Spotřeba překračuje generační kapacitu Země
Podle ekologů potřebuje příroda na Zemi čtrnáct měsíců k tomu, aby nahradila
lidskou spotřebu za rok. Přišel na to tým amerických vědců, který modeloval
roční spotřebu energie, lesů a dalších přírodních zdrojů. Podle nich činila
spotřeba v roce 1961 jen sedmdesát procent regenerační kapacity Země, od té doby
však neustále stoupá. Studie amerických vědců podporuje zastánce udržitelného
rozvoje, kteří požadují, aby se využívaly obnovitelné přírodní zdroje. To samo o
sobě ale přírodu nezachrání. Působí na ni negativně člověk svým způsobem života.
Znečišťuje vodu, vzduch i půdu.. MEZITITULEK: Jak člověk během let ovlivnil
obsah skleníkových plynů [*] Od roku 1750 se na světě zvýšila koncentrace CO2 o
31 % [*] Současná koncentrace CO2 nebyla nikdy překonána nejen v uplynulých 420
000 letech, ale pravděpodobně ani v průběhu minulých 20 milionů let [*] Asi tři
čtvrtiny emisí CO2, které produkuje člověk, pocházejí ze spalování fosilních
paliv. [*] Jedna čtvrtina pochází ze změny v užívání půdy, zejména odlesňováním
[*] Oceán a pevniny pohlcují asi polovinu antropogenních emisí CO2 [*] Od roku
1750 se atmosférická koncentrace metanu (CH4) zvýšila o 151 %. Nyní je nejvyšší
za uplynulých 420 000 let. Asi polovina emisí metanu je antropogenních a pochází
zejména z užívání fosilních paliv, chovu skotu, pěstování rýže, ukládání odpadů.
Novým zdrojem metanu jsou zvyšující se emise oxidu uhelnatého CO, který také
vzniká spalováním, zdrojem je i automobilová doprava [*] Od roku 1750 se zvýšila
koncentrace oxidu dusného (N2O) o 17 procent a zvyšování pokračuje. Nynější
koncentrace je nejvyšší za uplynulých tisíc let. Třetina těchto emisí je
antropogenních [*] Od roku 1995 se zvyšuje nebo také mírně klesá koncentrace
freonů, které se podílejí na likvidaci ozónu a mají skleníkový účinek. Zpomalení
nárůstu těchto látek je důsledkem dodržování Montrealského protokolu [*]
Významný negativní účinek mají antropogenní aerosoly (zdrojem jsou fosilní
paliva a spalování biomasy). Díky nim se častěji a více vytvářejí oblaka, která
velmi účinně odrážejí sluneční záření. Zdroj: TECHNIK
Podle ekologů potřebuje příroda na Zemi čtrnáct měsíců k tomu, aby nahradila lidskou spotřebu za rok. Přišel na to tým amerických vědců, který modeloval roční spotřebu energie, lesů a dalších přírodních zdrojů. Podle nich činila spotřeba v roce 1961 jen sedmdesát procent regenerační kapacity Země, od té doby však neustále stoupá.
Studie amerických vědců podporuje zastánce udržitelného rozvoje, kteří požadují, aby se využívaly obnovitelné přírodní zdroje. To samo o sobě ale přírodu nezachrání. Působí na ni negativně člověk svým způsobem života. Znečišťuje vodu, vzduch i půdu..
MEZITITULEK: Jak člověk během let ovlivnil obsah skleníkových plynů
[*] Od roku 1750 se na světě zvýšila koncentrace CO2 o 31 %
[*] Současná koncentrace CO2 nebyla nikdy překonána nejen v uplynulých 420 000 letech, ale pravděpodobně ani v průběhu minulých 20 milionů let
[*] Asi tři čtvrtiny emisí CO2, které produkuje člověk, pocházejí ze spalování fosilních paliv.
[*] Jedna čtvrtina pochází ze změny v užívání půdy, zejména odlesňováním
[*] Oceán a pevniny pohlcují asi polovinu antropogenních emisí CO2
[*] Od roku 1750 se atmosférická koncentrace metanu (CH4) zvýšila o 151 %. Nyní je nejvyšší za uplynulých 420 000 let. Asi polovina emisí metanu je antropogenních a pochází zejména z užívání fosilních paliv, chovu skotu, pěstování rýže, ukládání odpadů. Novým zdrojem metanu jsou zvyšující se emise oxidu uhelnatého CO, který také vzniká spalováním, zdrojem je i automobilová doprava
[*] Od roku 1750 se zvýšila koncentrace oxidu dusného (N2O) o 17 procent a zvyšování pokračuje. Nynější koncentrace je nejvyšší za uplynulých tisíc let. Třetina těchto emisí je antropogenních
[*] Od roku 1995 se zvyšuje nebo také mírně klesá koncentrace freonů, které se podílejí na likvidaci ozónu a mají skleníkový účinek. Zpomalení nárůstu těchto látek je důsledkem dodržování Montrealského protokolu
[*] Významný negativní účinek mají antropogenní aerosoly (zdrojem jsou fosilní paliva a spalování biomasy). Díky nim se častěji a více vytvářejí oblaka, která velmi účinně odrážejí sluneční záření.
Zdroj: TECHNIK
Sdílet článek na sociálních sítích