Čeká nás zjednodušení stavebního řízení?

Platnou právní úpravu veřejného stavebního práva v České republice představuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhlášky. I přes řadu novelizací zákona vychází jeho podstatná část z koncepce navržené v polovině 70. let, mnohé jeho instituty a postupy již nevyhovují současným požadavkům. Původní systematiku a soudržnost stavebního zákona narušily i četné legislativní úpravy jeho právního okolí. Usnesením z června 2001 schválila vláda věcný záměr nového stavebního zákona a současně uložila ministru pro místní rozvoj zpracovat ve spolupráci s ministry životního prostředí a vnitra a předložit vládě návrh jeho paragrafového znění. Příprava návrhu nového zákona, která vstupuje do závěrečné fáze, představuje rozsáhlý soubor prací, zahrnující i přípravu pracovních znění návrhů prováděcích vyhlášek. Bylo rovněž nezbytné řešit vztah k právním předpisům, kterých se stavební zákon dotkne, a to zpracováním návrhu zákona o změně asi dvaceti zákonů, souvisejících se stavebním zákonem. Současně se zpracovává návrh samostatného zákona, který řeší i procesně právní úpravu vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám. Podle schváleného plánu legislativních prací vlády na rok 2003 měl být návrh nového stavebního zákona i zákona o změně souvisejících zákonů předložen vládě v červnu t. r., termín předložení se však posouvána leden 2004. Platnost nového znění stavebního zákona se předpokládá asi od ledna 2005. MEZITITULEK: Územní plánování Na úseku územního plánování je základním principem udržitelný rozvoj, tj. slaďování ochrany a péče o kvalitní životní prostředí s potřebami hospodářského rozvoje a sociálních podmínek. Požadavkům zajištění udržitelného rozvoje jsou podřízeny všechny navrhované procesní postupy a věcná kritéria pro rozhodování o změnách v území, jeho úpravách a umisťování nových staveb. Cílem nové právní úpravy je umožnit a lépe koordinovat propojení území ČR s evropským prostorem. Proto bude územní plánování vybaveno novým nástrojem na celostátní úrovni - politikou územního rozvoje. Nový stavební zákon upravuje územní plánování krajů jako trvalou a kontinuální činnost. Povinné územně plánovací podklady, trvale a průběžně zpracovávané krajskými úřady a úřady obcí s rozšířenou působností, výrazně zefektivní a zkvalitní územní plánování jednotlivých obcí a zabezpečí aktuální znalost o možnostech území. Právní úprava zapojuje novým způsobem do rozhodování o koncepčních otázkách územního rozvoje i o konkrétních investicích veřejnost tím, že územní řízení je pojato jako veřejné. Nově je upraveno i zastoupení veřejnosti při pořizování územních plánů a regulačních plánů. Právní úprava integruje v míře přijatelné pro spolupředkladatele návrhu - Ministerstvo životního prostředí ČR -postupy pro posuzování vlivu na životní prostředí s postupy územního plánování. Zásadně nově je upraveno umísťování staveb tím, že bude vymezováno zastavěné území a že územní rozhodování v tomto území bude zjednodušeno. Nově jsou řešeny postupy přispívající k pružnému a tržnímu řešení pozemkové politiky, které zpřístupňují vhodné plochy pro další rozvoj (například nové nástroje plánovací smlouvy, rozhodnutí o směně pozemků, dohoda o přeparcelaci, předkupní právo) a umožňují lepší spolupráci veřejného a soukromého sektoru na vybavování území potřebnou infrastrukturou. Novinkou je rovněž úprava součinnosti dotčených správních úřadů, spolupůsobících na úseku územního plánování, a řešení případně vzniklých rozporů. MEZITITULEK: Stavební řád Na úseku stavebního řádu nový zákon přispěje ke zjednodušení a zrychlení povolování staveb. Oprošťuje řízení od nadbytečných administrativních úkonů, odstraňuje nebo snižuje jejich formálnost a vede ke zintenzivnění kontroly nad prováděním staveb a jejich změn. Hlavní principy navrhovaného řešení jsou zejména: rozšíření okruhu staveb, jejich změn, zařízení a udržovacích prací, které nebude třeba povolovat ani ohlašovat, přesunutí některých staveb ze správního režimu (tzn. povolování) do procesu ohlašování, zavedení podmínek pro vydání povolení k provedení stavby bez vedení standardního správního řízení, procesní zjednodušení stavebního řízení a jeho omezení na určení stavebně technických podmínek pro provedení stavby s tím, že těžiště posuzování a projednávání navrhovaných staveb bude v územním řízení, založení institutu autorizovaných inspektorů, kteří budou oprávněni provádět některé úkony týkající se povolování a užívání vybraných druhů staveb a poskytovat expertní součinnost, zásadní změna principů součinnosti se spolupůsobícími správními úřady, hájícími zájmy chráněné zvláštní předpisy (bude promítnuta do samostatného zákona), zásadní přeměna nedostatečně fungujícího státního stavebního dohledu na pravidelné a systematické kontrolní prohlídky staveb s možností přijímat operativní opatření přímo na staveništi, včetně jejich vynutitelnosti, výrazné procesní zjednodušení, a tím i zrychlení možnosti započít s užíváním dokončené stavby uplatněním zásady, že stavebník má právo stavbu užívat, pokud ji provedl v souladu s vydanými povoleními a ověřenou dokumentací, redukování rozsahu oprávnění obcí, které nejsou stavebním úřadem, s cílem zkvalitnění rozhodovacích procesů, které budou profesionálně vykonávat stavební úřady. MEZITITULEK: Povolování staveb V souladu se schváleným věcným záměrem navrhovaná právní úprava na úseku povolování staveb zjednodušuje a zrychluje povolování staveb. Zavádí intenzivní kontrolu nad prováděním staveb a jejich změn, která dovoluje některé administrativní úkony spojené s povolováním staveb a jejich užívání vypustit nebo omezit jejich formálnost. Stavby, zařízení a terénní úpravy budou i nadále podléhat povolení. Rozšiřuje se však podstatně okruh staveb, zařízení a udržovacích prací na stavbách, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, ale i okruh staveb, vyžadujících pouze ohlášení stavebnímu úřadu (dnes tyto stavby vyžadují stavební povolení, jehož vydání předchází administrativně náročné správní řízení). Nově se zavádí institut tzv. zkráceného stavebního řízení, které umožňuje provedení stavby bez vedení standardního správního řízení. Zkrácená forma povolení stavby spočívá v ověření projektové dokumentace autorizovaným inspektorem. Samotné \"klasické\" stavební řízení, tedy správní řízení vedené stavebním úřadem, je redukováno na určení stavebně technických podmínek pro provedení stavby s tím, že těžiště posuzování a projednávání navrhovaných staveb je v územním řízení. Důraz je kladen na kontrolu provádění staveb přímo na staveništi, proto budou ve stavebním povolení stanoveny etapy výstavby, které je stavebník povinen ohlásit stavebnímu úřadu k provedení kontrolní prohlídky. Bude-li ověřována projektová dokumentace autorizovaným inspektorem, musí tento povinně připojit k ověřené dokumentaci plán kontrol. Stavební úřad může, za podmínek stanovených zákonem, při kontrolní prohlídce schválit nepodstatné změny v provádění stavby. Znamená to, že nebude nutné vést o takové změně samostatné správní řízení. MEZITITULEK: Užívání staveb Na úseku užívání staveb vychází navrhovaná právní úprava ze zásady, že stavebník má právo užívat stavbu, pokud ji provedl v souladu s vydanými povoleními. Proto se upouští od vedení kolaudačního řízení a vydávání kolaudačního rozhodnutí v dosavadním pojetí. Záměr započít s užíváním stavby je stavebník povinen oznámit stavebnímu úřadu nejméně 30 dnů předem. Stavebník si ale musí opatřit doklady pro užívání stavby, vyžadované zvláštními předpisy. S užíváním stavby může stavebník započít po dokončení prací, které provedl v souladu s povolením stavebního úřadu, pokud mu stavební úřad do 30 dnů ode dne oznámení na základě výsledků kontrolní prohlídky rozhodnutím užívání stavby nezakáže. To může úřad učinit tehdy, jestliže nejsou splněny podmínky bezpečnosti, ochrany života a zdraví osob nebo zvířat a ochrany životního prostředí , nezbytné pro užívání stavby. V takovém případě lze stavbu užívat až po odstranění těchto nedostatků. U staveb, kde budoucí uživatel nemůže ovlivnit jejich vlastnosti (například nemocnice, školy, nájemní bytové domy) nebo u změn staveb, které jsou kulturními památkami, se k užívání vyžaduje osvědčení stavebního úřadu, vydané na základě kontrolní prohlídky stavby, na žádost stavebníka. Pro vydání osvědčení si stavebník opatří podklady vyžadované zvláštními právními předpisy. AUTOR: Z materiálů MMR ČR zpracovala Ing. Jitka Linhová ZDROJ: STAVITEL