zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Sucho omezilo výkon vodních elektráren

03.07.2003
Obecné
Sucho omezilo výkon vodních elektráren
Dlouhotrvající sucho výrazně omezilo výrobu v malých vodních elektrárnách. Naději pro jejich provozovatele přinesly až včerejší srážky a s nimi spojený vyšší průtok vody v řekách. \"Bylo málo vody. Ještě v pondělí jsme úplně stáli, ale teď už se to snad zase trochu rozjede,\" uvedl včera Pavel Hurt z menší vodní elektrárny Želina na Ohři u Kadaně. V průměru zde protéká 25 kubických metrů za vteřinu, v minulých dnech ale klesl průtok vody na pouhých devět. \"Tenhle rok ale není až tak výjimečný, i jindy v létě to bývá taková bída,\" připomněl Hurt. Každá ze dvou turbin v Želině, která je majetkem Elektrárny Tušimice, dodává do sítě při plném výkonu 250 kW. O štěstí hovoří soukromí vlastníci malé vodní elektrárny na Mži v Tachově. \"Jsme přímo pod přehradou Lučina, kde hrázný neustále reguluje průtok. Ale nebýt toho, že v minulých dnech pouštěl vody více, než kolik do přehrady přitékalo, byli bychom na suchu,\" uvedl jeden z majitelů Jiří Lazna. \"Provozní řád, stanovený odborem životního prostředí tachovského městského úřadu, nám totiž stanovuje minimální množství vody, které musíme nechat protékat řekou. A to i za cenu odstavení elektrárny. Podobná pravidla samozřejmě platí všude,\" dodal Lazna. Výrazně omezit provoz musela také malá vodní elektrárna na šumavské říčce Vydře. \"V provozu byla jen deset hodin denně, teď už to asi bude lepší. Na minimum musel být také snížen výkon elektrárny na přehradě Hracholusky,\" reagoval Miroslav Kučera, mluvčí Západočeské energetiky, které elektrárenská zařízení patří. Západočeská energetika vlastní celkem čtyři podobné zdroje, které podle Kučery v minulých dnech kvůli nízkému stavu vody snížily vcelku výkon na 60 procent obvyklé výroby elektrické energie. Jedná se ale o málo významné dodavatele do distribuční sítě, z celkového objemu elektřiny nakoupené loni společností ZČE dodaly jen 1,2 procenta. Vedoucí oddělení dispečinku vodních elektráren ČEZ na Vltavě František Řimnáč potvrdil, že vltavská kaskáda dokáže čelit rozmarům počasí lépe než elektrárny na menších tocích. \"Celý systém dokáže udržet elektrárny provozu i při takto nižším průtoku. Z našeho hlediska je ten letošní malý průtok ale celkem běžný,\" připomněl Řimnáč. Jde podle něj o normální výkyvy, jakých elektrárny na Vltavě už zaznamenaly v minulých desetiletích více. Řada vodních elektráren ze středních, jižních a západních Čech se ale dosud nevzpamatovala z loňských katastrofálních záplav a dodnes nefunguje. Příkladem je největší česká vodní elektrárna Orlík s instalovaným výkonem 360 MW. \"Všechny přehrady měly tehdy v srpnu problém. Většina byla poškozena, ale jen Orlík zatím není v provozu,\" potvrdil Řimnáč. V podobné situaci je také elektrárna Darová na Berounce. \"Vyrábíme jen velmi málo. Stále se nám nepodařilo vše opravit,\" uvedl majitel elektrárny František Staněk. V Darové jsou dvě turbiny, které před loňskou povodní vydělávaly majiteli zhruba 350 tisíc korun měsíčně. ZDROJ: Podniky a trhy
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí