zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Spalování odpadů je plýtvání surovinami

02.07.2003
Odpady
Spalování odpadů je plýtvání surovinami
Ministerstvo životního prostředí i Hnutí DUHA se rozhodně staví proti výstavbě nových spaloven. Stanovisko nicméně vyvolalo debatu samo o sobě, včetně řady názorů publikovaných v časopise Odpady. Tento článek má pozici Hnutí DUHA vyjasnit.
Prioritou odpadové politiky musí být snižování surovinové náročnosti ekonomiky. Dnešní hospodářství -průmysl, komunální sféra i například stavebnictví - mimořádně plýtvá druhotnými surovinami. Zvyšuje se tak jeho náročnost na přírodní zdroje i zpracování, včetně ekologických škod, které vznikají při jejich získávání. Například těžba a zpracování ropy na plastové lahve (PET a HDPE) spotřebuje čtyř-až osminásobně vyšší množství energie než výroba lahví z recyklovaných plastů. Spalování stejně jako skládky ovšem množství využitelných surovin zbytečně ničí. Značná část spalovaného odpadu je recyklovatelná. Energetické využití odpadu míru plýtvání bezesporu poněkud snižuje. Neřeší ovšem základní problém, totiž ničení recyklovatelných materiálů a zbytečné zvyšování závislosti ekonomiky na přírodních surovinách. Paradoxní přitom je, že při celkovém srovnání je nevýhodné i energeticky: množství energie nezbytné k nové výrobě materiálů totiž převyšuje zisk ze spaloven. Potvrzují to výsledky detailních studií životních cyklů: Spalovny komunálních odpadů průměrně ušetří ve srovnání s recyklací pouze 28 % energie. Recyklace je tedy z pohledu energetické bilance téměř čtyřnásobně výhodnější než spalování odpadů. Při nakládání s odpady sice recyklace vyžaduje o něco více energie než ostatní způsoby, při započtení úspor získaných materiálovým využitím však také výrazně největší množství energie ušetří. Při recyklaci dochází k výrazně nižší spotřebě energie než při zpracování nových zdrojů a při spalování. Množství energie nutné na přepravení zpracovaného recyklovatelného materiálu na trh je poměrně malé a rovná se maximálně několika procentům energie nezbytné ke zpracování přírodních surovin. Nikoli náhodou zákon o odpadech dává přednost materiálovému využití před spalovnami s využitím energie. A nikoli náhodou Evropský soudní dvůr rozhodl, že tato zařízení nelze považovat za zařízení využívající odpad, nýbrž za zařízení odpad odstraňující. Nový Plán odpadového hospodářství by proto měl být v prvé řadě politikou druhotných surovin. Měl by požadovat, aby kombinace prevence, intenzivní recyklace a kompostování a technologií mechanicko-biologického zpracování (MBT) postupně zajistila až maximální technicky možnou a přitom ekonomicky rozumnou míru využití odpadních materiálů. Ostrá debata, zda jsou ekologicky výhodnější skládky nebo spalovny, nemá příliš smysl. Pokud se kritériem stane zábor krajiny, dostávají přednost spalovny; pokud to bude zátěž dioxiny, zřejmě upřednostníme skládky. Avšak skládky i spalovny plýtvají cennými druhotnými surovinami a přispívají tedy ke klíčovému problému. Spalovny jsou rovněž -stejně jako skládky -zdrojem skleníkových plynů. Z tuny směsného komunálního odpadu vznikne při spalování asi jedna tuna oxidu uhličitého. CO2 vzniká také při kompostování, pochází ovšem z biologických odpadů, které by se beztak rozkládaly a přitom emitovaly oxid uhličitý nebo metan. Naopak spalování směsného komunálního odpadu vytváří CO2 rovněž při odstraňování plastů, které pocházejí z fosilních paliv, a proto představuje nesporný antropogenní příspěvek ke koncentraci skleníkových plynů. Poslední studie pro Evropskou komisi potvrdila, že nejnižší vliv na změny klimatu má recyklace odpadů, kterou těsně následuje mechanicko-biologická úprava odpadů a až na třetím místě se umístily spalovny s výrobou elektřiny. Spalovny jsou však rovněž světově největším zdrojem dioxinů a dibenzofuranů. Konečně je třeba poznamenat, že spalovny problém komunálních odpadů vůbec neřeší: pouze snižují množství zhruba na 30 % původní hmotnosti ve formě strusky a popílku. Popílek musí být ukládán na skládkách nebezpečného odpadu. Strusku MPO nedoporučilo k využívání z ekologických důvodů. MEZITITULEK: Konkrétní řešení Řešení umožňuje kombinace vysoké míry recyklace a kompostování v kombinaci s kvalitní legislativou podporující prevenci odpadu a s technologií mechanicko-biologického zpracování. Podle studií MŽP i zahraničních tato strategie vyžaduje nižší investiční i provozní náklady než rozvoj spaloven. Recyklační služby nabízené veřejnosti musí být podstatně kvalitnější než nynější síť kontejnerů. Předpokladem účinné recyklace je adresnější systém sběru -Hnutí DUHA doporučuje osvědčený odvozný, konkrétně pytlový sběr. Má-li však dojít k razantnímu zvýšení podílu vytříděných a materiálově využitých odpadů, je v současnosti zavedený sběr suchých surovin (papír, plasty, sklo) naprosto nedostatečný. Zkušenosti měst, obcí i dalších zemí ukazují, že podmínkou překročení padesátiprocentní míry materiálového využití je třídění biologických odpadů. Proto je nutné sběr biologických odpadů rozšířit. Kompostování patří mezi vyzkoušené, dobře fungující, čisté, bezpečné a běžně užívané způsoby odstraňování odpadu. Dánsko už před pěti lety recyklovalo 97 % všech zahradních odpadů. Rakousko uvádí 75% míru třídění a kompostování organického odpadu, v německých statistikách je 78 %. Suroviny, které se nepodařilo vytřídit přímo u zdroje, tedy přímo občany, mohou být dotříděny a upraveny technologií mechanicko-biologického zpracování odpadů -MBT (z anglického mechanical-biological treatment). Technologie MBT využívá sít, magnetů, vzdušných a elektrických proudů k odstranění kovových, plastových a jiných materiálů. Následuje zkompostování nebo anaerobní digesce zbytkového, převážně biologicky rozložitelného odpadu, čímž se rozloží organická složka -papír, textil apod. Hmota podrobená této úpravě má velmi malou hmotnost i objem, pokud nebude tak čistá, aby ji bylo možné použít jako kompost, může se skládkovat. V kombinaci s intenzivním tříděním se tak zajišťuje maximální materiálové využití. Toto řešení je navíc také ekologicky výhodnější než spalování odpadů ve spalovnách, například vykazuje nižší emise skleníkových plynů. Kalkulace, které Ministerstvo životního prostředí provedlo pro Plán odpadového ho spodářství ČR, rovněž ukazuje, že je levnější než stavba nových spaloven. Vysoké míry třídění u zdroje lze jen obtížně dosáhnout, nejsou-li domácnosti motivovány. Důležitou podmínku proto představují poplatky podle množství netříděného odpadu, nikoli z hlavy. Podmínkou je rovněž intenzivní, kvalitně připravená informační kampaň zaměřená na jednotlivé domácnosti. AUTOR: Ing. Ivo Kropáček, Hnutí DUHA ZDROJ: ODPADY
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
22
11. 2017
22.11.2017 - Seminář, školení
Ostrava
Kongres  STUDIO, spol. s r.o.
22
11. 2017
22-24.11.2017 - Konference
Štrbské Pleso
23
11. 2017
23.11.2017 - Seminář, školení
Spálené Poříčí
23
11. 2017
23-24.11.2017 - Konference
v Litoměřicích
23
11. 2017
23.11.2017 - Seminář, školení
Litoměřice
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí