Vítkovští zemědělci chtějí šťovíkem vytápět léčebnu a byty

Slova, která pracovníci zemědělské společnosti ve Vítkově na Opavsku v poslední době opakují nejčastěji jsou šťovík krmný. Na rostlinu totiž vedení firmy vsadilo svou budoucnost. Šťovíkem chtějí vytápět místní léčebnu dlouhodobě nemocných (LDN) a 145 bytů. Řekl to ČTK Zdeněk Petrů, který má projekt na starosti. \"Je to jediný způsob, jak firmu zachovat. S pouhým zemědělstvím bychom do dvou let zkrachovali,\" dodal Petrů. Místo ječmene letos zemědělci na Vítkovsku naseli 55 hektarů šťovíku. \"Má stejnou výhřevnost jako nejkvalitnější hnědé uhlí. Tuna biologického paliva je přitom o 500 korun levnější,\" uvedl Petrů s tím, že v příštím roce chtějí šťovíkem osít dalších 300 až 500 hektarů. \"Z jednoho hektaru získáme až 15 tun suché biomasy,\" uvedl. Vedení společnosti nyní připravuje dva projekty, jak se šťovíkem naložit. V prvním se počítá s tím, že se rostlinou bude topit ve vítkovské kotelně. \"Oheň ohřeje vodu, která pak bude vytápět byty,\" vysvětlil Petrů. Druhý projekt by měl snížit náklady za teplo nedaleké LDN a ještě přinést zemědělcům peníze do pokladny. \"Chceme šťovík zplyňovat ve vlastní peci a z bioplynu pak vyrábět elektrickou energii. Tu budeme dávat do sítě, za což dostaneme zaplaceno. Odpadním teplem by se mohla vytápět právě LDN,\" doplnil Petrů. Správkyně léčebny Vlasta Martínková ČTK řekla, že jsou se zemědělskou společností v kontaktu. \"Poskytli jsme jim základní informace. Naše vytápění šťovíkem ale nebude reálné dříve než za pět let. Máme kotelnu nově přestavěnou na plyn a pochybuji, že by někdo dříve dovolil takový zásah do systému,\" vysvětlila Martínková s tím, že bude záležet i na tom, co změna způsobu vytápění léčebně přinese. Rozvoj obnovitelných zdrojů podporuje krajský zastupitel Jiří Krist. Podle něj se ale biomasa svou novostí a nepohodlností bude špatně prosazovat. \"Je to škoda, protože v obnovitelných zdrojích je velký potenciál,\" řekl. Venkovská energetika podle něj už řadu let úspěšně funguje v Rakousku. \"Přináší to řadu výhod. Sedlák či majitel lesa vyprodukuje palivo a prodá jej vlastně svým sousedům. Peníze tak zůstávají na venkově,\" popsal systém Krist. Podle jeho odhadů by v rámci Moravskoslezského kraje společnosti nabízející jako palivo piliny, dřevo, šťovík či slámu mohly vydělat až 500 milionů korun za rok. \"Přineslo by to až 1500 nových pracovních míst. Navíc odbouráme drahý plyn a neekologické uhlí,\" uvedl Krist. Zdroj: ČEÚ