zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Skleníkový efekt a skleníkové plyny

13.06.2003
Ovzduší
Skleníkový   efekt  a skleníkové  plyny
Takzvané skleníkové plyny se vyskytují ve vzdušném obalu kolem zeměkoule. Jejich vrstva propouští sluneční paprsky, které ohřívají Zemi, ale zachycuje teplo, jež zemský povrch vyzařuje a které by jinak uniklo do vesmíru. Tomuto jevu se říká skleníkový efekt . V posledních desetiletích přibývá skleníkových plynů produkovaných lidmi. V průběhu dvacátého století se podle zpráv meteorologů pracujících pod patronací OSN zvýšila průměrná teplota na povrchu Země o 0,6 stupně Celsia. Většina vědců dnes proto varuje, že nové rozložení tepelné energie změní globální klimatické poměry. Je však zatím obtížné předpovídat, jak to bude probíhat. Skleníkovými plyny jsou: Vodní pára. Vzniká přirozeně, avšak při vyšší teplotě Země by jí dále přibývalo. Oxid uhličitý. Do ovzduší se dostává spalováním látek obsahujících uhlík, tedy v lidské činnosti především pálením uhlí, ropy a v menší míře i zemního plynu. Svou vinu nese i vypalování pralesů, jež uvolňuje do ovzduší uhlík, který by byl jinak \"skladován\" ve stromech. Ozón . Míněn je přízemní ozón , který vzniká například působením slunečního záření na výfukové plyny aut. Nejde tedy o ten ozón , který tvoří ochrannou vrstvu filtrující nebezpečné složky slunečního záření vysoko v atmosféře. Metan a oxid dusný. Uvolňují se jednak při zemědělské činnosti, zejména z rýžových polí, a také z odpadů při chovu skotu. Metan uniká rovněž ze skládek , z uhelných dolů a při těžbě zemního plynu. Chlorované uhlovodíky. Jsou známé obvykle pod názvem freony a jde o umělé, průmyslově vyráběné plyny dříve používané v chladicí technice nebo jako náplň ve sprejích. Jejich výroba je dnes ve vyspělém světě zakázána, v atmosféře však přetrvávají plyny vypuštěné v minulých desetiletích. ZDROJ: Zdraví Věda a lidé
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí