Rozvíjejí tradici zeleného města

Velkorysá architektonická koncepce, s níž bylo v meziválečném období založeno a vystavěno město Zlín, umožnila, aby urbanistické celky a okolní příroda vytvořily harmonický celek. Návaznost parkových koridorů vnitřního města na lesoparky okrajových částí mu dává neopakovatelnou atmosféru a zvyšuje hodnotu tamního životního prostředí. Na přelomu 60. a 70. let minulého století se obytná zóna začala rozšiřovat do nové lokality nazvané Jižní svahy. Postupně tu vzniklo několik velkých bytových komplexů pro zhruba dvacet tisíc obyvatel. Místo však poznamenaly všechny negativní znaky, charakteristické pro většinu sídlišť té doby - málo vhodných míst pro využití volného času, neupravené a nevyužité plochy. Z hlediska dlouhodobého rozvoje však město počítá s rozsáhlou výstavbu hromadného bydlení na tomto místě i v příštích letech. Záměrem je přenesení onoho zlínského genia loci, zeleného města, i do této lokality. S podrobnostmi smělého projektu mě seznámili na Magistrátu města Zlín - vedoucí odboru městské zeleně Ing. Ivo Divoký a Ing. Zuzana Řezníčková, pracovnice, která má na starosti investiční akce. MEZITITULEK: Centrální park Na sídlišti Jižní svahy se před pěti roky začal na rozloze zhruba 10 hektarů postupně uskutečňovat dlouhodobý projekt Centrální park Jižní svahy. V současné době je hotova zhruba polovina projektu parku. Projekt byl odstartován v roce 1998 první etapou v hodnotě 11 miliónů korun. Řešila nejzanedbanější část území, tzv. Kozlův žleb. Roklina podél pěší cesty sloužila po léta jako černá skládka, její křoviny a temná zákoutí poskytovala úkryt problematické mládeži, prostě nebyla příliš bezpečným místem. Základem rekultivace byla úprava terénu. Během dvou let tam vznikly schodiště a chodníky, které zpřístupnily celý prostor. Zejména umožňují dětem bezpečný a pohodlný průchod do školy. V prostoru bylo vystavěno polyfunkční dřevěné dětské hřiště, upravena plocha pro míčové hry a pro skateboardisty. Celý prostor monitoruje bezpečnostní kamera napojena na centrální pult ochrany městské policie. Vzhledem k rozloze i objemu finančních prostředků (43 mil. Kč) byla realizace této etapy rozdělena do jednotlivých staveb. Jejich výstavba probíhala samostatně, tedy podle finančních možností investora, aniž by utrpěla funkčnost celku. První a druhá stavba II. etapy, která se uskutečnila v letech 2001 - 2002 za 16,8 mil. Kč, zabírá rozsáhlejší území a věnuje pozornost především sportovním aktivitám obyvatel sídliště. Vzniklo tam sedm nových hřišť pro tenis, volejbal, streetball, házenou, fotbal a basketball, v provozu je první část cyklostezky a páteřní komunikace s cyklostezkou. Pod největším obytným domem této lokality vznikla nová odpočinková plocha s dětským hřištěm a květinovým záhonem. Na celé ploše této části parku bylo vysázeno na tři sta vzrostlých stromů, čtyři tisíce keřů a patnáct set trvalek. Na tuto část projektu získalo město dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj z programu určeného na regeneraci panelového sídliště. V současné době probíhá dokončení páteřní komunikace, která spojuje jednotlivé části parku, a bude se pokračovat terénními a sadovými úpravami volných ploch do podoby parkové krajiny s jezírkem. Podaří-li se získat další dotaci, budou upraveny dva vnitrobloky, navazující bezprostředně na park. Stále otevřenou a živě diskutovanou otázkou je poslední třetí etapa projektu. Završením by měl být odpočinkový objekt v centru sídliště v podobě přírodního kruhového valu. V projektech má několik podob vzniklých kombinací čistě krajinářského prvku a víceúčelové nízkopodlažní stavby ukryté v terénu. Zda se prosadí nejjednodušší varianta pouze s terénními úpravami, nebo vznikne zázemí nabízející i rozmanité služby - kavárnu, fitness, solárium či malé obchůdky - nerozhodne jen názor občanů, ale i množství finančních prostředků, které se na realizaci podaří získat. Proto také není možné určit, zda bude celý projekt Centrální park Jižní svahy dokončen za 2 - 3 roky nebo později. Velký důraz při přípravě jednotlivých etap projektu je především na spolupráci s občany, obyvateli nejbližšího okolí, pro něž je park určen především. Důvěru občanů se podařilo získat hned při realizaci první etapy. Nestačilo k tomu jen vyhlášení rozsáhlé akce Navrhněte si svůj park. Byl to především osobní kontakt pracovníků odboru městské zeleně s občany, několik sobot strávených přímo v terénu. Diskusní setkání, na kterých se účastnilo 50 - 60 lidí, se postupně stala samozřejmostí. Připomínky občanů byly v řadě případů zapracovány přímo do projektu nebo jeho dílčího řešení. Příkladem je plocha pro skateboard, z níž byly vzhledem k blízkosti obytných domů odstraněny hlučné prvky. Podobou parku se zabývají i děti v rámci výtvarné výchovy. Výsledkem žákovských soutěží se stal návrh jednoho z prvků dětského hřiště, který malá autorka pojmenovala \"slonoklouzačka\". Její návrh pak rozpracovali studenti multimediálních komunikací na zlínské Univerzitě Tomáši Bati a uskutečnily díl ny magistrátu. Dnes je \"slonoklouzačka\" dominantním prvkem nejexponovanější části parku. MEZITITULEK: Úspěch v celosvětové soutěži Odbor městské zeleně Magistrátu města Zlína podporuje aktivní přístup občanů ke svému prostředí také soutěží Rozkvetlé město. Vyhlašuje ji společně s redakcí Magazínu Zlín s cílem zkrášlení bezprostředního okolí - předzahrádek, okenních truhlíků, balkonů a vstupních prostorů firem. Ceny financuje EKOFOND, který spravuje odbor městské zeleně. Věcná ocenění, většinou zahradnické potřeby, zajišťují sponzoři. Soutěž, kterou hodnotí komise složená z odborníků i laiků, probíhá na začátku a na konci léta. Motivací může být i úspěch města v celosvětové soutěži Národy v květech 2002 pořádané v německém Stuttgartu. Finalisté byli rozděleni do pěti kategorií podle počtu obyvatel. Zlín se v jedné z nich sešel se skotským Aberdeenem, slovinským Mariborem, anglickým Southend on Sea, švédským Norrkopings Kommun, kanadským Guelphem a dalšími třemi severoamerickými městy a jedním zástupcem Austrálie. V dalších kategoriích soutěžily například čínská velkoměsta, americké Chicago a Phoenix. Porotci požadovali splnění kriterií, jakými jsou zvelebování krajiny, péče o historické a kulturní objekty, používání ekologicky citlivých postupů, zaangažování veřejnosti a plánování pro budoucnost. Zlín prezentoval několik konkrétních projektů - rekonstrukci náměstí Míru a Centrálního parku na Jižních svazích, výsadbu v ulici Lorencova, stezku zdraví na Tlusté hoře, květinový program ve městě, projekt rozkvetlá škola, rekonstrukci návsi v Loukách. Zdůrazněná byla také funkcionalistická architektura Zlí na jako zahradního města a několik úspěšných projektů zapojujících veřejnost do aktivit samosprávy. Město Zlín se v silné konkurenci umístilo na třetím místě. MEZITITULEK: Neobvyklé řešení Na pozvání Zahradnické fakulty brněnské Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity se začátkem letošního května sešli v jihomoravské Lednici zástupci správců zeleně statutárních měst. Jednak to byli pracovníci podniků, jejichž zakladatelem je příslušné město, jednak představitelé soukromých subjektů, které pro města zajišťují údržbu zeleně smluvně. Pouze zástupci města Zlín byli kmenovými zaměstnanci magistrátu. Komplexní řešení údržby městské zeleně přímo prostřednictvím samostatného odboru městského úřadu je přitom v západoevropských zemích naprosto běžné. Zlínský odbor městské zeleně má na starosti 400 ha zeleně různé kvality - od krajinářské zeleně v okrajových částech až po historické parky v centru města. K tomu zajišťuje hospodaření na 925 hektarech městských lesů a plní úkoly vyplývající ze státní správy lesů. Jak ukázalo i lednické setkání, toto řešení klade zvýšené nároky především na personální politiku, práci s lidmi. Odbor dává příležitost několika lidem se změněnou pracovní schopností, využívá tři \"civilkáře\", v partnerském městě Ústí nad Labem hledá zkušenosti pro rozšíření systému veřejně prospěšných prací. Zlínský odbor městské zeleně, který vznikl v roce 1993, zaměstnává 12 řídících a administrativních pracovníků, zhruba 40 stálých a 10 sezónních zaměstnanců v dělnických profesích. Jen specializované nebo sezónní práce, a to zejména ty, které potřebují zvláštní mechanismy, zajišťují externí dodavatelé - objem těchto prací, a tedy i vynaložených nákladů, však nepřesahuje ročně 20 %. Ekonomické zhodnocení je velmi příznivé. V základních, nejčastěji prováděných úkonech, jakými jsou například sečení trávy nebo prořezy a kácení stromů, jsou náklady podstatně nižší než v městských nebo soukromých podnicích. Výhodou je i operativnost řízení a bezprostřední kontakt s magistrátem. Daří se tak uplatňovat i zásadu, že městský zahradník, ať jím je právnická nebo fyzická osoba, by měl svěřené místo dobře znát, a to nejen v současné podobě, ale i z hlediska historického vývoje. Jedině tak k němu může mít citlivý přístup a blízký vztah. ZDROJ: MODERNÍ OBEC