Pátek, 29. března 2024

Komu pomůže nová přehrada

Komu pomůže nová přehrada
Veřejnost je neustále udržována v omylu, že plánovaná přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku má plnit protipovodňové účely, a proto je nejvýhodnějším řešením. Podle dostupných fakt (zveřejnili jsme je na internetu - http://herminovy.arnika.org) tomu tak není. Původní plány na výstavbu přehrady z roku 1923 nezmiňují protipovodňové účely. Nádrž měla sloužit ke stabilizačnímu naplňování toku pro plánovaný kanál Dunaj - Odra - Labe. Po druhé světové válce se o přehradě začalo hovořit jako o zásobárně pitné vody pro Ostravsko. Na nádrž protipovodňovou byla přehrada přejmenována po záplavách v roce 1997. Varianta doporučená současnými moravskoslezskými zastupiteli a prosazovaná akciovou společností Povodí Odry má mít hráz sypanou. To znamená, že přehrada musí být neustále naplněna, jinak hrozí eroze a destrukce hráze. Nádrž tudíž nebude schopna pojmout nápor z přívalových dešťů. Nadto z celkové délky vodních toků na území Moravskoslezského kraje řeší navrhovatel přehrady necelých 13 procent. Naproti tomu zatím nepřijatá šetrnější opatření zabezpečují veškeré toky i přítoky. V této souvislosti bývá zmiňováno, že přehradou nebudou ochráněny pouze \"malé vsi\" na horním toku Opavy. Skutečnost je tvrdší. Nebude chráněn ani celý Krnov, nebude chráněno Vrbno pod Pradědem ani Město Albrechtice. To nejsou malé obce. Na rozdíl od verbálně proklamovaných cílů se jeví účel obrovské stavby jiný. Jaký, to by měli lidem sdělit politici. Podívejme se ještě na ekonomickou stránku věci. Přehrada počítá s investicí 2,3 miliardy korun (vynásobme si \"temelínským koeficientem\", abychom stavbu přiblížili české praxi). Alternativní řešení nebudou levnější. Podstatné rozdíly spočívají v časovém rozložení investic a především v jejich dosažitelnosti. Již dnes jsou uvolněny prostředky pro vypracování projektu alternativních opatření v krajině, který realizují úředníci Bruntálu i Krnova. Na jeho základě budou z evropských fondů uvolněny investiční prostředky. Je téměř jisté, že \"evropské peníze\" dostaneme, protože takto navrhovaná protipovodňová ochrana přesně splňuje kritéria takzvané rámcové směrnice o vodách. Co to bude znamenat? Získání dotací zřejmě mnohem většího objemu než 2,3 miliardy korun, avšak rozložených na více než deset let. Realizace kombinovaných alternativních opatření totiž může na rozdíl od stavby přehrady začít teoreticky ihned. Vše je v příkrém v rozporu s obhajobou přehrady ostravským krajským hejtmanem Evženem Tošenovským \"Rizika jsou příliš veliká\" (TV Nova, Televizní noviny, 19. června). Pokud se ostravští krajští zastupitelé obávají povodní, proč chtějí čekat řadu let, když je možno začít ihned? Zřejmě byli nepřesně informováni, protože rozhodnutím podpořit přehradu ignorují zájmy valné většiny svých voličů. Jakkoli se příznivci obrovského technického řešení zaklínají finanční zajištěností stavby přehrady, opak je pravdou. Na přehradu z evropských fondů nebudou prostředky uvolněny, protože v investičním řetězci se nachází příliš mnoho článků a minimálně jeden z nich nehodlá takto nehospodárné řešení podpořit (prohlášení Ivana Dejmala, který vypracovává pro Evropskou investiční banku ekologické posudky k projektům). Zástupci Povodí Odry tvrdí, že byly posuzovány všechny varianty, tedy i mírná technická opatření a opatření v krajině. Jenže přes několikeré upozorňování nechala společnost posoudit varianty jednotlivě. Přitom jedině kombinace drobných technických opatření (například suché poldry, tedy retenční nádrže, odsazené hráze a podobně) a opatření v krajině (zvýšení retenční schopnosti krajiny, tedy snaha zadržet co nejvíce vody tam, kde spadla) je schopna účinně mírnit záplavové vlny. Na vysvětlenou: Žádné lidské opatření nemůže povodním zcela zabránit. Je třeba jen hledat co nejúčinnější a dlouhodobější, přitom ale také ekonomicky únosné řešení. Z hlediska životního prostředí jsou nejšetrnější alternativní opatření v krajině, tedy například průsakové pásy, rozdělení velkých ploch systémem remízků a svahů, řízené rozlivy v nivách (respektive v jejich nezastavěných oblastech) a úpravy hospodaření v lesích i na polích v exponovaných oblastech. Tyto úpravy jsou zároveň nejúčinnější obranou. Nicméně ráz krajiny bude měněn zvolna. A soustava suchých poldrů bude účinná ihned. Selže-li zcela jeden poldr, další suchá nádrž pomůže. Samostatně ani tato soustava stačit nebude. A už vůbec nemůže pomoci jedno obrovské technické opatření - přehrada, nota bene bude-li před přívalovou vlnou naplněná až po okraj. Autor, webdesignér, je členem sdružení Arnika, Bruntál, ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů