EU má primát ve vodíkových vozech
Devět evropských měst letos zavádí pokusné autobusy, které jako palivo používají
vodík. Je to první zkouška pro palivové články v praxi hromadné dopravy. Podle
toho, jaké s nimi budou zkušenosti, se unie rozhodne, co dál. Zkoušky v běžném
provozu v jiných částech světa jsou omezenější. V americkém státě Michigan letos
bude v provozu jeden a příští rok druhý vodíkový automobil pro doručování
poštovních zásilek, jiný začnou letos zkoušet v Los Angeles. Rovněž Japonsko
zatím nepřekročilo stadium pokusných továrních vozů. Nevýhodou palivových článků
je vysoká cena daná používáním katalyzátorů z drahých kovů, jako jsou platina
nebo palladium. Kilowatt výkonu zajištěný palivovým článkem je zatím třikrát až
šestkrát dražší než kilowatt výkonu naftového motoru. Ránu představám o naprosté
ekologičnosti provozu palivových článků však zasadili v posledním čísle
amerického špičkového vědeckého časopisu Science výzkumníci z Kalifornského
technologického institutu v Pasadeně. Vypočítali totiž, že i pouhý vodík může
mít neblahý vliv na atmosféru. Během výroby, skladování a převážení tohoto plynu
může podle jejich odhadů uniknout deset až dvacet procent obsahu do ovzduší.
Lehounký plyn rychle vystoupá do stratosféry, kde se nachází ozón . Ten filtruje
nebezpečné složky ultrafialového záření, které by jinak v plné síle proniklo až
na zemský povrch, kde vyvolává různé typy rakoviny kůže a oční onemocnění.
Ozónová vrstva je z minulých let poškozena průmyslovými plyny freony . Vodík ve
výšce se sloučí s kyslíkem na vodní páru, která samozřejmě zmrzne. Vědci už
dříve zjistili, že chlórové sloučeniny v atmosféře se při styku s částečkami
ledu stávají agresívnějšími a ničí ozón v ještě větší míře než obvykle. Kdyby se
tedy naplnil scénář o masových únicích vodíku z nové výroby pro palivové články,
znamenalo by to, že ochranná ozónová vrstva dostane v důsledku lidské činnosti
další ránu. Vědci připouštějí, že jejich závěry je nutné ještě prověřit, protože
chování vodíku v životním prostředí není dokonale prozkoumáno. \"Nyní víme, co
se může stát, a můžeme se na to připravit - třeba vývojem technologií, které
neumožní takový únik vodíku,\" uvedla Tracey Trompová, vedoucí výzkumu chování
vodíku v atmosféře z Kalifornského institutu. ZDROJ: HN
Devět evropských měst letos zavádí pokusné autobusy, které jako palivo používají vodík. Je to první zkouška pro palivové články v praxi hromadné dopravy. Podle toho, jaké s nimi budou zkušenosti, se unie rozhodne, co dál. Zkoušky v běžném provozu v jiných částech světa jsou omezenější.
V americkém státě Michigan letos bude v provozu jeden a příští rok druhý vodíkový automobil pro doručování poštovních zásilek, jiný začnou letos zkoušet v Los Angeles. Rovněž Japonsko zatím nepřekročilo stadium pokusných továrních vozů.
Nevýhodou palivových článků je vysoká cena daná používáním katalyzátorů z drahých kovů, jako jsou platina nebo palladium. Kilowatt výkonu zajištěný palivovým článkem je zatím třikrát až šestkrát dražší než kilowatt výkonu naftového motoru.
Ránu představám o naprosté ekologičnosti provozu palivových článků však zasadili v posledním čísle amerického špičkového vědeckého časopisu Science výzkumníci z Kalifornského technologického institutu v Pasadeně. Vypočítali totiž, že i pouhý vodík může mít neblahý vliv na atmosféru.
Během výroby, skladování a převážení tohoto plynu může podle jejich odhadů uniknout deset až dvacet procent obsahu do ovzduší. Lehounký plyn rychle vystoupá do stratosféry, kde se nachází ozón . Ten filtruje nebezpečné složky ultrafialového záření, které by jinak v plné síle proniklo až na zemský povrch, kde vyvolává různé typy rakoviny kůže a oční onemocnění. Ozónová vrstva je z minulých let poškozena průmyslovými plyny freony .
Vodík ve výšce se sloučí s kyslíkem na vodní páru, která samozřejmě zmrzne. Vědci už dříve zjistili, že chlórové sloučeniny v atmosféře se při styku s částečkami ledu stávají agresívnějšími a ničí ozón v ještě větší míře než obvykle.
Kdyby se tedy naplnil scénář o masových únicích vodíku z nové výroby pro palivové články, znamenalo by to, že ochranná ozónová vrstva dostane v důsledku lidské činnosti další ránu.
Vědci připouštějí, že jejich závěry je nutné ještě prověřit, protože chování vodíku v životním prostředí není dokonale prozkoumáno.
\"Nyní víme, co se může stát, a můžeme se na to připravit - třeba vývojem technologií, které neumožní takový únik vodíku,\" uvedla Tracey Trompová, vedoucí výzkumu chování vodíku v atmosféře z Kalifornského institutu.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích