc větrných elektráren s výkonem 12 tisíc megawattů. Zdroj: Lidové noviny
Strach o ptáky mají ochránci přírody. Obávají se, že točící se vrtule větrných elektráren je mohou rozsekat. Obyvatelé se zase bojí hluku.
CHOMUTOV - Během následujících let patrně čeká Českou republiku boom při získávání energie pomocí větru. Již příští rok má začít stavba dvou set větrných elektráren na Chomutovsku, další budou postaveny i na Karlovarsku, Mostecku a v dalších místech Čech i Moravy. Po dlouhém období útlumu se v lednu zvýšily výkupní ceny větrné energie. Provoz elektráren tak přestává být ztrátový. První větrný park by měl vzniknout v Krušných horách. Na Chomutovsku plánuje investor postavit příští rok 110 až 180 větrných elektráren. V následujících letech by měly vyrůst větrné farmy i na Karlovarsku a Mostecku. \"Jsou tam ideální podmínky. Průměrná rychlost větru je tam šest metrů za sekundu, což je dostačující,\" řekl Antonín Rais, ředitel společnosti Czech Venti, která je investorem projektu. Stovky ocelových stožárů s vrtulemi by měly být vysoké asi 80 metrů a měly by být stát na rozloze 18 hektarů. Vzdálenost mezi nimi má být kolem 400 metrů. Náklady na jejich výstavbu jsou odhadovány na 360 milionů eur, investor počítá s návratností jedenáct let. \"Nebojíme se, že bychom energii neprodali. Nečerpáme žádné dotace, jde o komerční projekt. Pozemky máme v pronájmu,\" uvedl Rais. Záměr nebude ztrátový hlavně díky tomu, že Energetický regulační úřad počátkem roku stanovil výkupní cenu větrné energie na tři koruny za kilowatthodinu. Do té doby to bylo pouze 1,13 koruny a provoz větrných elektráren byl ztrátový. Příkladem je větrná elektrárna ve Velké Kraši na Jesenicku. Kvůli nízkým výkupním cenám obec dodnes splácí dvanáctimilionovou půjčku. Avšak díky téměř trojnásobnému zvýšení výkupních cen se stává provoz větrných elektráren výnosným. Se ziskem až šesti milionů korun ročně počítají i v obci Jindřichovice pod Smrkem, kde postavili dvě elektrárny s výkonem 600 kilowattů.
Čistá energie má i své odpůrce
I přesto, že větrná energie je šetrná k životnímu prostředí a je považována za čistou, mají větrné elektrárny i mnoho odpůrců. V obci Loučná v Krušných horách proti nim občané dokonce sepsali petici, neboť se obávají hluku. \"Nesouhlasíme s výstavbou větrných elektráren, a to z důvodu narušení klidu a vzhledu této významné rekreační oblasti,\" píše se mimo jiné v petici, kterou podepsaly desítky místních obyvatel a chalupářů. Stavbě tří elektráren však stejně nezabránili. \"Už bylo vydáno stavební povolení a podepsána smlouva,\" uvedl starosta Loučné Jiří Šimsa pro Chomutovský deník. Do obecního rozpočtu přibudou peníze z pronájmu pozemku. Vrásky na čele přidělává stavba větrných elektráren i ochráncům přírody. \"Vrtule mohou rozsekat táhnoucí ptáky. Je to sice čistá energie, ale hyzdí to krajinu,\" uvedl ředitel Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo. Obdobné negativní zkušenosti mají podle něj v Nizozemsku a v Německu. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi je podíl české větrné energie zanedbatelný. Mezi největší průkopníky patří Německo, kde mají více než 13 tisíc větrných elektráren s výkonem 12 tisíc megawattů.
Zdroj: Lidové noviny
Sdílet článek na sociálních sítích