Svět bude pečlivěji chránit velké kytovce

Lepší ochranu kytovců prosadily včera v Berlíně některé země na úvod výročního, letos už 55. zasedání Mezinárodní velrybářské komise (IWC). Dohoda obsahuje mimo jiné zavádění nových pásem pro ochranu velryb a dalších mořských savců. Proti dohodě se ostře postavily zejména tradiční velrybářské země: Japonsko a Norsko. Zástupci drtivé většiny zemí se shodli: Neexistuje jakýkoli důkaz, že by se stavy kytovců ve světových mořích prudce snižované staletým průmyslovým lovem zlepšovaly. Navíc je zabíjení velryb nehumánní. Proto nemůže být řeči o odstranění moratoria na komerční lov kytovců. Stažení moratoria se však vehementně dožadovaly země lovící velryby, které také žádaly, aby se návrhy vůbec nedostaly na pořad jednání. Vedoucí japonské delegace Masajuki Komatsu podle BBC dokonce pohrozil, že jeho země bude zvažovat \"vytvoření alternativní správní organizace\". Hostitelské Německo na zasedání předložilo takzvanou Berlínskou iniciativu na lepší ochranu mořských savců. Ta také vyžaduje, aby se rybáři vystříhali nechtěného zachycování kytovců do svých sítí. Podle mezinárodní ekologické organice World Wildlife Fund (WWF) tak ročně zahyne kolem 300 tisíc velryb a delfínů. Japonští rybáři, kteří argumentují tím, že velryby loví pro vědecké účely v souladu s pravidly IWC, každoročně připraví o život kolem 700 velryb. Za jejich maso prodávané jako lahůdka v japonských restauracích však utrží ročně zhruba sto miliónů dolarů. Norové se zase odvolávají na historickou tradici a zákaz lovu ignorují. Podle zprávy hnutí Greenpeace vyšlo nedávno najevo, že norská vláda konzumaci velrybího masa dotuje a ve skladech se léta kazí hory velrybího tuku, o něž není zájem. Také Island chce lov pod zástěrkou vědeckého výzkumu obnovit. Před zákazem komerčního lovu velryb jich bylo ročně zabíjeno 13 tisíc, v současnosti je to kolem jednoho tisíce jedinců. ZDROJ: HN