Na Mělnicku letos nehnízdil jediný čáp

Nejobsáhlejší projekt Stanice ekologické výchovy Ciconia Českého svazu ochránců přírody v Roudnici nad Labem právě vyvrcholil. Šlo o monitoring čápů bílých na 147 lokalitách ve 13 okresech v Čechách a na 122 místech v osmi okresech Slovenska. Čápi černí byli sledováni na 12 hnízdištích v severních a severozápadních Čechách. Pro čápy bílé byly na jaře instalovány tři umělé hnízdní podložky a opraveno několik jejich hnízd. Průběžně byla zjišťována data příletů čápů z jejich afrických zimovišť, obsazenost hnízd, páření, sezení na vejcích, počty mláďat na hnízdech. Od poloviny června do začátku července bylo prováděno kroužkování mláďat na hnízdech. V Čechách bylo označeno kroužky sto dvacet pět mláďat, na Slovensku šedesát osm, celkem 193 mláďat. V mělnickém regionu hnízdil v dřívějších letech čáp bílý v lužním lese v Obříství, na mohutné vrbě na močálovité louce u obce Vrbno a ještě loni na dvojitém betonovém sloupu na louce u řeky Vltavy poblíž vesnice Bukol. Při loňských záplavách byl sloup zničen, takže v letošním roce na mělnicku nikde čáp bílý nehnízdil. Při kroužkování byla zachraňována i handicapovaná mláďata. Staří čápi totiž přináší na hnízdo neustále rozmanitý materiál, především větve a drny, ale i jiné věci, které najdou v krajině. Mohou to být i provázky a rybářské vlasce, které neukáznění lidé nechají v přírodě. Občas se stane, že si takovýto \"motouz\" omotá mládě kolem běháku, který se natolik utáhne, že může dojít až k odumření nohy. Pokud se takováto závada zjistí včas, odstraní se, noha se ošetří a mládě je zachráněno. Při letošním kroužkování byla takto ošetřena dvě mláďata. V loňském roce byla na hnízdě v Mnichově na strakonicku nalezena dokonce celá lidská zubní protéza a na jednom slovenském hnízdě kompaktní hudební disketa. V červenci ochránci přírody dvakrát objížděli všechny lokality čápů znovu a odčítali údaje na kroužcích označených dospělých čápů. To se provádělo pomocí silně zvětšujícího stativového dalekohledu. Po přečtení všech údajů na kroužku, což se ovšem vždy nepodaří, se zjistí z archivovaných záznamů původ čapího jedince, jeho stáří, vzdálenost od hnízda, kde se narodil a kde byl kroužkován. Odčítání kroužkových čápů se provádí i v zahraničí. Například čáp bílý, kterého roudničtí ornitologové kroužkovali 30. června 2002 jako mládě na hnízdě ve Žďáru na Písecku, byl od 27. ledna 2003 do 8. března 2003 pravidelně \"odčítán\" na zimovišti v Jihoafrické republice v Muldersvlei v Kapské provincii. Naopak čáp, kterého členové Stanice Ciconia kroužkovali 1. července 1984 v Třebohosticích na Strakonicku, byl odečten vloni i letos jako hnízdící v Lanžhotě na Břeclavsku. Pták je tedy již devatenáctiletý. Je to druhý nejstarší český čáp bílý, u kterého byl věk prokázán kroužkováním. Průměrná délka života tohoto druhu brodivých ptáků je však jen osm až 10 let. Pracovníci roudnického ekocentra zjišťují i řadu biologických a zejména etologických údajů ze života čápů. Populace nejznámější potravy čápů, žab, se na mnoha místech značně snížila, tito brodivci se přeorientovali na jiný zdroj potravy, například hraboše polního. Zjistilo se, že jeden hnízdící čáp uloví za den, když krmí mladé, až 44 hrabošů polních. Jeden hraboš spotřebuje za rok minimálně dvě kila obilí, mnoho brambor, zeleniny, řepy a podobně. Ekologický a ekonomický význam čápů je tedy velký. Oba druhy našich čápů jsou v České republice zařazeny mezi zváště chráněné druhy. Čáp bílý do kategorie ohrožené, čáp černý mezi silně ohrožené. Dlouhodobý projekt Ciconia, který členové Stanice ekologické výchovy Ciconia ČSOP Roudnice n. L. každoročně realizují, význěmně pomáhá udržovat genofond čápů. Aby však mohla tato nezisková organizace plnit všechny své úkoly v ochraně přírody, krajiny a životního rpostředí, jen třeba finančního zajištění, ktrého se bohužel nedostává. V případě, že chcete činnost ochránců přírody podpořit, můžete zaslat jakoukoliv finanční částku na adresu: Ekocentrum Ciconia ČSOP Roudnice nad Labem, Máchova 1309, č.ú. 0200361002021379/0800. Všem, kterým není lhostejný osud naší přírody a životního prostředí, děkujeme za podporu. Stanislav Chvapil, ředitel ekocentra Zdroj: Mělnický deník