Domácí firmy se těší na růst trhu
Rostoucí ceny energií i stoupající ekologické povědomí napomáhá českým výrobcům
elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zatímco však zájem o malé vodní elektrárny
spíše opadá, roste odbyt větrných elektráren a solárních systémů. \"Nejvíce
solárních systémů se prodá pro nově stavěné nebo rekonstruované rodinné domky,\"
řekl Jaroslav Buřič z prodejní firmy Aton. Podle něj se na trhu slunečních
kolektorů nejvíce prosazují domácí výrobci, kteří jsou o čtvrtinu až polovinu
levnější při srovnatelné kvalitě. \"Na trhu se snaží uplatnit desítky výrobců a
neustále přibývají další,\" uvedl specialista České energetické agentury
Drahomír Šelong. Vedle německých firem jako je Viessmann, Reflex či Buderus se
tak prosazují i české Ekosolaris nebo STG Praha. Solární systém pro průměrný
rodinný domek přijde na asi 130 tisíc korun a návratnost investice se odhaduje
na osm až čtrnáct let. Ještě větší naděje se kladou do výroby větrných
elektráren. \"Jestliže jsme jich loni prodali deset, letos to už je dvojnásobně
více,\" tvrdí majitel firmy Taawin Jan Tauš. Uvedl, že již vznikají první
takzvané větrné farmy, jejichž majitelé chtějí dodávat proud do sítě.
\"Návratnost se totiž pohybuje už kolem pěti let. Navíc se počítá s tím, že po
vstupu do Evropské unie vzroste výkupní cena elektřiny ze současných tří korun
na asi pět až šest korun,\" vysvětluje Tauš. Letos se objevují ambiciózní plány
na výstavbu desítek větrných elektráren. \"V celé zemi máme požadavky na zdroje
s celkovým výkonem přesahujícím jeden tisíc megawattů,\" poznamenal Šelong.
Přitom loni mělo Česko jen několik elektráren s celkovým výkonem pouze sedm
megawattů. Jedna větrná elektrárna přijde na asi 300 tisíc korun. Svůj odbytový
zenit mají zřejmě za sebou výrobci zařízení pro malé vodní elektrárny.
\"Poptávka je menší, protože se v Česku už vybraly ty nejlepší lokality,\"
vysvětluje projektant firmy Hydrohrom - vodní turbíny Josef Kašpar. Podle něj
zájem poklesl asi před dvěma lety po rozmachu rekonstrukcí a stavbách nových
elektráren v 90. letech. \"Za tu dobu se v Česku obnovila asi třetina ze zhruba
deseti tisíc vodních elektráren, z nichž naprostá většina se přestala v druhé
polovině minulého století provozovat,\" doplnil Šelong z agentury. Žádnou stavbu
loni ani letos neprováděly například VHS - vodohospodářské stavby. ZDROJ: HN
Rostoucí ceny energií i stoupající ekologické povědomí napomáhá českým výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zatímco však zájem o malé vodní elektrárny spíše opadá, roste odbyt větrných elektráren a solárních systémů.
\"Nejvíce solárních systémů se prodá pro nově stavěné nebo rekonstruované rodinné domky,\" řekl Jaroslav Buřič z prodejní firmy Aton. Podle něj se na trhu slunečních kolektorů nejvíce prosazují domácí výrobci, kteří jsou o čtvrtinu až polovinu levnější při srovnatelné kvalitě. \"Na trhu se snaží uplatnit desítky výrobců a neustále přibývají další,\" uvedl specialista České energetické agentury Drahomír Šelong. Vedle německých firem jako je Viessmann, Reflex či Buderus se tak prosazují i české Ekosolaris nebo STG Praha. Solární systém pro průměrný rodinný domek přijde na asi 130 tisíc korun a návratnost investice se odhaduje na osm až čtrnáct let.
Ještě větší naděje se kladou do výroby větrných elektráren. \"Jestliže jsme jich loni prodali deset, letos to už je dvojnásobně více,\" tvrdí majitel firmy Taawin Jan Tauš. Uvedl, že již vznikají první takzvané větrné farmy, jejichž majitelé chtějí dodávat proud do sítě. \"Návratnost se totiž pohybuje už kolem pěti let. Navíc se počítá s tím, že po vstupu do Evropské unie vzroste výkupní cena elektřiny ze současných tří korun na asi pět až šest korun,\" vysvětluje Tauš.
Letos se objevují ambiciózní plány na výstavbu desítek větrných elektráren. \"V celé zemi máme požadavky na zdroje s celkovým výkonem přesahujícím jeden tisíc megawattů,\" poznamenal Šelong. Přitom loni mělo Česko jen několik elektráren s celkovým výkonem pouze sedm megawattů. Jedna větrná elektrárna přijde na asi 300 tisíc korun.
Svůj odbytový zenit mají zřejmě za sebou výrobci zařízení pro malé vodní elektrárny. \"Poptávka je menší, protože se v Česku už vybraly ty nejlepší lokality,\" vysvětluje projektant firmy Hydrohrom - vodní turbíny Josef Kašpar. Podle něj zájem poklesl asi před dvěma lety po rozmachu rekonstrukcí a stavbách nových elektráren v 90. letech. \"Za tu dobu se v Česku obnovila asi třetina ze zhruba deseti tisíc vodních elektráren, z nichž naprostá většina se přestala v druhé polovině minulého století provozovat,\" doplnil Šelong z agentury. Žádnou stavbu loni ani letos neprováděly například VHS - vodohospodářské stavby.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích