Teplejší svět bude nemocný svět
Zvyšování průměrných teplot má vliv nejen na zemědělství či třeba rekreaci, ale
také na šíření nemocí. Před nebezpečím, že se tropické a subtropické choroby
začnou v budoucnu přesouvat do dnešního mírného podnebného pásma, varovali vědci
už v minulých letech. V červnu přinesl renomovaný vědecký časopis Science
neradostnou zprávu - už se tak děje. Tvrzení je založeno na dvouleté studii z
amerického Národního střediska pro ekologické analýzy. V jejím rámci vědci
sledovali výskyt epidemií mezi rostlinami i živočichy, na souši i na moři.
Snažili se zjistit, jaká souvislost je mezi nimi a okolní teplotou. Mnoha virům,
baktériím, houbovitým onemocněním i parazitům se v teplejším podnebí daří lépe.
Snáze se uchycují ve svých nedobrovolných hostitelích, ať už jsou to rostliny,
ptáci, zvířata a lidé, nebo v moři korálové útesy či ústřice, konstatovali
badatelé.. \"Nechceme dělat paniku, ale jsme sami vystrašeni,\" uvedl v tiskové
zprávě jeden z autorů americké studie Richard Ostfeld z ústavu pro výzkum
ekosystémů v Millbrooku. \"Stoupající počet důkazů dosvědčuje, že změny klimatu
narušují přírodní ekosystémy způsobem, který činí život snazším pro infekční
choroby,\" konstatoval epidemiolog Andrew Dobson z Princetonské univerzity.
\"Riziko pro lidi stoupá.\" Choroboplodné mikroby, cizopasníci a také přenašeči
nemocí, jako komáři, klíšťata a hlodavci, jsou citliví na teplotu a vlhkost. Se
zvyšující se teplotou se budou dále šířit do nových oblastí. Tamní živočichové
však na nové choroby nejsou připraveni, protože se s nimi jejich imunitní systém
dosud nesetkal. Hmyz přenášející zárodky nemocí se při vyšší teplotě více množí,
rychleji roste, a dokáže tedy poštípat více jiných živočichů. Teplejší a delší
léto prodlužuje dobu přenášení chorob. Úleva při obdobných epidemiích zpravidla
přichází v zimě. Chlad dokáže množství patogenů i jejich přenašečů radikálně
snížit. Podle předpokladů však budou zimy mírnější, takže mikroby a paraziti
snáze přežijí. Mezi příklady, které vědci uvedli v časopise Science, je osud
havajských ptáků šatovníků (Drepanididae). Drobné, výrazně zbarvené opeřence
ohrožují komáři, kteří přenášejí cizopasníky vyvolávající ptačí variantu
malárie. Ještě v šedesátých letech tito komáři žili na Havajských ostrovech v
nadmořských výškách pod 800 metrů; nad touto hranicí jim už vadil chlad. S
rostoucí teplotou může bodavý hmyz přežívat a šířit malárii i ve vyšších
nadmořských výškách, až do 1400 metrů. \"Pod touto hranicí už dnes žádné původní
šatovníky nenajdete,\" konstatoval Andrew Dobson. Přesvědčivý je i příklad
ústřic. Parazitu, který je napadá, se nelíbí v chladné vodě. Horká léta a mírné
zimy od poloviny devadesátých let způsobily, že se cizopasník už dostal i do
ústřic u pobřeží státu Maine na severovýchodě USA, kde se dříve kvůli chladnému
moři nevyskytoval. Zcela stejně se mohou směrem k pólům šířit i lidské nemoci
vyskytující se zatím v tropech a subtropech, například malárie. Pochopitelně,
jedno horké léto, jako bylo to letošní, ještě na rozmach nemocí naštěstí
nestačí. Vědci však v důsledku změny klimatu předpovídají pro toto století
celkově teplejší léta a mírnější zimy. \"Proměnu podnebí musíme brát vážně,\"
shrnuje Dobson. \"Svět nejen že bude teplejší, ale bude i více nemocný.\" ZDROJ:
Zdraví Věda a lidé
Zvyšování průměrných teplot má vliv nejen na zemědělství či třeba rekreaci, ale také na šíření nemocí. Před nebezpečím, že se tropické a subtropické choroby začnou v budoucnu přesouvat do dnešního mírného podnebného pásma, varovali vědci už v minulých letech. V červnu přinesl renomovaný vědecký časopis Science neradostnou zprávu - už se tak děje.
Tvrzení je založeno na dvouleté studii z amerického Národního střediska pro ekologické analýzy. V jejím rámci vědci sledovali výskyt epidemií mezi rostlinami i živočichy, na souši i na moři. Snažili se zjistit, jaká souvislost je mezi nimi a okolní teplotou.
Mnoha virům, baktériím, houbovitým onemocněním i parazitům se v teplejším podnebí daří lépe. Snáze se uchycují ve svých nedobrovolných hostitelích, ať už jsou to rostliny, ptáci, zvířata a lidé, nebo v moři korálové útesy či ústřice, konstatovali badatelé.. \"Nechceme dělat paniku, ale jsme sami vystrašeni,\" uvedl v tiskové zprávě jeden z autorů americké studie Richard Ostfeld z ústavu pro výzkum ekosystémů v Millbrooku.
\"Stoupající počet důkazů dosvědčuje, že změny klimatu narušují přírodní ekosystémy způsobem, který činí život snazším pro infekční choroby,\" konstatoval epidemiolog Andrew Dobson z Princetonské univerzity. \"Riziko pro lidi stoupá.\"
Choroboplodné mikroby, cizopasníci a také přenašeči nemocí, jako komáři, klíšťata a hlodavci, jsou citliví na teplotu a vlhkost. Se zvyšující se teplotou se budou dále šířit do nových oblastí. Tamní živočichové však na nové choroby nejsou připraveni, protože se s nimi jejich imunitní systém dosud nesetkal. Hmyz přenášející zárodky nemocí se při vyšší teplotě více množí, rychleji roste, a dokáže tedy poštípat více jiných živočichů. Teplejší a delší léto prodlužuje dobu přenášení chorob. Úleva při obdobných epidemiích zpravidla přichází v zimě. Chlad dokáže množství patogenů i jejich přenašečů radikálně snížit. Podle předpokladů však budou zimy mírnější, takže mikroby a paraziti snáze přežijí.
Mezi příklady, které vědci uvedli v časopise Science, je osud havajských ptáků šatovníků (Drepanididae). Drobné, výrazně zbarvené opeřence ohrožují komáři, kteří přenášejí cizopasníky vyvolávající ptačí variantu malárie. Ještě v šedesátých letech tito komáři žili na Havajských ostrovech v nadmořských výškách pod 800 metrů; nad touto hranicí jim už vadil chlad. S rostoucí teplotou může bodavý hmyz přežívat a šířit malárii i ve vyšších nadmořských výškách, až do 1400 metrů. \"Pod touto hranicí už dnes žádné původní šatovníky nenajdete,\" konstatoval Andrew Dobson.
Přesvědčivý je i příklad ústřic. Parazitu, který je napadá, se nelíbí v chladné vodě. Horká léta a mírné zimy od poloviny devadesátých let způsobily, že se cizopasník už dostal i do ústřic u pobřeží státu Maine na severovýchodě USA, kde se dříve kvůli chladnému moři nevyskytoval. Zcela stejně se mohou směrem k pólům šířit i lidské nemoci vyskytující se zatím v tropech a subtropech, například malárie.
Pochopitelně, jedno horké léto, jako bylo to letošní, ještě na rozmach nemocí naštěstí nestačí. Vědci však v důsledku změny klimatu předpovídají pro toto století celkově teplejší léta a mírnější zimy. \"Proměnu podnebí musíme brát vážně,\" shrnuje Dobson. \"Svět nejen že bude teplejší, ale bude i více nemocný.\"
ZDROJ: Zdraví Věda a lidé
Sdílet článek na sociálních sítích