Naklonovaný mamut se možná stane lákavou atrakcí zoo

Nestačí, že hlavním lákadlem Světové výstavy Expo 2005 v Japonsku bude mamut vykopaný ze zmrzlé sibiřské tundry. Japonci chtějí vyhynulého prehistorického obra znovu přivést k životu. Z Ruska už přivezli zmrzlé tkáně živočicha, jehož DNA použijí ke klonování. Rekonstruovaný mamut by se tak za pár desetiletí mohl stát chloubou zoologických zahrad. AUTOR: Bořek Otava AUTOR-WEB: www.ihned.cz Stačí mít několik miliónů dolarů na financování expedic do Ruska, značné odborné znalosti, dokonalé technické vybavení a něco štěstí, aby se dokonale uchovaný mamut zamrzlý v sibiřské tundře stal hlavním exponátem Světové výstavy. Japonský Organizační výbor pro vykopání a vystavení mamuta se zhostil svého úkolu, který se má splnit v roce 2005, více než důkladně (viz info vpravo). \"Díky technologickému pokroku a informacím nashromážděným za celé roky máme tak osmdesáti- až devadesátiprocentní šanci na úspěch,\" řekl agentuře AFP předseda výboru Šinji Furukawa. MEZITITULEK: Vrty mapují dávnou krajinu Věčně zmrzlá půda představuje hotový genetický poklad. Ten, kdo s ním bude umět náležitě nakládat, získá klíč k rekonstrukci celých dávno zaniklých ekosystémů a ke skutečnému cestování do minulosti planety. Tým odborníků z Kodaňské univerzity vytěžil z hlubin věčně zmrzlé půdy na Sibiři a na Aljašce překvapivé bohatství DNA různých živočichů a rostlin žijících před takřka 400 tisíci lety. Tyto vůbec nejstarší kdy získané genetické informace umožňují mimo jiné i nový pohled na záhadné vymření prehistorických velkých savců včetně mamutů. Vědci pořizovali vrty hluboké až 31 metr podél 1200 kilometrů dlouhého pobřeží arktické Sibiře. Z jádra hornin pak získávali vzorky DNA obsažené ve věčně zmrzlé půdě. Jejich nálezy vysoce překonaly vše, co si od výzkumu slibovali. Nalezli genetické informace osmi druhů savců včetně srstnatého mamuta, stepního bizona a pižmoně východního (příbuzný tura) žijících před třiceti tisíci let. K tomu přidali genové sekvence 28 rodů stromů, křovin, mechů, lišejníků a bylin, z nichž některé rostly před 300 až 400 tisíci let. Díky různě hlubokým a velmi vzdáleným vrtům si tým mohl vytvořit dobrou představu o dávné krajině a jejím dlouhodobém vývoji. \"Z pouhých dvou gramů půdy můžete získat smysluplný vzorek ekosystému,\" řekl časopisu New Scientist vedoucí dánského týmu Eske Willerslev. Tento přístup ostře kontrastuje s výzkumy založenými na zkamenělinách, které poskytují informace pouze o jednom určitém exempláři živočišné nebo rostlinné říše. \"Vítězíte, kdykoli se vám povede zasadit nějaký druh do jeho ekologické pavučiny,\" prohlásila genetička Rebecca Cann z Havajské univerzity. Vědce velmi překvapila změna vegetace, která proběhla na Sibiři v posledních 400 tisících letech. V nejstarší krajině převažovaly byliny, které postupně ustupovaly křovinám jasně dominantním v době zhruba před deseti tisíci let. Tato změna také může vysvětlovat, proč v té době vyhynuli v oblasti velcí savci včetně mamutů. Díky postupu, který šéf dánského týmu Willerslev označuje za \"metodu sedimentární DNA\", získali vědci účinný nástroj, který jim umožňuje virtuálně rekonstruovat celé ekosystémy staré až milióny let. Vrcholem kouzlení s genetickou informací je však úmysl znovu přivést k životu vyhynulé mamuty. \"Kostní dřeň, kůže a vzorky svaloviny zamrazené v kapalném dusíku... vypadají dobře,\" konstatoval ředitel vědeckého a technologického střediska z japonské Kinki University Akira Iritani, když přebíral vzorky z končetin vyhynulého zvířete dopraveného z Ruska. Vědec se účastnil výpravy ruského výzkumného střediska pro virologii a biotechnologii Vektor, které vloni v srpnu objevilo končetiny mamuta na dálném severu v Jakutsku. Přesto chce nejprve spolehlivě ověřit, že vzorky skutečně pocházejí z mamuta. \"Pak musíme posoudit, do jaké míry je DNA zvířete žijícího před 200 až 300 tisíci lety poškozená a zda se hodí pro klonování,\" k němuž poslouží vajíčka slonice (viz kresbu). Přesto si šéf japonského střediska zachovává střízlivý odstup: \"Nemusí se nám podařit tak velký skok v klonování, ale učiníme alespoň krok blíž k uskutečnění našeho snu.\" [*] Mamut, vyhynulý prehistorický obr Mammuthus primigenius patří k rodu vyhynulých pravých slonů přizpůsobených životu v chladné až arktické stepi. Zvíře dosahující délky kolem 520 cm je typické asi půlmetrovou rudou srstí a tukovým hrbem mezi lopatkami. Velmi odolný tvor se dokázal přizpůsobovat různým podnebím. Kromě člověka mamut neměl přirozené nepřátele. Radiokarbonové datování původně řadilo vyhynutí mamutů do dvou časových období, přibližně na 44 tisíc let a 11,5 tisíce let. Odborníci nyní obě data považují za chybná. Některé výzkumy posouvají druhé datum před 11 500 lety o 4000 let blíž k naší době. AUTOR: (bo) Mamut na Světové výstavě Expo 2005 v Japonsku Vrcholnou atrakcí expozice ve městě Seto v prefektuře Aichi 250 kilometrů západně od Tokija se má stát perfektně zachovalý mamut vykopaný z věčně zmrzlé sibiřské půdy. Japonský Zvláštní výbor pro vyzvednutí mamuta a jeho výstavu sestavený z Realizačního výboru, Vědeckého výboru a Sekretariátu počítá s těmito fázemi technicky i finančně mimořádného podniku: fáze (srpen až září 2003): výprava japonských odborníků do okolí měst Katanga a Jakutsk na severní a východní Sibiři shromáždí potřebné informace fáze (květen až září 2004): druhá expedice vyzvedne mamuta a dopraví jej do Japonska fáze (říjen 2004 až květen 2005): odborníci připraví výstavní plochu na Expo 2005 fáze (březen až září 2005): vystavení mamuta Po skončení výstavy bude mamut uchován v celku pro budoucí vědecký výzkum. Pramen: AFP ZDROJ: Zdraví Věda a lidé