Shrnutí závěrů z neformálního zasedání Rady EU – ministrů životního prostředí a energetiky v Montecatini
Neformální zasedání Rady EU se uskutečnilo 18.-20. července 2003 v Montecatini.
Delegaci České republiky vedl za Ministerstvo životního prostředí NM Tomáš
Novotný a za Ministerstvo průmyslu a obchodu NM Martin Pecina. Závěry
formulované italským předsednictvím EU Italské předsednictví EU zorganizovalo
první společné neformální jednání ministrů životního prostředí a energetiky z
členských zemí EU, přistupujících zemí, kandidátských zemí, Norska, Evropské
komise, Evropského parlamentu a Evropské agentury životního prostředí. Účelem
jednání byla diskuse, jak integrovat politiky energetiky a životního prostředí,
aby bylo dosaženo udržitelného rozvoje v „rozšířené Evropě“. Z tohoto pohledu
nabízí nové příležitosti otevření energetického trhu. Debata potvrdila široké
sbližování vzájemných podpůrných opatření na ochranu životního prostředí a
současně uspokojit potřeby poptávky po energii a zaručit nabídku, aby se
zachovala konkurenceschopnost evropského průmyslu a ekonomického rozvoje. Také
byla vznesena otázka k debatě na evropské úrovni o budoucnosti rozšíření
energetických zdrojů. Problematika změny klimatu má velkou důležitost, která
byla podtržena současným extrémním počasím. Klimatická změna představuje výzvu
pro celý svět a vyžaduje tedy komplexní celosvětovou odezvu. Kjótský protokol,
který je prvním důležitým krokem k této výzvě, má plnou podporu ze strany EU.
Důležité je také prohloubení spolupráce s Ruskem v oblasti energie a ochrany
životního prostředí, včetně využití kjótských mechanismů, které by mohly
napomoci ratifikaci Kjótského protokolu. Z tohoto důvodu by měla EU otevřít
konstruktivní dialog s Ruskem. V této souvislosti ministři vyjádřili shodný
názor, že je třeba pokračovat v integraci energetiky do politik životního
prostředí. Kjótský protokol k tomuto cíli poskytuje příležitost aktivovat
koordinované iniciativy včetně tržních nástrojů a technologií. Musí být věnována
pozornost: - podpoře strategií „win-win“ (jako např. efektivní využívání energie
a obnovitelné zdroje energie) především používáním tržních mechanismů, které
shromažďují úsilí členských států a hospodaření s poptávkou po energii. -
využití mezinárodní spolupráce prostřednictvím Kjótského mechanismu jako
prostředku pro prosazování celosvětového závazku udržitelného rozvoje; podpořit
výzkum a rozvoj a rozšířit čisté a efektivní technologie. Konsistentní strategie
na evropské úrovni včetně tržních nástrojů by měla být založena na: - zdůrazění
využití biologických paliv a „zeleného“ trhu s elektřinou na podporu
obnovitelných zdrojů energie s výhledem na dosažení podílu energie z
obnovitelných zdrojů energie ve výši 12% do roku 2010; - zdůraznění efektivního
využití energie, včetně kombinovaného tepla a výroby energie jako prostředek pro
podporu efektivního využívání energie; - flexibilní a nákladově příznivou
implementaci směrnice o obchodování s emisemi, která vede k rozsáhlému a rannému
užití „Joint Implementation“ a „Clean Development Mechanisms“; - posílení
výzkumu, rozvoje a rozšíření čistých a úsporných technologií skrze Akční plán na
environmentální technologie a budoucí výzkumné aktivity Společenství; - vyvážený
příspěvek všech odvětví vypouštějících emise skleníkových plynů ke splnění
závazků Kjótského protokolu a s tím spojené úsilí. V této souvislosti by také
měla 9. Konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP 9),
která se uskuteční v prosinci 2003 v Miláně, vyslat positivní signál
mezinárodnímu společenství, jakým směrem mohou politiky změny klimatu řídit
rozvoj a přechod technologií k dosažení nejvyššího cíle Rámcové úmluvy OSN o
změně klimatu. Zdroj: MŽP
Neformální zasedání Rady EU se uskutečnilo 18.-20. července 2003 v Montecatini. Delegaci České republiky vedl za Ministerstvo životního prostředí NM Tomáš Novotný a za Ministerstvo průmyslu a obchodu NM Martin Pecina.
Závěry formulované italským předsednictvím EU
Italské předsednictví EU zorganizovalo první společné neformální jednání ministrů životního prostředí a energetiky z členských zemí EU, přistupujících zemí, kandidátských zemí, Norska, Evropské komise, Evropského parlamentu a Evropské agentury životního prostředí.
Účelem jednání byla diskuse, jak integrovat politiky energetiky a životního prostředí, aby bylo dosaženo udržitelného rozvoje v „rozšířené Evropě“. Z tohoto pohledu nabízí nové příležitosti otevření energetického trhu.
Debata potvrdila široké sbližování vzájemných podpůrných opatření na ochranu životního prostředí a současně uspokojit potřeby poptávky po energii a zaručit nabídku, aby se zachovala konkurenceschopnost evropského průmyslu a ekonomického rozvoje. Také byla vznesena otázka k debatě na evropské úrovni o budoucnosti rozšíření energetických zdrojů.
Problematika změny klimatu má velkou důležitost, která byla podtržena současným extrémním počasím. Klimatická změna představuje výzvu pro celý svět a vyžaduje tedy komplexní celosvětovou odezvu. Kjótský protokol, který je prvním důležitým krokem k této výzvě, má plnou podporu ze strany EU.
Důležité je také prohloubení spolupráce s Ruskem v oblasti energie a ochrany životního prostředí, včetně využití kjótských mechanismů, které by mohly napomoci ratifikaci Kjótského protokolu. Z tohoto důvodu by měla EU otevřít konstruktivní dialog s Ruskem.
V této souvislosti ministři vyjádřili shodný názor, že je třeba pokračovat v integraci energetiky do politik životního prostředí.
Kjótský protokol k tomuto cíli poskytuje příležitost aktivovat koordinované iniciativy včetně tržních nástrojů a technologií. Musí být věnována pozornost:
- podpoře strategií „win-win“ (jako např. efektivní využívání energie a obnovitelné zdroje energie) především používáním tržních mechanismů, které shromažďují úsilí členských států a hospodaření s poptávkou po energii.
- využití mezinárodní spolupráce prostřednictvím Kjótského mechanismu jako prostředku pro prosazování celosvětového závazku udržitelného rozvoje; podpořit výzkum a rozvoj a rozšířit čisté a efektivní technologie.
Konsistentní strategie na evropské úrovni včetně tržních nástrojů by měla být založena na:
- zdůrazění využití biologických paliv a „zeleného“ trhu s elektřinou na podporu obnovitelných zdrojů energie s výhledem na dosažení podílu energie z obnovitelných zdrojů energie ve výši 12% do roku 2010;
- zdůraznění efektivního využití energie, včetně kombinovaného tepla a výroby energie jako prostředek pro podporu efektivního využívání energie;
- flexibilní a nákladově příznivou implementaci směrnice o obchodování s emisemi, která vede k rozsáhlému a rannému užití „Joint Implementation“ a „Clean Development Mechanisms“;
- posílení výzkumu, rozvoje a rozšíření čistých a úsporných technologií skrze Akční plán na environmentální technologie a budoucí výzkumné aktivity Společenství;
- vyvážený příspěvek všech odvětví vypouštějících emise skleníkových plynů ke splnění závazků Kjótského protokolu a s tím spojené úsilí.
V této souvislosti by také měla 9. Konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP 9), která se uskuteční v prosinci 2003 v Miláně, vyslat positivní signál mezinárodnímu společenství, jakým směrem mohou politiky změny klimatu řídit rozvoj a přechod technologií k dosažení nejvyššího cíle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.
Zdroj: MŽP
Sdílet článek na sociálních sítích