Tři soutěsky: Času je málo a voda stoupá

Každý den ráno vynáší pan Čang Ťün-wen z města Feng-tu z domu, ve kterém bydlí déle než třicet let, stolek a dřevěné křeslo. Na stolek postaví zrcadlo, vedle tašku s náčiním. Holičská oficina pana Čanga je připravena k provozu. TITULEK: Tři soutěsky: Času je málo a voda stoupá Vedle postávají za kárkou naloženou skromným zbožím, cigaretami, lahvemi s vodou a ošatkou vařených vajec, starší manželé. Vlastně všude kolem dlouhé lávky spojující nábřeží města Feng-tu s přístavním můstkem na řece Jang-c\'-ťiang (Dlouhé řece) kouří kotlíky s vařenými nudlemi a kuřecím masem, postávají trhovci. Vesměs staří lidé. Feng-tu je pravidelnou zastávkou lodí vezoucích výletníky, kteří chtějí spatřit největší atrakci Dlouhé řeky, Tři soutěsky. Katarakty, kterými si legendární řeka proráží cestu k rovině a k moři. Co kdyby se některý z výletníků chtěl ostříhat, koupit cigarety, něco pojíst... Obchody moc nejdou. Ale to zřejmě tolik nevadí. Pan Čang je starý, ostatní trhovci také. Kolik toho staří lidé potřebují? Spíše než obchody potřebují tento svůj mikrokosmos. Sousedy, se kterými se dá pohovořit o všem možném. Jistotu setkání. Že je s kým vypít šálek čaje. To vše na břehu řeky, o které nějaký mudrc řekl, že stačí jen dostatečně dlouho posedět na jejích březích, aby pozorovatel poznal, co je život. Mladí už odešli z města pryč. A také dny pana Čanga, kterého jsem viděl poprvé a zřejmě naposledy před třemi lety, i ostatních trhovců na břehu Jang-c\'-ťiang ve městě Feng-tu jsou sečtené. V sobotu 1. června v devět hodin ráno se uzavřelo devatenáct z 22 ocelových vrat výpustí na přehradě Tři soutěsky, asi čtyřicet kilometrů nad městem I-čchang. Voda za přehradou stoupá každý den o čtyři až pět metrů. Těžko říci, kdy voda jezera, které má být přes šest set kilometrů dlouhé, dosáhne až k Feng-tu. Ale v každém případě zmizí pod vodou. Stejně jako dalších sto padesát větších měst a nesčetně vesnic. Domovy ztratí na 1,2 milionu obyvatel. Pan Čang už ví, co bude. Odstěhují ho do jednoho z paneláků stojících nad úrovní záplavy vyznačené všude kolem řeky bílými trojúhelníky vysoko na svazích. Kam půjdou ti staří manželé s kárkou? Někam k Šanghaji? (Když budou mít štěstí.) Nebo snad někam hlouběji do hor? Sociální inženýrství nebere ohled na osudy lidí. Přesné statistiky neexistují, nebo nejsou přístupné. Ale podle odhadů čínských odborníků muselo od roku 1949 opustit své domovy kvůli novým přehradám už deset miliónů lidí. Technici jsou nadšení. \"Do čtrnácti dnů dosáhne hladina za hrází ke kótě 135 metrů. Výškový rozdíl mezi horní a dolní hladinou pak bude 65 metrů. Největšími plavebními komorami na světě o pěti stupních proplují první lodě. A 26 turbín roztočí generátory,\" řekl jeden z techniků čínským reportérům v onen památný den, 1. června 2003, kdy skončila druhá etapa výstavby největší přehrady na světě a voda začala stoupat. Po roce 2009, kdy má být přehrada dokončena, budou Tři soutěsky dodávat ročně až 84 miliard Kw elektrické energie pro rozvoj velké části Číny. To je jedna strana mince. Jistě, od moře až do miliónového města Čhung-čchingu budou moci plout lodě od Šanghaje, která je centrem hospodářského boomu Číny, lodě o nosnosti až deset tisíc tun. Dnes se úzkými soutěskami a divokým proudem probíjejí daleko menší nákladní lodě. Jang-c\'-ťiang se má stát osou blahobytu. Přesto je nadšení, dokonce i na oficiálních místech, tlumené. Po straně se připouští, že dnes už by taková megalomanská stavba, která měla Čínu přijít na 25 miliard dolarů, neprošla. \"Raději bychom přemýšleli o sérii menších zdrží nejen na Dlouhé řece, ale také na jejích přítocích,\" řekl mi před třemi lety jeden z manažerů stavby. Ale dál už byl velmi, velmi zdrženlivý. MEZITITULEK: Ztracená minulost Pod vodou nezmizí jen města a vesnice, ale i velký kus čínské historie. Například 1 271 zjištěných archeologických nalezišť. Odborníci dokonce tvrdí, že jich je přes dva tisíce. Archeologové jsou zoufalí. \"Dostali jsme se až ke kultuře Ta-si,\" řekl mi jeden archeolog. \"Šest metrů pod povrchem jsme narazili na jemně opracované kamenné nástroje a elegantní keramiku. To vše je staré asi šest tisíc let. Kolik takových nalezišť je kolem řeky?\" Jen pokrčení ramen. Od roku 1995 bylo na záchranné archeologické práce v záplavové oblasti přehrady vyhrazeno jen 37,5 miliónů dolarů. Pro srovnání: Jen na záchranu jediného egyptského chrámu, Abú Simbelu ohroženého zatopením vodami přehrady v Asuánu na Nilu, bylo vynaloženo přes čtyřicet miliónů dolarů. Z beztak skromné částky na archeologický výzkum ještě ukously úřady, které o své vůli část peněz převedly na konto nákladů spojených s přesidlováním lidí. Seznam toho, co Čína a s ní i celý svět ztratí, je dlouhý, předlouhý. Jen namátkou: Zcela zmizí doklady o životě prastaré kultury Ba, která žila v oblasti Tří soutěsek v době od r. 2100 před Kristem do r. 220 před Kristem. Lidé této kultury své nebožtíky pohřbívali v rakvích ve tvaru člunů a vybavovali je na cestu do záhrobí umně opracovaným bronzovým nářadím a zbraněmi. To, co se podařilo zachránit, dokládá, že lidé kultury Ba žili ve vyspělém státním celku, byli řemeslně zručnější než jejich současníci jinde. Podařilo se zpracovat jen několik nalezišť. Ostatní zmizí pod vodou. Jinou ohroženou památkou jsou sochy Buddhy vytesané do skalních výklenků. Kdysi k nim směřovaly cesty důmyslně vedené po kůlech zapuštěných do srázů, po staletí k nim putovali poutníci z celé Číny. Stovky chrámů. Pod vodou zmizí i starobylé město Fen-Die, metropole Číny v periodě Válčících států (722 - 221 před Kristem). \"Kulturní ztráty převyšují materiální škody,\" tvrdí jeden z odborníků, kteří se účastnili záchranných archeologických prací ve Třech soutěskách, Jdou Bej-čchao. \"Identita Číny stojí a padá s její historií,\" řekl v internetové diskusi. \"Jsme hrdí na to, že jsme zemí s nejstarší a dosud žijící kulturou na světě. Izrael je jedinou zemí, která by nám, snad, mohla konkurovat. Velká část z toho, na co můžeme být hrdí, teď zmizí.\" Pod vodou zmizí i hodně přírodní krásy, Tři soutěsky jsou vedle Velké zdi a medvědů panda považované za jeden z charakteristických znaků Číny. Soutěska Čhü-tchang dlouhá osm kilometrů, čtyřicetikilometrová soutěska Wu-sia a konečně soutěska Si-ling, jejíž sedmdesát kilometrů dlouhý a uzoučký kaňon se noří do šera i za bílého dne. Někde jsou srázy nad řekou vysoké až devět set metrů. V soutěskách kolísá výška hladiny i o padesát metrů. To vše vytváří bizarní tvary. Jistě, i po napuštění přehrady zůstanou skály a srázy. Ale bez řítících se vod a vírů Jang-c\'-ťiang ztratí hodně ze své dramatické velkoleposti. MEZITITULEK: Místo jezera: gigantická stoka? Čínská média dostala příkaz, aby o přehradě psala jen kladně. Přesto se psalo o tom, že velká část území v záplavové oblasti je kontaminována. Nikdo se až do poslední chvíle nestaral o to, co je pod základy zbořených továren, ve stovkách kilometrů kanalizačních sítí zanikajících měst. V přehradě se ocitnou milióny suchých záchodů, zbytky z jatek a hory komunálního odpadu, spousta hřbitovů a hodně čerpacích stanic pohonných hmot. Těsně před uzavřením výpustí přehrady rozsypali dělníci na březích 120 tun jedu proti hlodavcům. Podle zpráv v největším čínském deníku má jed zabránit tomu, aby hlodavci, krysy a potkani utíkali před stoupající vodou do výše položených sídlišť. Uhynulá zvířata měla být sesbírána a spálena. Podle očitých svědků lidé ale uhynulá zvířata házejí zpět do řeky. Ekologická aktivistka Tai Čhing upozornila německou televizní stanici ZDF na další problém: Dlouhá řeka nese milióny tun zeminy. \"Jakmile se sníží rychlost proudu, začne se zemina usazovat a nádrž se zanese.\" Technici však tvrdí, že si s problémem umějí poradit. \"Jistě, pro ochranu životního prostředí v souvislosti s přehradou se dělá hodně,\" říká Lei Cheng-šun z univerzity v Čhung-čchingu. \"Ale kdo ví, jaké jedy ještě v zemi zůstaly?\" Vždyť i správní středisko Čhung-čching zatím čistí jen pět procent svých odpadních vod. Přitom jde o město s více než miliónem obyvatel a rostoucím průmyslem. V jeho spádové oblasti žije na třicet miliónů lidí. Teď tam má být postaveno patnáct čistíren odpadních vod za půl miliardy dolarů. Polovinu má dát Světová banka. Příliš málo a příliš pozdě... MEZITITULEK: Vraždící řeka? Pod přehradou Tři soutěsky začíná rovina táhnoucí se na dva tisíce kilometrů až k ústí do moře. Je to jedna z nejúrodnějších oblastí Číny. Na jednom čtverečním kilometru žije v průměru až tisíc lidí. Řeka je hlavním zdrojem jejich obživy. Ale mnohdy také vraždí. V roce 1931 a pak o čtyři roky později se Dlouhá řeka rozběsnila a při katastrofálních záplavách zahynulo pokaždé na sto padesát tisíc lidí. V roce 1954 řeka zabila na 35 tisíc lidí. Naposledy Dlouhá řeka vážně zahrozila v srpnu roku 1996: Katastrofě zabránilo jen nasazení dvou set tisíc vojáků a miliónů civilistů, kteří zpevňovali a navyšovali hráze. Jang-c\'-ťiang, řeka dlouhá 6300 kilometrů, vede každý rok k moři na 450 miliard kubických metrů vody. Ale průtoky jsou nevyrovnané. V zimě řekou protéká průměrně asi třicet tisíc kubických metrů vody za vteřinu. V létě, když tající vysokohorské ledovce a sníh a při silných deštích se může průtok zvednout i na sto tisíc kubických metrů za vteřinu. Konstruktéři přehrady Tři soutěsky tvrdí, že zdrž dokáže \"uříznout\" vrchol i stoleté vodě (85 tisíc kubíků za vteřinu) a že dokonce dokáže zvládnout i regulaci průtoku kolem 105 tisíc metrů rychlových za vteřinu, aniž by povolily ochranné hráze pod přehradou. To, že krajina kolem řeky potřebuje protipovodňovou ochranu, nepopírají ani kritici díla. Ale i tady by podle jejich názoru pomohly menší přehrady stavěné nejen na Dlouhé řece, ale také na jejích přítocích. Ale na stížnosti je pozdě. Voda za přehradou už stoupá - a s tím přišly první varovné zvěsti. V přehradě se objevily jemné trhliny. Pod přehradou muselo být vyklizeno několik vesnic, protože došlo k podmáčení ochranných hrází. \"Vše máme pod kontrolou,\" tvrdí úřady. Na opravách už pracují specialisté... Prostě bod, ze kterého není návratu, byl překročen. Do konce roku má zmrtvět celé záplavové území. ZDROJ: Víkend