Automobil na vodík
Vývoj automobilu na vodík je obsahem amerického programu Freedom CAR
(Cooperative Automotive Research), který v lednu 2003 obdržel významnou vládní
finanční podporu 1,7 miliardy dolarů na dobu pětiletého vývoje technologie a
příslušné infrastruktury. Konečným cílem iniciativy administrativy prezidenta
Bushe je zahájení výroby konkurenčního komerčně dostupného automobilu poháněného
vodíkem v roce 2020. I když program nalezl plnou podporu v senátu i kongresu,
mnozí zákonodárci kritizovali nedostatečné zapojení základního univerzitního
výzkumu v tomto programu, přestože na více než 12 amerických univerzitách je
rováděn výzkum a vývoj palivových článků. Hlavními problémy při jejich vývoji
jsou především účinnost a spolehlivost a jejich integrace do vozidla. Dalším
problémem je získání vodíku. Lákavou možností je jeho výroba ze zemního plynu,
avšak tento způsob produkuje velké množství skleníkového plynu a navíc vyrobený
vodík nemůže být přepravován konvenčními plynovody. Jinou alternativou může být
výroba vodíku u čerpacích stanic - pravděpodobně elektrolýzou vody, avšak tato
technologie není levná. Někteří senátoři přirovnávají program vývoje automobilu
na vodík k projektu Apollo, jiní pak vyjadřují obavu, aby podpora tohoto
programu neznamenala omezení výzkumu obnovitelných zdrojů energie. Zdroj: ODPADY
Vývoj automobilu na vodík je obsahem amerického programu Freedom CAR (Cooperative Automotive Research), který v lednu 2003 obdržel významnou vládní finanční podporu 1,7 miliardy dolarů na dobu pětiletého vývoje technologie a příslušné infrastruktury. Konečným cílem iniciativy administrativy prezidenta Bushe je zahájení výroby konkurenčního komerčně dostupného automobilu poháněného vodíkem v roce 2020. I když program nalezl plnou podporu v senátu i kongresu, mnozí zákonodárci kritizovali nedostatečné zapojení základního univerzitního výzkumu v tomto programu, přestože na více než 12 amerických univerzitách je rováděn výzkum a vývoj palivových článků.
Hlavními problémy při jejich vývoji jsou především účinnost a spolehlivost a jejich integrace do vozidla. Dalším problémem je získání vodíku. Lákavou možností je jeho výroba ze zemního plynu, avšak tento způsob produkuje velké množství skleníkového plynu a navíc vyrobený vodík nemůže být přepravován konvenčními plynovody. Jinou alternativou může být výroba vodíku u čerpacích stanic - pravděpodobně elektrolýzou vody, avšak tato technologie není levná. Někteří senátoři přirovnávají program vývoje automobilu na vodík k projektu Apollo, jiní pak vyjadřují obavu, aby podpora tohoto programu neznamenala omezení výzkumu obnovitelných zdrojů energie.
Zdroj: ODPADY
Sdílet článek na sociálních sítích