Studny vyschly. Den v Dlouhé Loučce se měří na kbelíky

Svůj den nyní počítá paní Marie Širgelová z Dlouhé Loučky na Olomoucku nikoliv na hodiny, ale na kbelíky vody, které musí přinést z obecní cisterny. Když chce vyprat prádlo, už myslí na to, že bude muset ještě mít nádobí. A přitom zase, že další litry spolyká splachování na toaletách. Každý zbytečný litr znamená kroky navíc k obecní cisterně. \"Už to máme spočítané. Na den nám obvykle pro dva stačí čtyři desetilitrové kýble. K tomu si kupujeme minerálky na pití,\" vypočítává sedmdesátiletá žena, které chybějící déšť ohrožuje i největšího koníčka - pěstování květin. A ty potřebují vodu více než kdy jindy. \"Mám kytky všude, teď to však musí vydržet s vodou seshora z žumpy. Nedá se nic dělat,\" krčí rameny. Sama se naučila s malým množstvím vody vyjít až neuvěřitelným způsobem. \"Jeden kbelík padne na vaření, večer na mytí další. Vodu si musíme ohřívat, ale pak se nevylévá. Kdepak. Zpátky do kbelíku a na toaletu,\" popisuje. Na stejné místo putuje voda, s níž paní Širgelová umyla nádobí po obědě, vytřela podlahu nebo v ní vyprala prádlo. \"Je to špatné, šetříme každé deci,\" říká. Letos v létě je to v její obci už podruhé, co obecní studna vyschla a s ní také vodovodní kohoutky v mnoha domácnostech. Cestu pro vodu na náves však absolvují také lidé v desítkách dalších obcí. Zatímco loni české obce trápily povodně, letos voda chybí. Tam, kde jsou lidé odkázáni pouze na studny nebo jejich vodovod napájejí povrchové toky, je vody kvůli velkému suchu nedostatek. Bez vody je také polovina obyvatel Příštpu na Třebíčsku, kde se lidé musí spoléhat jen na vlastní studny. Obec ještě nestačila dostavět vodovod. \"Čekáme na další dotace od státu. Stavíme dva roky a máme hotovou jen čtvrtinu, vodu zatím nemůžeme pustit ani tam,\" posteskl si starosta Emil Spilka. Obyvatelé Příštpu si jezdí pro vodu do obecní studny a barely pak vozí na kárkách do kopce až k domům už od začátku prázdnin. V Česku žije bez vodovodu stále ještě asi milión lidí. Zpráva o stavu životního prostředí potvrzuje, že loni mohlo využívat veřejný vodojem 89,8 procenta obyvatel. Od začátku tisíciletí se podle údajů Ministerstva životního prostředí k vodovodu připojilo nově 200 tisíc lidí. Někde ovšem vodovod mít mohou, ale aby ušetřili, odmítli přípojky a dál berou vodu z vlastních studní. Na tom málem ztroskotal již desetiletý projekt Vodovod Pomoraví, který má za 600 miliónů korun přivést vodu z hornatého a na srážky bohatého Šumperska do 38 obcí na rovinatém Prostějovsku. Některé obce nechtěly další léta čekat, než se podaří sehnat peníze na jejich vodovod a také chtěly ušetřit. Proto se odmítaly připojit a raději používaly vodu z obecních studní. Letošní sucho ale mnohé donutilo změnit názor. Na tom, jak dlouho bude vedro a sucho, závisí, jestli se do kritické situace dostanou další tisíce lidí. Slunečné dny nemusí počítat například na Přerovsku, kde mají vodohospodáři tolik vody, že by mohli zásobovat ještě jeden okres. Naopak na druhém konci země - jihu Čech, jsou lidé v některých obcích prakticky bez vody. Třeba město Blatná. Leží v kraji rybníků a dnes řeší, kde vzít vodu. Tento problém mají kuriózně právě kvůli loňské povodni. Městský vodovod pro sedm tisíc lidí napájí upravená voda z potoka. Ten ovšem letos vyschl a rybník, který by jej mohl doplňovat, zničila loni velká voda. Město má zásoby vody pouze na několik dní. \"To jsme ještě nezažili. Nebýt povodně, problém není. Rybník s kapacitou 800 tisíc kubíků ještě není opravený, a tak budeme muset přečerpávat vodu z více než tříkilometrové vzdálenosti,\" říká tajemník radnice Jaromír Formánek. ZDROJ: HN