Horské louky jsou součástí valašské krajiny, záleží na nás, jak dlouho jí zůstanou

Horské louky společně s lesy a lesíky tvoří typický ráz krajiny v Bílých Karpatech, Javorníkách a okrajových částech Beskyd bývalého okresu Vsetín. Ještě v padesátých letech minulého století byly obhospodařovány jejich vlastníky - malozemědělci. Nyní se o ně mnohdy nestarají ani jejich vlastníci. Louka převážně sousedila s lesem hospodáře jako součást celkové výměry pozemku. Ten ji využíval jako každoroční zdroj kvalitního sena pro zimní krmení dobytka bez předchozího obdělání půdy. Bez orby a hnojení. Podle dnešní terminologie to byla potrava ekologická, získaná s minimálními náklady. Botanici objevili na loukách vzácnou květenu a nazvali je orchidejovými ( vstavačovými) loukami. Vyskytuje se na nich hojně druhů z široce pojatého rodu vstavač a dále rodů, jako vemeník, pětiprstka, kruštík, okrotice, bradáček, které tvoří dohromady horskou a podhorskou květenu Valašska. Podle staletých zkušeností dozrávala tráva kolem svátku svatého Cyrila a Metoděje počátkem července. Při větších výměrách se stala sklizeň sena na horských loukách vžitým rituálem a ukázkou spolupráce všech dosažitelných členů rodiny hospodáře, příbuzných i sousedů. Kosení, sušení trávy a svoz sena byly jednotlivé fáze sklizně, kde pouze sušení bylo vyhrazeno ženám. Děti nosily ze studánky vodu pro osvěžení. Kosení a sušení znamenalo příležitost k setkání, sdělení novinek a pro mnohé změnu všedního rytmu života. Následně se louky do pozdního podzimu využívaly jako pastviny. V současné době je užitná hodnota horských luk minulostí. Zemědělská výroba je nepotřebuje. V údolích existuje dostatek půdy za levný pronájem pro pasení dobytka i produkci sena. Louky se zalesňují nebo jsou ponechány osudu. Během několika let nastává jejich devastace nežádoucí vegetací, náletovými dřevinami. Obojí má za následek likvidaci vzácné květeny a změnu celkového vzhledu krajiny. Dokladem jsou fotografie pořízené ze stejného místa v Bílých Karpatech s odstupem 65 let. Převažuje les zčásti nekultivovaný. Fotografie jsou vybraným vzorkem platným v celém regionu Valašska. Ochránci přírody aplikují zkušenosti bývalých uživatelů horských luk včetně zvyků při jejich ošetřování. Vždy v červenci je s velkým nasazením pokosí. Jedná se o relativně malé plochy - rezervace. Využití nasečené trávy je trvalý problém. Tato nevelká skupina našich spoluobčanů pochopila smysl této činnosti již před více než 20 lety. Zaslouží si poděkování a obdiv. Ministerstvo životního prostředí nemá prostředky pro celoplošné finanční krytí této ochrany přírody, ale snaží se. Například alpské země všestranně podporují horské oblasti, aby zachovaly původní ráz krajiny včetně pasoucího se dobytka. Turisté mají možnost koupit si téměř na pastvině mléčné výrobky včetně všeho, co dům hospodáře poskytuje. Nešetří obdivem. Rádi se vracejí nebo doporučují návštěvu dalším zájemcům o pěkný zážitek v malebné krajině. Zůstanou horské louky se svojí květenou ozdobou Valašska nebo činností člověka zaniknou? FOTO:Protějšek východního svahu Jelenovské v roce 2002. Fotografie: Protějšek východního svahu Jelenovské v roce 1937. Zdroj: Naše Valašsko Autor: Ing. Jiří Mana, CSc.