zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Teplejší svět bude nemocný svět

05.09.2003
Ovzduší
Teplejší svět bude nemocný svět
Zvyšování průměrných teplot má vliv nejen na zemědělství či třeba rekreaci, ale také na šíření nemocí. Před nebezpečím, že se tropické a subtropické choroby začnou v budoucnu přesouvat do dnešního mírného podnebného pásma, varovali vědci už v minulých letech. V červnu přinesl renomovaný vědecký časopis Science neradostnou zprávu - už se tak děje. Tvrzení je založeno na dvouleté studii z amerického Národního střediska pro ekologické analýzy. V jejím rámci vědci sledovali výskyt epidemií mezi rostlinami i živočichy, na souši i na moři. Snažili se zjistit, jaká souvislost je mezi nimi a okolní teplotou. Mnoha virům, baktériím, houbovitým onemocněním i parazitům se v teplejším podnebí daří lépe. Snáze se uchycují ve svých nedobrovolných hostitelích, ať už jsou to rostliny, ptáci, zvířata a lidé, nebo v moři korálové útesy či ústřice, konstatovali badatelé.. \"Nechceme dělat paniku, ale jsme sami vystrašeni,\" uvedl v tiskové zprávě jeden z autorů americké studie Richard Ostfeld z ústavu pro výzkum ekosystémů v Millbrooku. \"Stoupající počet důkazů dosvědčuje, že změny klimatu narušují přírodní ekosystémy způsobem, který činí život snazším pro infekční choroby,\" konstatoval epidemiolog Andrew Dobson z Princetonské univerzity. \"Riziko pro lidi stoupá.\" Choroboplodné mikroby, cizopasníci a také přenašeči nemocí, jako komáři, klíšťata a hlodavci, jsou citliví na teplotu a vlhkost. Se zvyšující se teplotou se budou dále šířit do nových oblastí. Tamní živočichové však na nové choroby nejsou připraveni, protože se s nimi jejich imunitní systém dosud nesetkal. Hmyz přenášející zárodky nemocí se při vyšší teplotě více množí, rychleji roste, a dokáže tedy poštípat více jiných živočichů. Teplejší a delší léto prodlužuje dobu přenášení chorob. Úleva při obdobných epidemiích zpravidla přichází v zimě. Chlad dokáže množství patogenů i jejich přenašečů radikálně snížit. Podle předpokladů však budou zimy mírnější, takže mikroby a paraziti snáze přežijí. Mezi příklady, které vědci uvedli v časopise Science, je osud havajských ptáků šatovníků (Drepanididae). Drobné, výrazně zbarvené opeřence ohrožují komáři, kteří přenášejí cizopasníky vyvolávající ptačí variantu malárie. Ještě v šedesátých letech tito komáři žili na Havajských ostrovech v nadmořských výškách pod 800 metrů; nad touto hranicí jim už vadil chlad. S rostoucí teplotou může bodavý hmyz přežívat a šířit malárii i ve vyšších nadmořských výškách, až do 1400 metrů. \"Pod touto hranicí už dnes žádné původní šatovníky nenajdete,\" konstatoval Andrew Dobson. Přesvědčivý je i příklad ústřic. Parazitu, který je napadá, se nelíbí v chladné vodě. Horká léta a mírné zimy od poloviny devadesátých let způsobily, že se cizopasník už dostal i do ústřic u pobřeží státu Maine na severovýchodě USA, kde se dříve kvůli chladnému moři nevyskytoval. Zcela stejně se mohou směrem k pólům šířit i lidské nemoci vyskytující se zatím v tropech a subtropech, například malárie. Pochopitelně, jedno horké léto, jako bylo to letošní, ještě na rozmach nemocí naštěstí nestačí. Vědci však v důsledku změny klimatu předpovídají pro toto století celkově teplejší léta a mírnější zimy. \"Proměnu podnebí musíme brát vážně,\" shrnuje Dobson. \"Svět nejen že bude teplejší, ale bude i více nemocný.\" ZDROJ: Zdraví Věda a lidé
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
22
11. 2017
22.11.2017 - Seminář, školení
Ostrava
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí