zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vedra by měla být v příštích desetiletích častější

18.08.2003
Obecné
Vedra by měla být v příštích desetiletích častější
Jsou vedra, která zasáhla Evropu a jež se v posledních letech vyskytují stále častěji, důsledkem oteplování zeměkoule? Vědci připouštějí, že na tuto otázku nejsou schopni odpovědět s naprostou jistotou. Předpokládají však, že takhle by počasí mohlo vypadat v budoucnu s postupující změnou klimatu. AUTOR: Josef Tuček AUTOR-WEB: www.ihned.cz Mezi drtivou většinou světových klimatologů dnes není sporu o tom, že na Zemi probíhá změna podnebí. S ní souvisí růst průměrné teploty vzduchu na planetě. Vypadá tedy docela logicky, že se vzrůstající teplotou by mělo přibývat i extrémně horkých dnů. \"Je to vysoce pravděpodobné a já osobně to považuji za jistotu,\" říká Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze. Připouští však, že celosvětově nejsou k dispozici dostatečně obsáhlá data z minulosti, aby bylo možné nyní s naprostou jistotou prokázat přímou souvislost mezi zvyšováním průměrné teploty a vlnami veder. MEZITITULEK: Extrémů má přibývat Mezivládní skupina dvou a půl tisíce vědců, kteří pracují pod patronací Organizace spojených národů, ve svých pravidelných zprávách dokazuje, že na zvyšování teploty má podíl lidská činnost, zejména spalování ropy a uhlí. Při něm vzniká oxid uhličitý, který pod sebou v atmosféře zadržuje teplo, podobně jako sklo ve skleníku. Počítačové modely přepokládají, že výsledkem musí být zvyšování počtu a intenzity extrémních událostí, jako jsou vedra. Dalším důsledkem je podle předpokladů rovněž změna rozdělení srážek. V oblasti střední Evropy by pak mohla nastat dlouhá letní sucha, střídaná občasnými prudkými přívalovými dešti vyvolávajícími povodně. MEZITITULEK: Horka vyšší až o sedm stupňů \"Vedra z minulých dnů odpovídají tomu, co budeme pravděpodobně zažívat v příštích desetiletích,\" uvedl John Turnpenny z Tyndallova střediska pro výzkum změn klimatu v britském Norwichi pro časopis New Scientist. \"Zdá se, že i v Londýně je budeme mít každý rok,\" předpokládá. Podle vědců z Norwiche se dá v roce 2080 v Evropě očekávat až o polovinu méně celkových srážek, než spadlo v devadesátých letech. Průměrné letní teploty by měly stoupnout až o tři a půl stupně Celsia; teploty by se měly prudce měnit tak, že v deseti procentech nejteplejších dnů by se zvýšily až o sedm stupňů. Také Světová meteorologická organizace ve své zprávě vydané začátkem července, tedy ještě před vlnami veder, které následovaly, varovala, že extrémy počasí se budou zvyšovat. MEZITITULEK: Změny v zemědělství Podle předpokladů musí v souvislosti se změnami klimatu projít citelnými proměnami také zemědělství. \"Vyšší teploty dovolí v našich podmínkách dřívější výsevy, rychlejší růst i brzkou sklizeň, a v příznivých letech u některých plodin - jako jsou kukuřice, pšenice, rajčata nebo paprika - i vyšší výnosy,\" konstatuje Jaroslav Rožnovský, ředitel brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. \"Avšak mnohým zemědělským plodinám, například bramborám, teploty nad 35 stupňů vadí a přestávají se vyvíjet,\" doplňuje. Na polích neporoste doslova totéž, co vyrůstá nyní. \"Plodiny dosud pěstované jen v nejteplejších oblastech se mohou rozšířit více na sever a také do vyšších poloh. Mohly by to být vinná réva, teplomilné ovoce, rajčata, paprika a podobně. Ovšem jejich úrody budou v těchto oblastech velmi proměnlivé,\" líčí Jaroslav Rožnovský. Zvýšení průměrné teploty totiž neznamená, že teplo bude pořád. Jestliže vegetační období začne na jaře dříve, vystaví se zemědělské plodiny vyššímu riziku příležitostných mrazíků, které mohou budoucí úrodu poškodit. Potřeba nových odrůd Podle Jaroslava Rožnovského tedy bude zemědělství v České republice podstatně zranitelnější, než je dnes. \"Může se stát, že zemědělcům nezbude než přejít na nové odrůdy dosavadních zemědělských plodin,\" soudí. Šlechtitelé se budou muset soustředit například na získání odrůd obilnin odolných proti suchu. \"Vypořádat se budeme muset i s větším výskytem mnoha škůdců, například mšic, a rostlinných chorob, které se k nám zřejmě rozšíří z jižněji položených oblastí,\" dodává. Klimatické změny samozřejmě ovlivní i chov hospodářských zvířat. \"Dnešní budovy pro jejich ustájení nejsou pro vyšší teploty vhodné, mají malou výměnu vzduchu, dochází v nich k přehřívání. Úpravy stájí budou finančně nákladné, ale nutné. Ovšem chov skotu i vepřů bude moci dále pokračovat,\" uzavírá Jaroslav Rožnovský. Oteplování zeměkoule tedy zřejmě v příštích desetiletích ovlivní život obyvatel České republiky na mnoho způsobů. Budou si muset zvyknout na častější vedra, počítat s vyšším rizikem povodní, najít si jiné možnosti zimní rekreace a nakonec i trochu pozměnit svůj jídelníček. [*] Možné dopady celosvětové změny klimatu Počítačové modely, na nichž pracují mezinárodní vědecké týmy pod patronací Organizace spojených národů, předpokládají tyto důsledky globální změny klimatu: Zemědělství: Větší horka zpustoší zemědělskou půdu zejména v tropických a subtropických oblastech. Nejhůř na tom bude Afrika, odkud se část obyvatelstva zřejmě vydá za jídlem do dalších končin světa, tedy především do Evropy. V Evropě je šance, že vyšší teploty zvýší výnosy v zemědělství. Avšak i tady mohou vyšší teploty přinutit zemědělce k hledání nových odrůd, případně až jiných plodin; úrodu navíc ohrozí příležitostné přívalové deště a eroze půdy. Vodní režim: Z dnešních horkých oblastí zvýšená teplota odsaje další vodu a nadělí ji do méně teplých končin světa, často v podobě nepříjemných přívalových srážek. Nových 230 miliónů lidí v roce 2050 rozšíří řady těch, kdo trpí nedostatkem vody. Bude to tedy další důvod k novodobému stěhování národů a možná i k válkám o nová území. Hladina moří: Její zvýšení do konce století se odhaduje na 15 až 95 centimetrů, zčásti kvůli roztání ledovců a zčásti roztažením objemu vody vlivem tepla. Ohroženy budou tichomořské ostrovy a města při pobřeží kontinentů. Bohatší země si postaví hráze, státy chudé budou mít problémy. Rozšíření nemocí: Vyšší teplota přináší lepší podmínky pro tropické komáry a další přenašeče chorob, takže například malárie se rozšíří na nová území. Už samotné vedro rovněž zatíží lidský organismus. Rekreace: Příležitostí pro zimní lyžování podstatně ubude kvůli častějšímu nedostatku sněhu; také letní rekreační střediska se zřejmě přemístí na jiná místa. ZDROJ: Zdraví Věda a lidé
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
12
9. 2017
12-14.9.2017 - Veletrh, výstava
Birmingham
22
9. 2017
22-24.9.2017 - Seminář, školení
Ekodomov, V Podbabě 29B, Praha 6
26
9. 2017
26-28.9.2017 - Konference
Duisburg
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí