Zemědělství má nárok na vyšší dotace
Zemědělci dostanou více a ostatní musejí šetřit. Tento názor slyším velmi často.
Skutečnost je ale zcela jiná a pro její pochopení se musíme ohlédnout až k roku
1989. Nadměrná prvovýroba a zpracovatelský průmysl, přezaměstnanost, umělá
cenotvorba, stále vyšší plány, minimální ohledy na přírodu, kulhající
produktivita práce. Za třináct let poté je situace odlišná. O 70 % klesl počet
pracovníků. Produktivita práce vzrostla o 130 %. Zavádějí se moderní, ekologické
technologie. Změnila se struktura podniků i myšlení lidí. Žádný resort neprošel
tak důslednou restrukturalizací. I proto jsme v těchto parametrech na úrovni
zemí EU. Je ale třeba vidět také méně pozitivní věci. Odsun zemědělství na okraj
zájmu, zvyšující se náklady, tlak na snížení výkupních cen a často také nepřízeň
počasí, na kterém je zemědělství plně závislé. Za poslední desetiletí mohli
zemědělci vykázat kladnou ekonomickou bilanci pouze v roce 1995 a 2001. Loňský
rok je od roku 1994 nejhorším, skončil pro zemědělce se ztrátou 3,5 mld. Kč.
Agrární koncepce, která vznikla až v roce 1999, vycházela z neutěšeného stavu
sektoru, rostoucí zadluženosti podniků, kumulování ztrát a nezbytných příprav na
vstup do EU. Proto resort každý rok požadoval posílení rozpočtu. Bohužel
neuspěl. Jsou to ale právě zemědělci, kteří za pomoci dotací plní objednávku na
levné, kvalitní a bezpečné potraviny [https://www.kamsnim.cz/categories/food].
Péčí a racionálním využitím krajiny, lesů a vod spravují 80 procent území. A to
prosím pobírají pouhé tři čtvrtiny průměrné mzdy v ČR. Nenechme se ukolébat
názorem, že všechny potraviny [https://www.kamsnim.cz/categories/food] lze
dovážet, takové dovozy by se velmi brzy prodražily. O podobě krajiny ani
nemluvě. Stojíme na hraně Tato vláda problémy zemědělců vnímá citlivě a rozhodla
se nedovolit další hospodářský propad sektoru a umožnit jeho důstojný vstup do
EU. Peníze však nejsou rozhodující motivací pro vstup. Především stojíme o
možnost přímé konfrontace bez celních a obchodních bariér, kde bude hlavními
kritérii schopnost vyrobit, kvalitně zpracovat a prodat. Chceme mít přístup na
trh se 470 mil. spotřebiteli, chceme být platnými spoluhráči a zdatnými
partnery. Proto musíme maximálně využít finance, které se prostřednictvím fondů
EU nabízejí. Získání je zpravidla podmíněno spolufinancováním z našich zdrojů -
i proto stále jednáme o výši resortního rozpočtu na rok 2004. Takto generované
prostředky prospívají nejen zemědělství, ale také sociálnímu a hospodářskému
rozvoji venkova, tvorbě pracovních míst a ochraně přírody. Nemůžeme odložit
řešení potřeb agrárního sektoru o další rok: již dnes stojíme na hraně samotné
existence! Takový krok by měl hluboké negativní důsledky pro nás všechny -
spotřebitele a občany této země. Pevně věřím, že rok 2004 bude pro zemědělství
znamenat historický předěl nejenom proto, že budeme součástí Evropské unie. O
autorovi: ministr zemědělství Zdroj: Lidové noviny
Zemědělci dostanou více a ostatní musejí šetřit. Tento názor slyším velmi často. Skutečnost je ale zcela jiná a pro její pochopení se musíme ohlédnout až k roku 1989. Nadměrná prvovýroba a zpracovatelský průmysl, přezaměstnanost, umělá cenotvorba, stále vyšší plány, minimální ohledy na přírodu, kulhající produktivita práce. Za třináct let poté je situace odlišná. O 70 % klesl počet pracovníků. Produktivita práce vzrostla o 130 %. Zavádějí se moderní, ekologické technologie. Změnila se struktura podniků i myšlení lidí. Žádný resort neprošel tak důslednou restrukturalizací. I proto jsme v těchto parametrech na úrovni zemí EU. Je ale třeba vidět také méně pozitivní věci. Odsun zemědělství na okraj zájmu, zvyšující se náklady, tlak na snížení výkupních cen a často také nepřízeň počasí, na kterém je zemědělství plně závislé. Za poslední desetiletí mohli zemědělci vykázat kladnou ekonomickou bilanci pouze v roce 1995 a 2001. Loňský rok je od roku 1994 nejhorším, skončil pro zemědělce se ztrátou 3,5 mld. Kč. Agrární koncepce, která vznikla až v roce 1999, vycházela z neutěšeného stavu sektoru, rostoucí zadluženosti podniků, kumulování ztrát a nezbytných příprav na vstup do EU. Proto resort každý rok požadoval posílení rozpočtu. Bohužel neuspěl. Jsou to ale právě zemědělci, kteří za pomoci dotací plní objednávku na levné, kvalitní a bezpečné potraviny. Péčí a racionálním využitím krajiny, lesů a vod spravují 80 procent území. A to prosím pobírají pouhé tři čtvrtiny průměrné mzdy v ČR. Nenechme se ukolébat názorem, že všechny potraviny lze dovážet, takové dovozy by se velmi brzy prodražily. O podobě krajiny ani nemluvě.
Stojíme na hraně
Tato vláda problémy zemědělců vnímá citlivě a rozhodla se nedovolit další hospodářský propad sektoru a umožnit jeho důstojný vstup do EU. Peníze však nejsou rozhodující motivací pro vstup. Především stojíme o možnost přímé konfrontace bez celních a obchodních bariér, kde bude hlavními kritérii schopnost vyrobit, kvalitně zpracovat a prodat. Chceme mít přístup na trh se 470 mil. spotřebiteli, chceme být platnými spoluhráči a zdatnými partnery. Proto musíme maximálně využít finance, které se prostřednictvím fondů EU nabízejí. Získání je zpravidla podmíněno spolufinancováním z našich zdrojů - i proto stále jednáme o výši resortního rozpočtu na rok 2004. Takto generované prostředky prospívají nejen zemědělství, ale také sociálnímu a hospodářskému rozvoji venkova, tvorbě pracovních míst a ochraně přírody. Nemůžeme odložit řešení potřeb agrárního sektoru o další rok: již dnes stojíme na hraně samotné existence! Takový krok by měl hluboké negativní důsledky pro nás všechny - spotřebitele a občany této země. Pevně věřím, že rok 2004 bude pro zemědělství znamenat historický předěl nejenom proto, že budeme součástí Evropské unie.
O autorovi: ministr zemědělství
Zdroj: Lidové noviny
Sdílet článek na sociálních sítích