Němci na povodně pomalu zapomínají

Povodně z loňského srpna se už východoněmeckým Drážďanům téměř přestaly připomínat. Semperova opera láká turisty k letním koncertům, obrazárna Zwinger byla otevřena už loni v listopadu. Každý si zřetelně vybaví obrázky vzedmutého Labe teprve tehdy, když jde přes historický Augustův most. Žlutá svislice na mostním pilíři ukazuje výši vodní hladiny - v těchto dnech Labe olizuje míru ve výši pouhého jednoho a půl metru. Loni v srpnu se ukázal odpočet krátký: Vodní živel přesáhl devítimetrovou hranici o čtyřicet centimetrů - nejvíce od šestnáctého století, kdy se začala měření provádět. \"Voda šla až ke stropu, uklízeli jsme tu potom dva měsíce,\" říká Dieter Hollman, číšník z nedaleké malé divadelní kavárny. Tuny zapáchajícího bahna odvezly uklízecí čety, nábřeží se vyčistilo. O kus dál po proudu už se zase stavějí nové administrativní budovy. Sasko využívá masívní dotace ze spolkového rozpočtu, stejně jako peníze na povodňové škody z Bruselu. Sasko je adresátem většiny z celkových třinácti a půl miliardy eur, které německý kabinet vyčlenil na nápravu povodňových škod. Podpůrné programy táhnou celou východoněmeckou ekonomiku: zlaté časy prožívá především stavebnictví. Řada expertů ovšem pochybuje o tom, zda obrovské částky putují správným směrem. \"Mnohé obce v záplavové oblasti Labe a jeho přítoků znovu stavějí domy v místech, kde je loni zničila povodeň,\" vykládá Jorg Urban, šéf saské pobočky ekologické organizace Zelená liga, a opírá se přitom o masívní dřevěný stůl v nově zrekonstruované pracovně. Tady, v malé uličce Schutzengasse nedaleko drážďanského centra, šla voda do prvního patra budovy. Urban ukazuje na desku stolu: v této výšce kulminovala hladina rozbouřeného Labe. Může se taková povodeň opakovat, zní časté pochyby. Starostové podkrušnohorských obcí tomu odmítají věřit. Mohou se ovšem mýlit. \"O něčem podobném byli přesvědčeni i obyvatelé na březích Rýna, který se přitom v 90. letech opakovaně rozvodnil,\" připomíná Urban. Dešťové srážky někdy nerespektují zákony pravděpodobnosti. MEZITITULEK: Úřady nechtějí přijít o zisk z prodeje pozemků Úřady v saských obcích nicméně nedopřávají podobným hlasům sluchu. Motivuje je především snaha nepřijít o zisk z prodeje lukrativních pozemků podél saských řek. \"Obce nechtějí přijít o tyto výnosy, ekologická pravidla jsou stranou,\" uvedl nedávno týdeník Der Spiegel. Ještě loni prohlašoval saský premiér Georg Milbrandt, že v záplavových oblastech se už nikdy stavět nebude. Saský ministr ekologie Steffen Flath stejně jako ministři spolkové vlády v Berlíně tvrdili to samé. Berlínská vláda apeluje na \"zdravý rozum\" starostů, zatím však marně. Místní výstavba totiž spadá pod pravomoc obcí. Ochrana proti povodním už je ovšem v agendě zemských kabinetů. Výstava nových domků zatím nerušeně pokračuje. Poblíž polabského města Riesa připravila velká voda o přístřeší tři sta lidí. Nyní už stojí znovu hotové domy, často na původních základech. \"Je to zcela šílené, stavět znovu na stejných místech,\" míní Joachim Schruth ze zemské organizace ochránců přírody v Sasku. Varování se však zcela míjí účinkem. Nešetrným způsobem probíhají také opravy podemletých břehů. Krušnohorskou říčku Muglitz vtěsnali představitelé přilehlých obcí do pevného vybagrovaného koryta. Zbavili přitom břehy z velké části jejich lesnatého porostu. \"Pokud přijde další povodeň, bude mít v této oblasti mnohem drastičtější průběh,\" obává se nyní Jorg Urban. Kritizuje i další zásahy na svazích Krušných hor. Těžká mechanizace narušuje v lesnatých porostech podloží, vytváří koryta, ve kterých potom voda strhává vše, co jí stojí v cestě. MEZITITULEK: Peníze směřují na stavbu dalších vodních přehrad Odborníci zatím nevidí na straně úřadů vůli věci radikálně měnit: Peníze směřují spíše na stavbu přehrad či k regulaci vodních toků. Je paradoxem, že spolkový ministr životního prostředí Jürgen Trittin ještě loni varoval před unáhlenou regulací labské vodní cesty českou stranu. Němce současně znepokojuje i jiné možné nebezpečí. List Frankfurter Rundschau citoval některé odborníky, podle kterých byly říční nivy po loňských povodních zamořeny těžkými kovy z továren starých důlních oblastí. Tehdy se dalo do pohybu okolo 200 tisíc tun materiálu. \"Pohnulo se i deset tun arzenu, dvacet tun olova i několik kilogramů DDT, tedy alarmující množství,\" řekl listu Karsten Grünewald z Technické univerzity v Drážďanech. Několik tun chemikálií přitom pochází z chemičky Spolana Neratovice na české straně. MEZITITULEK: Arzén zamořil desetitisíce hektarů zelených ploch Zvýšené množství těžkých kovů připouští i Günter Rank ze saského zemského úřadu pro životní prostředí a geologii. Například arzenem je podle odhadů jeho úřadu zamořeno 47 tisíc hektarů zelených ploch. Těžké kovy spásá skot a tak se dostávají do potravinového řetězce. Desítky mladých lidí, kteří odpoledne polehávají v trávě na labské louce naproti historickému drážďanskému centru výzkumy zatím neznervóznily. \"Slyšel jsem o tom,\" říká středoškolský student Rolf Niedermann. \"Snad se s tím ale příroda vypořádá,\" doufá. Úřady měřily zamoření ploch krátce po povodních. Tehdy vzorky vyhovovaly normám. O novém měření, které je velmi nákladné se zatím neuvažuje. ZDROJ: HN