Vliv člověka a Slunce

Vědci jsou sice nezávislí, ale zdají se býti loajální. Proto evropský časopis Nature poukazuje na výjimečnost tempa současného oteplování, které začíná mít katastrofální průběh, a soustřeďuje pozornost na vliv skleníkového efektu (je nutné snížit produkci skleníkových plynů), zatímco americký Science zdůrazňuje vliv intenzity slunečního záření, která kolísá také v důsledku měnící se vzdálenosti Země od Slunce (nedá se nic dělat). Souboj obou škol se dá dobře sledovat na internetové adrese www.meteor.iastate.edu , kde však najdete i zmínku o mechanismu vzájemného ovlivňování obou veličin. Podle A. Bergera a M. F. Loutra (Science 2002) je dlouhodobý (geologický) cyklus střídání dob ledových a meziledových nesen změnami v množství slunečního záření, které je pohlceno v horních vrstvách atmosféry, ale skleníkové plyny mohou klimatické změny urychlit. Berger a Loutre se pokusili modelovat nástup příští doby ledové při různé koncentraci CO2 ve vysokých výškách a vycházeli přitom ze zjištění, že od nástupu poslední doby meziledové tato koncentrace vzrostla více než třikrát a k normálu se vrátí až během příštích 1000 let. Scénář geologického období Antropocén (čtvrtohory - holocén - tedy zřejmě skončily někdy roku 1970) zahrnuje zmizení ledového pokryvu Grónska a západní Antarktidy a dalších 50 tisíc let, než se vrátí normální cyklus ledových dob. ZDROJ: EKONOM