Dlouhodobá předpověď počasí a stav podzemních vod v ČR

Předpověď počasí pro ČR na období od 11.8.2003 do 10.9.2003 ( Předpověď byla vydána 10.8.2003 ) Období bude jako celek srážkově podprůměrné , teplotně nadprůměrné. Dlouhodobý průměrný úhrn srážek v tomto období : 68 mm. Dlouhodobá průměrná teplota v tomto období v Klementinu: 18,0 st.C. Interval průměrných srážek: 55 až 76 mm. Interval průměrných teplot v Klementinu: 17,2 až 18,5 st.C. Aktuální informace o hydrologické situaci v České republice Povrchové vody [vydáno 12. 8. 2003] Téměř na všech vodních tocích sledovaných ČHMÚ docházelo v průběhu uplynulého týdne k dalším pozvolným poklesům, které většinou celkově dosáhly 1 až 15 cm. Hladiny některých malých toků byly již setrvalé a vzhledem k místy velmi malým vodnostem byly zaznamenány jen nepatrné změny. Rozmezí převládajících průměrných vodností se oproti předchozímu týdnu téměř nezměnilo (300 až 364 denní průtok) a vzrostl pouze podíl profilů s minimální vodností. Vzhledem k dlouhodobým průměrům byly průtoky téměř všude pod úrovní 50 % srpnového průměru a přibližně v 10 procentech profilů jsou pod úrovní 20 % srpnového průměru. V povodí Labe jsou asi v jedné třetině profilů průměrné vodnosti rovny anebo menší než 364 denní průtok. Nejméně vodné jsou horní Labe v Debrném, dolní Úpa, Dědina, dolní Orlice, dolní Cidlina, horní Jizera a střední Labe v Brandýsu n.L. (364 až 365 d.p.). Vzhledem k dlouhodobým srpnovým průměrům byly průtoky v mezích 30 až 45 % QVIII a na nejméně vodných úsecích jen 6 až 27 % QVIII. K nejméně vodným tokům v povodí Vltavy patřily Nežárka, Lužnice, Lomnice, horní Otava, Skalice, Sázava a Úterský potok. Průměrné týdenní průtoky ve srovnání s dlouhodobými srpnovými průměry dosahovaly v povodí Berounky převážně 30 až 60 % QVIII a v ostatním povodí jen 10 až 37 % QVIII, ojediněle i méně (Želivka pod VD, Skalice). V povodí Odry se průměrné týdenní vodnosti toků převážně pohybovaly v rozmezí od 270 do 330 d.p. Méně vodné byly s 355 d.p dolní Opava, Bělá a L. Nisa a relativně nejméně vody teklo horní Odrou v Odrách a Opavicí v Krnově (364 d.p.). Vzhledem k dlouhodobému srpnovému průměru byly průtoky ve všech sledovaných tocích hluboce podprůměrné, většinou od 20 do 38 % QVIII a na nejméně vodných úsecích Odry a Opavice jen kolem 5 % QVIII. V povodí Moravy průměrné týdenní vodnosti odpovídaly většinou 300 až 355 d.p. , místy však již poklesly na úroveň 364 d.p. či níže Relativně nejméně vody měly Desná v Šumperku (365 d.p.), Mor. Sázava v Lupěném (365 d.p.), Morava v Moravičanech a Olomouci (364 d.p.) a Olšava v Uherském Brodě (364 d.p.). V porovnání s dlouhodobými srpnovými průměry byly průtoky ve vodnějším povodí Dyje v rozmezí 30 až 70 % QVIII a na ostatním území většinou mezi 20 až 35 % QVIII (Olšava jen 12 %). Aktuální odtok závěrovými profily hlavních toků v procentech dlouhodobého měsíčního průměru: 12. VIII. Vltava Praha-Chuchle 44 % QVIII Odra Bohumín 21 % QVIII Labe Ústí n. L. 40 % QVIII Morava Strážnice 30 % QVIII Olše Věřňovice 26 % QVIII Dyje N. Mlýny 35 % QVIII Současná velikost průtoku dolním Labem byla v posledních letech poměrně častá, naposledy v roce 2000 a předtím i v letech 1999, 1998, 1992 atd. Zatím nejmenší denní průměr byl v Ústí nad Labem zaznamenán v suchém létě 1947, a to 27. srpna, kdy korytem řeky protékalo jen 33,3 m3.s-1, oproti současným 67 m3.s-1. Průtoky jsou však v dnešní době ovlivňovány odpouštěním z Vltavské kaskády, která zaručuje průtok Prahou větší než je 40 m3.s-1. Současná situace v českých řekách zatím není úplně výjimečná, projevuje se obvyklými potížemi při nízkých stavech. Vysoké teploty a nízké průtoky negativně ovlivňují jakost vody v tocích i nádržích. Na Labi je zastavena plavba v úseku od Ústí n. Labem po státní hranici. Na základě dostupných režimových charakteristik zpracovaných pro vybrané stanice v povodí Labe lze současné nízké průtoky ohodnotit z hlediska pravděpodobnosti opakování jevu jako sucho 2 až 5leté, místy i větší , např. v povodí Lužnice, dolní Orlice a středního Labe až 20leté. Grafy: Průtoky od května 2003 ve vybraných profilech. Zásoby vody v nádržích Také hladiny vody ve sledovaných nádržích zaznamenaly oproti předešlému týdnu mírné poklesy. Prázdnění zásobního prostoru odpovídalo nejčastěji 1 až 4 procentům zásobního objemu. Naplnění zásobních prostorů se ve většině nádrží pohybovalo na konci týdne nad 60 %. V zásobních prostorech vodárenských nádržích akumulace dosahuje nejčastěji 70 až 85 % , relativně méně vody mají Fláje (57), Horka (62), Šance (63) a Kružberk (61 %). Podzemní vody [vydáno 13.8.2003; doplněno 15.8.2003] Hladiny podzemních vod a vydatnosti pramenů se výrazně zvýšily po loňské povodni, od únorových maxim postupně klesají. Mělké podzemní vody v údolních nivách a puklinové oběhy mají zásoby podzemních vod pod dlouhodobými měsíčními průměry již od července. Zejména podzemní vody vázané na povrchové toky dosahují výraznějších minim, ale ani v těchto podmínkách nebylo zjištěno podkročení dlouhodobě zjištěných minimálních hodnot. Hluboké oběhy vázané na pánevní struktury mají zásoby na úrovni odpovídající dlouhodobým červencovým průměrům, nebo jsou dosud nad dlouhodobými průměry. Tento stav je odezvou doplnění zásob v druhém pololetí roku 2002 a počátku roku 2003 a retardace režimu hlubokých oběhů za dotací ze srážek. Celkově lze shrnout, že zásoby podzemních vod jsou počátkem srpna na většině území pod dlouhodobými měsíčními průměry, ale situace není dosud kritická. Hluboké oběhy, ve kterých jsou soustředěny hlavní zdroje podzemních vod jsou na normální, nebo slabě nadnormální úrovni. Nejvýznamnější projevy vyčerpání podzemních vod se projeví v oblastech s mělkým a puklinovým oběhem podzemních vod. Podle vyhodnocení pozorování podzemních vod jsou zásoby mělkých podzemních vod na úrovni 30-50% dlouhodobých průměrů a lze očekávat, že se nedostatek podzemních vod projeví zejména: – v západních, jižních a jihovýchodních Čechách, s přesahem do středních Čech (Benešovsko, Havlíčkobrodsko) – na jižní Moravě, na Zlínsku a oblasti jižní části Českomoravské Vysočiny. Výjimku v jižních Čechách představují Třeboňská a Budějovická pánev. Celkový rozsah území s minimálními zásobami podzemní vody je přibližně znázorněn na mapě. Nelze však vyloučit lokální problémy mimo uvedené oblasti. V pánevních strukturách s hlubokým oběhem podzemních vod jsou současné zásoby na úrovni dlouhodobých průměrů nebo je mírně překračují (100-115%). Podstatnější problémy proto zatím neočekáváme v pánevních strukturách: – severočeské části křídové pánve, kterou lze vymezit přibližně toky Jizera a Labe pod Jizerou po státní hranici, na severu Jizerskými a Lužickými horami. – Východočeských synklinál, které lze plošně vymezit přibližně trojúhelníkovou linií Blansko, Náchod, Přelouč. V těchto strukturách může dojít pouze k lokálním problémům, vzniklým v případě přečerpávání zásob vysokými odběry podzemních vod. V případě trvání sucha budou hladiny podzemních vod nadále klesat. Pokud dojde k očekávanému obnovení srážkové činnosti, lze zastavení trendu mělkých vod očekávat po 14 a více dnech trvalejších srážek (nikoliv přívalových dešťů). Hluboké oběhy budou vzhledem k retardaci reagovat až počátkem příštího roku v závislosti na průběhu zimních srážek. Zdroj: ČHMÚ