Zatím nic moc

Projekty by byly. Peníze na spoluúčast ne, říká ředitel Agentury pro regionální rozvoj Ostrava Petr Czekaj. OTÁZKA: Bude Moravskoslezský kraj, který má značné ekonomické a sociální problémy, schopen čerpat peníze ze strukturálních fondů EU? Ne tak docela. Chybí nejen peníze na spolufinancování projektů (zdroje EU pokryjí vždy jen část nákladů projektu - pozn. redakce), ale i na jejich přípravu. Ta spolkne u investičního projektu až deset procent z celkových investičních nákladů, protože se musí připravit řada dokumentů: studie proveditelnosti, zhodnocení dopadu na životní prostředí , poměr nákladů a přínosů a jiné. Nic z toho není zadarmo. OTÁZKA: Máte připraveny vůbec nějaké projekty? Na nule nejsme. Například v Programu rozvoje Moravskoslezského kraje je v příloze uveden seznam prioritních projektů, ale hotových záměrů je zatím málo. Přichystán je třeba program na obnovu mostů. Jejich konstrukce jsou zastaralé, železo koroduje a mosty ztrácejí pevnost. V průběhu několika let mají být zbourány a postaveny nové. Náklady na jeden most či lávku se pohybují od jednoho do třiceti milionů korun. Další plány se týkají silnic druhé a třetí třídy, které spravuje kraj. Jejich stav je žalostný a peníze na rekonstrukci chybí. Připravují se také programy, které vytvářejí přístupy k průmyslovým zónám, podnikatelským subjektům, máme zájem o čističky odpadních vod a skládky odpadů . OTÁZKA: Kraj i obec musí zaplatit zprvu všechno samy, Brusel jim náklady proplatí zpětně. Jak to chcete zvládnout? Například u zpracování odpadů může obec získat část prostředků ze Státního fondu životního prostředí . Další spolufinancování zajistí ve spolupráci se soukromou firmou. Ukládání komunálního nebo nebezpečného odpadu je výnosná činnost, a proto jsou firmy ochotny do jejich zřízení investovat. Samy se o podporu z EU ucházet nemohou, mohou to udělat jen přes zakázku, kterou vypíše žadatel. Tím musí být veřejný subjekt, například obec. V praxi se to dělá tak, že si obec podá projekt, ale příslušný pozemek pronajme podnikateli, který zaplatí chybějící část. OTÁZKA: Část peněz na realizaci projektů mohou dodat soukromé subjekty, jenomže při jejich přípravě to možné není. Jak si chcete poradit s tímto úskalím? U silnic řeší situaci kraj ze svého rozpočtu. Obce si nicméně mohou i při přípravě pomoci, a to spoluprací se soukromými subjekty. Kraj se také snaží vytvořit rozvojový fond. Ten by poskytoval obcím peníze na přípravu projektů. Zatím nejsou jasná pravidla, kdo a jak by s tímto fondem hospodařil. Pokud by bylo jeho řízení závislé na zastupitelstvu, bylo by to nepružné. To zažíváme už dnes při chystání projektů se zahraniční účastí. Ty musí schválit zastupitelstvo čítající 65 lidí, které zasedá jen čtyřikrát za rok. Hledají se proto cesty, jak tento proces urychlit. Mohla by být vytvořena manažerská společnost, která by podle určitých pravidel (předem schválených regionální radou a zastupitelstvem) schvalovala poskytování prostředků z fondů na určené priority. Ve Francii nebo Anglii to tak funguje. OTÁZKA: Má kraj do fondu vůbec co vložit? Zatím ne. Kraje požadovaly po státním rozpočtu celkem devadesát miliard korun. Zatím to vypadá, že dostanou něco přes dvacet miliard. Pro kraje se nevyvíjí dobře ani práce na připravovaném zákonu o rozpočtovém určení daní. Tedy o tom, jaký podíl zůstane státu a co připadne krajům. Ve státním rozpočtu měl už letos vzniknout státní fond, do kterého měly být vloženy prostředky na spolufinancování pomoci z předvstupních programů Phare 2003 a ISPA. Ale není tam ani koruna. Snad bude lépe, protože ve státním rozpočtu má být na první tři roky po vstupu vyčleněno celkem sedm miliard na financování a předfinancování projektů (Ekonom č. 25/2003). AUTOR: Monika Ginterová ZDROJ: EKONOM