V Jiřetíně ztrácejí půdu pod nohama. Je v ní uhlí
AUTOR-WEB: www.ihned.cz [http://www.ihned.cz/baroch] Horní Jiřetín, 17. 7. 2003
Už jednou ho těžba hnědého uhlí vyhnala z domova. Teď se obří rypadla mohou
přiblížit znovu. Branko Glavica je starostou Horního Jiřetína, vesnice, která by
se mohla stát osmdesátou druhou obcí zlikvidovanou po válce kvůli uhlí.
Glavicovu rodinu už v roce 1968, kdy mu bylo deset, vyhnala těžba z historického
jádra Mostu. \"Bylo by to smutné a hodně špatné,\" říká o plánech, podle kterých
by další podkrušnohorská obec zmizela z povrchu. Zrušit limity těžby, které od
počátku devadesátých let chrání Horní Jiřetín a přilehlou obec Černice, navrhuje
ministerstvo průmyslu v jím prosazované variantě státní ekologické koncepce.
Podle úředníků už nemá cenu, aby stát omezení, která vesnice ochraňují před
těžbou, dál držel. \"Obce se už v rámci legislativy umí bránit samy,\" tvrdí
ministerský náměstek Martin Pecina. Pod Horním Jiřetínem leží na čtyři sta
miliónů tun hnědého uhlí, které se svou kvalitou blíží uhlí černému. Životnost
současných hnědouhelných elektráren v severozápadních Čechách sice pomalu končí,
ČEZ už ovšem uvažuje o stavbě nových. Faktem je, že těžba stále dává v
severozápadních Čechách práci mnoha lidem. Pokud se nové elektrárny začnou
stavět, budou potřebovat uhlí. A zásoby pod Jiřetínem jsou tak blízko. Kde končí
limity Mostecká uhelná společnost v poslední době nikdy otevřeně neprohlásila,
že má o prolomení územních limitů zájem. Nikdy ale také nepopřela, že ji uhlí
pod Jiřetínem zajímá. \"Zatím státní instituce nerozhodly, jaká varianta
energetické koncepce bude schválená. Až to bude, budeme postupovat v souladu s
platnou legislativou,\" prohlašuje mluvčí těžební formy Liběna Novotná. Není to
tak dávno, co šéfové Mostecké uhelné mluvili konkrétněji. \"Když se bouraly
Libkovice, bránil jsem se říct, že je to poslední obec, která stála v cestě
hnědému uhlí. V případě Horního Jiřetína a Černic ale mohu prohlásit, že by to
už určitě byly poslední obce,\" řekl před několika lety tehdejší generální
ředitel Mostecké uhelné Oldřich Klimecký. Dodal, že jeho firma vlastní tisíce
hektarů pozemků, kde by se dala postavit vesnice úplně nová. Stejně jako v
německém Porýní, kde se kvůli těžbě uhlí přemístila městečka i s několika
desítkami tisíc obyvatel. Podle ochránců přírody, kteří jsou proti likvidaci
dalších severočeských vsí, už ministerstvo průmyslu s těžbou uhlí v Jiřetíně
víceméně počítá. \"Ministerstvo sice říká, že se mají limity racionálně
přehodnotit. Ale v prosazovaném zeleném scénáři energetické koncepce už s uhlím
za limity počítá. Těch 392 miliónů tun, co jsou pod Jiřetínem, má započítaných
do spotřeby a kalkulace na nich docela významně závisí,\" tvrdí Vojtěch Kotecký
z ekologického Hnutí Duha. Kotecký si přitom myslí, že by obyvatelé v případném
správním řízení o posunutí hranic těžby až do Horního Jiřetína neměli dost sil
výsledek zvrátit na svou stranu: \"Obec určitě nebude tahat za delší konec.\"
Ministr životního prostředí Libor Ambrozek, jemuž se také nezamlouvá, že by
územní limity měly být zrušeny, vidí řešení: O případné těžbě by rozhodly samy
obce. \"Měly by mít právo veta,\" dodává. Stavebníci proti času Většina lidí v
Horním Jiřetíně nechce o případném stěhování ani slyšet. \"To víte, že většina
je proti bourání,\" říká prodavačka v obchodě s potravinami. Debat o dalším
osudu obce v posledních týdnech slýchá čím dál víc. Jen málokdo by chtěl pryč.
Ale výjimky se najdou. \"Mně skoro padá barák na hlavu. Abych měla na opravu
střechy, musela bych vyhrát v loterii. Klidně bych šla pryč, kdyby mi šachta
dala nové bydlení. Ale kdybych to tady řekla mezi lidmi, tak mě snad uškrtí,\"
říká asi čtyřicetiletá místní žena. Zastupitelé dvoutisícového Jiřetína, kterému
je letos 740 let, před několika dny přijali jednohlasně prohlášení, v němž
odmítají jakékoli úvahy o likvidaci obce. \"Chceme, aby zde mohli žít také naši
potomci, aby zde mohli žít beze strachu, že kdykoliv může někdo přijít a
vystěhovat je,\" píše se v dokumentu. Lidé v obci žijí zdánlivě v poklidu,
pracují na zahrádkách, chlapi chodí do hospody, ženské se potkávají v obchodě.
Jako by se snažili nemyslet na to, že \"hnědouhelný poklad\" leží pár metrů pod
jejich domy. \"Ale ta nejistota je tu s námi pořád,\" uvažuje starosta Glavica.
\"Jen ať zkusí přijít, já jim ukážu,\" rozhorluje se muž před svým domem, k
němuž právě přistavuje další část. Kvůli uhlí se rozhodně nikam stěhovat
nehodlá. Starosta tvrdí, že nikdo z ministerstva průmyslu, které energetickou
koncepci připravuje, se dosud nezeptal na jejich názor. \"Neoslovila nás zatím
ani Mostecká uhelná.\" V Horním Jiřetíně se teď každopádně paradoxně začalo
hromadně stavět. Jako by si lidé nechtěli připustit, že by jejich opravené domy
mohl někdo zbourat. Pavel Cervan teprve na jaře, po třech letech stavby,
zkolaudoval horní patro svého domku. Vzal si půjčku jeden a půl miliónu, kterou
teď splácí. \"Tady v té části se staví deset nových rodinných domků,\" ukazuje
starosta nad obřím leteckým snímkem obce. Také radnice se rozhodla k velkým
investicím. Chce opravit všechny chodníky i obecní domy, nahodit novou fasádu na
obě školy. Dokonce i hodiny na kostelní věži, které byly pětadvacet let nahoře
jenom \"pro parádu\", by měly začít znovu počítat čas. \"Vidíte, že obec zase
začíná žít,\" říká starosta. \"Přece nás nikdo nemůže zlikvidovat.\"
Zdroj:Hospodářské noviny
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Horní Jiřetín, 17. 7. 2003
Už jednou ho těžba hnědého uhlí vyhnala z domova. Teď se obří rypadla mohou přiblížit znovu.
Branko Glavica je starostou Horního Jiřetína, vesnice, která by se mohla stát osmdesátou druhou obcí zlikvidovanou po válce kvůli uhlí. Glavicovu rodinu už v roce 1968, kdy mu bylo deset, vyhnala těžba z historického jádra Mostu.
\"Bylo by to smutné a hodně špatné,\" říká o plánech, podle kterých by další podkrušnohorská obec zmizela z povrchu.
Zrušit limity těžby, které od počátku devadesátých let chrání Horní Jiřetín a přilehlou obec Černice, navrhuje ministerstvo průmyslu v jím prosazované variantě státní ekologické koncepce. Podle úředníků už nemá cenu, aby stát omezení, která vesnice ochraňují před těžbou, dál držel.
\"Obce se už v rámci legislativy umí bránit samy,\" tvrdí ministerský náměstek Martin Pecina.
Pod Horním Jiřetínem leží na čtyři sta miliónů tun hnědého uhlí, které se svou kvalitou blíží uhlí černému.
Životnost současných hnědouhelných elektráren v severozápadních Čechách sice pomalu končí, ČEZ už ovšem uvažuje o stavbě nových. Faktem je, že těžba stále dává v severozápadních Čechách práci mnoha lidem.
Pokud se nové elektrárny začnou stavět, budou potřebovat uhlí. A zásoby pod Jiřetínem jsou tak blízko.
Kde končí limity
Mostecká uhelná společnost v poslední době nikdy otevřeně neprohlásila, že má o prolomení územních limitů zájem. Nikdy ale také nepopřela, že ji uhlí pod Jiřetínem zajímá.
\"Zatím státní instituce nerozhodly, jaká varianta energetické koncepce bude schválená. Až to bude, budeme postupovat v souladu s platnou legislativou,\" prohlašuje mluvčí těžební formy Liběna Novotná.
Není to tak dávno, co šéfové Mostecké uhelné mluvili konkrétněji.
\"Když se bouraly Libkovice, bránil jsem se říct, že je to poslední obec, která stála v cestě hnědému uhlí. V případě Horního Jiřetína a Černic ale mohu prohlásit, že by to už určitě byly poslední obce,\" řekl před několika lety tehdejší generální ředitel Mostecké uhelné Oldřich Klimecký.
Dodal, že jeho firma vlastní tisíce hektarů pozemků, kde by se dala postavit vesnice úplně nová. Stejně jako v německém Porýní, kde se kvůli těžbě uhlí přemístila městečka i s několika desítkami tisíc obyvatel.
Podle ochránců přírody, kteří jsou proti likvidaci dalších severočeských vsí, už ministerstvo průmyslu s těžbou uhlí v Jiřetíně víceméně počítá.
\"Ministerstvo sice říká, že se mají limity racionálně přehodnotit. Ale v prosazovaném zeleném scénáři energetické koncepce už s uhlím za limity počítá. Těch 392 miliónů tun, co jsou pod Jiřetínem, má započítaných do spotřeby a kalkulace na nich docela významně závisí,\" tvrdí Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha.
Kotecký si přitom myslí, že by obyvatelé v případném správním řízení o posunutí hranic těžby až do Horního Jiřetína neměli dost sil výsledek zvrátit na svou stranu: \"Obec určitě nebude tahat za delší konec.\"
Ministr životního prostředí Libor Ambrozek, jemuž se také nezamlouvá, že by územní limity měly být zrušeny, vidí řešení: O případné těžbě by rozhodly samy obce. \"Měly by mít právo veta,\" dodává.
Stavebníci proti času
Většina lidí v Horním Jiřetíně nechce o případném stěhování ani slyšet.
\"To víte, že většina je proti bourání,\" říká prodavačka v obchodě s potravinami. Debat o dalším osudu obce v posledních týdnech slýchá čím dál víc.
Jen málokdo by chtěl pryč. Ale výjimky se najdou. \"Mně skoro padá barák na hlavu. Abych měla na opravu střechy, musela bych vyhrát v loterii. Klidně bych šla pryč, kdyby mi šachta dala nové bydlení. Ale kdybych to tady řekla mezi lidmi, tak mě snad uškrtí,\" říká asi čtyřicetiletá místní žena.
Zastupitelé dvoutisícového Jiřetína, kterému je letos 740 let, před několika dny přijali jednohlasně prohlášení, v němž odmítají jakékoli úvahy o likvidaci obce.
\"Chceme, aby zde mohli žít také naši potomci, aby zde mohli žít beze strachu, že kdykoliv může někdo přijít a vystěhovat je,\" píše se v dokumentu.
Lidé v obci žijí zdánlivě v poklidu, pracují na zahrádkách, chlapi chodí do hospody, ženské se potkávají v obchodě. Jako by se snažili nemyslet na to, že \"hnědouhelný poklad\" leží pár metrů pod jejich domy.
\"Ale ta nejistota je tu s námi pořád,\" uvažuje starosta Glavica.
\"Jen ať zkusí přijít, já jim ukážu,\" rozhorluje se muž před svým domem, k němuž právě přistavuje další část. Kvůli uhlí se rozhodně nikam stěhovat nehodlá.
Starosta tvrdí, že nikdo z ministerstva průmyslu, které energetickou koncepci připravuje, se dosud nezeptal na jejich názor. \"Neoslovila nás zatím ani Mostecká uhelná.\"
V Horním Jiřetíně se teď každopádně paradoxně začalo hromadně stavět. Jako by si lidé nechtěli připustit, že by jejich opravené domy mohl někdo zbourat.
Pavel Cervan teprve na jaře, po třech letech stavby, zkolaudoval horní patro svého domku. Vzal si půjčku jeden a půl miliónu, kterou teď splácí.
\"Tady v té části se staví deset nových rodinných domků,\" ukazuje starosta nad obřím leteckým snímkem obce.
Také radnice se rozhodla k velkým investicím. Chce opravit všechny chodníky i obecní domy, nahodit novou fasádu na obě školy. Dokonce i hodiny na kostelní věži, které byly pětadvacet let nahoře jenom \"pro parádu\", by měly začít znovu počítat čas.
\"Vidíte, že obec zase začíná žít,\" říká starosta. \"Přece nás nikdo nemůže zlikvidovat.\"
Zdroj:Hospodářské noviny
Sdílet článek na sociálních sítích