Obstojí Integrovaný záchranný systém ČR v EU?

Rozhovor Haló novin s krajským zastupitelem Janem SATORIQU (KSČM) Zajištění ochrany života, zdraví, majetku a životního prostředí obyvatel ČR před mimořádnými událostmi, zejména povodněmi a požáry, nabývá na významu před naším vstupem do EU. Česká republika musí akceptovat zásady a principy ochrany obyvatelstva, které platí v zemích EU, kde je tato činnost zabezpečována institucí civilní ochrany a ekologických havárií. V ČR tuto povinnost ukládá zákon především krajským úřadům, právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám zařazeným do havarijních plánů krajů. Nezastupitelnou úlohu v této oblasti má Hasičský záchranný sbor ČR (dále HZS ČR). Co mělo a má vliv na současný stav v oblasti ochrany obyvatelstva v ČR a v EU? Na počátku devadesátých let byla uměle vyvolaná euforie proti Civilní ochraně obyvatel ČR a následně došlo k devastaci všech jejích složek. Havarijní plány podniků a skladů nebezpečných látek, opatření v povodí řek, systém výstrahy a místa krizového řízení a organizačního systému přípravy obyvatelstva a mnoho dalších opatření bylo zlikvidováno! Ve státech EU bylo pro toto období naopak charakteristické posilování zásahových kapacit záchranných složek s využitím dalších profesionálních i nevládních složek využitelných pro zajištění maximálně bezpečného životního prostředí pro obyvatelstvo. Předmětem \"rundované kritiky odborníka na počátku devadesátých let byla oblast \"zbytečného\" plánování v oblasti CO. Jaká je současnost? Nositelé těchto názorů již naštěstí neexistují. Plody jejich fantasmagorie se ještě v současnosti promítají do kvality obsahu havarijního a krizového plánování. Havarijní plány vypracované na úrovni bývalých okresů, nebyly až na výjimky v souladu se zněním vyhlášky č. 328/2001 Sb., která stanovuje jednotnou základní osnovu těchto závažných dokumentů. Zejména plány konkrétních činností, které nebyly zpracovány v gesci HZS ČR byly nevyužitelné pro potřeby havarijního plánování a provádění záchranných a likvidačních prací. Bylo proto nutné provést do konce února 2003 jejich ujednocení podle vzorové osnovy, aby je bylo možné použít do havarijních plánů krajů. Jaká opatření byla přijata pro harmonizaci práva ČR a EU z hlediska vytvoření maximálně bezpečného prostředí pro obyvatelstvo? V rámci procesu integrace ČR do EU bylo nutné \"oprášit\" bývalý Plán civilní ochrany, který v mírových podmínkách zajišťoval ochranu obyvatelstva, majetku a životního prostředí a přijmout v roce 2000 soubor krizových zákonů. Jednalo se především o zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a zákon c. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. Jejich součástí byly prováděcí vyhlášky a nařízení vlády ČR. Nařízením vlády č. 417 z dubna 2002 byla přijata Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015. V návaznosti na rozhodnutí Rady EU č. 2001/792 EC Eureton, týkající se spolupráce v oblasti CO, schválila vláda ČR v lednu 2003 plán zpracovaný HZS ČR pro oblast ochrany životního prostředí před mimořádnými událostmi. Jaké poznatky máte jako krajský zastupitel a člen komise životního prostředí RJMK se zaváděním souborů krizových zákonů do života? Nejsou zatím příliš optimistické. I přes maximální snahu všech složek integrovaného záchranného systému dochází stále k nevratným škodám. Je to možné dokumentovat na stavebně technickém stavu stálých úkrytů CO, který je ovlivňován změnami vlastnických vztahů, privatizací bytového fondu a probíhajícími konkurzními řízeními. Také pozdní přidělování vyčleněných finančních prostředků má vliv na provozuschopnost stávajícího krytového fondu. Stejná situace je i v hospodaření se speciálním materiálem CO, které bylo narušeno pozdním vydáním zásad hospodaření GŘ HZS a nereálností stanovených termínů. Také přemístění veškerého materiálu z úložišť CO do konce roku 2004 je nereálné, zejména z důvodu nedostatečných přijímacích kapacit určených skladů. Na posledním zasedání zastupitelstva Jihomoravského kraje jste vznesl dotaz, jak bude řešena potřeba obměny a doplnění vozidel HZS. Byl jste spokojen s odpovědí? Počkám si s odpovědí, až budou známé konkrétní údaje v rozpočtu kraje na rok 2004, které se začínají tvořit. Stávající stav nemusí ve všech případech garantovat dojezdovou dobu vozidel HZS k místu události do 20 minut, tak jak to stanoví platný zákon v návaznosti na vládní usnesení. Je to dáno zejména stávajícím stářím a potřebou obměny vozidel HZS, která je alarmující. Podle vyhlášky č. 247/2001 Sb., o obměně zastaralých vozidel je totiž z celkového počtu zásahových automobilů v JMK 154, pouze 25 % (39) ve stán do 10 let. Dalších 51 % (78) je ve stáří od 10 do 19 let a 24 % (37) je starých 20 a více let. Musel jsem tedy konstatovat, že 75 % zásahovýehvozidel je starší 10 let a má prošlou požadovanou dobu životnosti! Jaká je naděje, že se v období před a po vstupu do EU skladba, počty a jejich obměna u HZS změní? Naděje umírá poslední. Nejsem si však zcela jistý, zda se naleznou finanční prostředky nejenom na jejich prostou obměnu, ale i na doplnění do předepsaných tabulkových stavů. Mohu to dokumentovat na konkrétních údajích JMK, které se příliš neliší od jiných krajů. Potřebný počet zásahové základní, speciální, pomocné a jiné techniky (přívěsy a čluny) je 400. Skutečný počet je 259. Chybějící technika v počtu 141 představuje částku 555,9 mil. Kč. Technika určená k obměně v počtu 155 by v současných cenách přišla na 1263 mil. Kč. Tedy celkem 1818,9 mil. Kč. Když k tomu přičteme požadavky zbývajících krajů, vyplývajících ze zákona, je zřejmé, jak se v případě větších mimořádných událostí mezinárodního významu může EU v oblasti potřebné zásahové techniky na ČR spolehnout. Ptal se Tibor DAVID Autor je cleném komise životního prostředí Jihomoravského kraje Zdroj: Haló noviny