ČEA pomáhá řešit energetické obtíže

Přibližně 100 miliónů korun očekává Ing. Josef Bubeník, ředitel České energetické agentury (ČEA), jako příspěvek ze státního rozpočtu na programy, které agentura bude realizovat v následujícím roce. Stejná částka bude rozdělena mezi obce, města nebo podnikatele, jež předloží žádost o dotaci dle vypsaného Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. [*] Kdo může žádat o dotace a které programy agentura vypsala pro letošní, respektive příští rok? Kdo se zajímá o státní dotaci, měl by nejdříve prostudovat Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie dostupný např. na www.ceacr.cz, který vypsalo Ministerstvo průmyslu a obchodu a jehož plnění zajišťuje naše agentura. Kromě podrobností o podání přihlášky či průběhu vybírání projektů je zde soupis subprogramů, které se dělí na čtyři základní celky. [*] Které z programů jsou všeobecně nejžádanější? Nejvíce využívané jsou podpory na zpracování územně energetických koncepcí a na snižování energetické náročnosti, což zahrnuje např. problematiku zateplení. [*] Je přístup k dotacím nějakým způsobem omezen např. z hlediska velikosti nebo počtu obyvatel daného sídla? K dotacím má přístup každá obec, statutární město, kraj, ale např. i mikroregion nebo podnikající subjekt. Objem peněz je však limitován, proto existují hodnotitelské komise, které jsou složeny ze zástupců ministerstev průmyslu a obchodu, financí. pro místní rozvoj, zemědělství a Státní energetické inspekce. Kvůli pokrytí všech potřebných odborností se dělí do pěti skupin. Úkolem naší agentury je připravit seznam a jakousi anotaci doporučení a nedoporučení. Hodnotitelská komise s konečnou platností vybere konkrétní projekty a na nás je zase zpracovat dokumentaci, aby vybraný subjekt dostal co nejrychleji informaci o tom, že získá státní dotaci a za jakých podmínek. [*] Jaká jsou hlavní kritéria, která se zohledňují v průběhu hodnocení a následném výběru? Zkoumá se skutečný, objektivně měřitelný přínos. V oblasti energetické efektivnosti se například zjišťuje snížení příjmu energie, u obnovitelných zdrojů je to zase skutečný efekt ve výrobě elektřiny nebo tepla. Existují k tomu vyhlášky, jejichž výstupy jsme zapracovali do podmínek tak, aby každý věděl, zda kritériím může vyhovět. [*] Velká část dotací nebo grantů v případě měst a obcí může být vyplacena až po zpracování např. projektové dokumentace zadavatelem, resp. investorem nebo po vypracování územního plánu. Platí to také u programů ČEA? My vyžadujeme, aby už při podání žádosti bylo součástí výběrové řízení a energetický audit, který může napovědět, zda je projekt životaschopný. Pokud jde o územní plány, řídíme se zákonem, který obcím tuto povinnost nenařizuje. Ideální je kombinaci všech tří dokumentů, které ukazují poměrně dobře na celkový stav. [*] Zmiňoval jste, kdo může být žadatelem dotace. Jak je to v případě právnických subjektů, zřizovaných obcemi? Mám na mysli např. školy nebo domy sociální péče. Jsou to zřizovatelé. Někdy s tím ale bývají problémy zvláště v obcích nebo městech, kde ředitelé škol získali pravomoc žádat o dotace. Jedno z našich interních kritérií říká, že nebudeme přidělovat dotace za méně než 60 tisíc korun. Pokud se škola přihlásí sama, tak např. energetický audit může vyjít na 35 - 40 tisíc a my ji musíme automaticky vyškrtnout. Pokud ovšem město nebo obec přihlásí více svých objektů, částky se sčítají. Jde v podstatě o obdobný systém udělování dotací, který praktikuje Evropská unie. [*] Kolik prostředků může obec nebo město dostat, pokud splní podmínky? Například v programu obnovitelných zdrojů energie dáváme 15 % z investičních nákladů, max. však 3 milióny korun. V loňském roce jsme tak distribuovali dotaci ve výši 103 miliónů, ve skutečnosti se však k žadatelům dostalo o přibližně 8 miliónů méně. Tyto peníze skončily nakonec ve státním rozpočtu, přestože zájemců o podporu bylo na počátku více, než jsme mohli uspokojit. [*] Čím to bylo způsobeno? Stává se, že někteří investoři nepřipraví projekt důkladně, např. chybí výběrové řízení. Peníze jsou pro jejich účel uvolněny s podmínkou, že před jejich čerpáním musejí výběrové řízení dodat. V případě oněch osmi miliónů se tak nestalo. Je to velká škoda, protože peníze musíme vrátit do státního rozpočtu a přitom je mohl použít někdo jiný. [*] Nevyřešilo by tuto situaci převedení prostředků do dalšího roku? Ministerstvo financí připravuje změnu, která by toto umožnila. Někdy je opravdu velmi obtížné proinvestovat peníze v rámci kalendářního roku. Navíc naše agentura se snaží, aby se nadále zkracovaly termíny pro podání žádostí, a tedy následně i pro jejich výplatu. Občas se totiž stalo, že žadatel dostal peníze až v červenci a měl tedy fakticky možnost je proinvestovat jen během 5 - 6 měsíců. Další termíny jsou vypsány v přihlášce a my věříme, že možnost výplaty bude třeba už v květnu. [*] Programy v oblasti energetiky mívají většinou dlouhodobý charakter. V současnosti se stále více hovoří o energetické koncepci státu a jednotlivých regionů. Na jaký typ zdrojů energie by se měly zaměřit obce, uvažují-li nyní o projektech, které souvisejí s energiemi? Každý region by měl disponovat energetickou koncepci, která by měla naplňovat státní energetickou koncepci. Z toho by obce měly vycházet. Ideální je, pokud energetické koncepce naplní míru energetické soběstačnosti a zároveň možnost využít lokální energetické zdroje, a to především ekologicky šetrné jako kotelny na biomasu, větrné elektrárny, tepelná čerpadla, sluneční kolektory apod. Na druhé straně stojí požadavek na snižování energetické náročnosti zejména u budov, protože v nich se spotřebovává zhruba 40 % energie. [*] Pokud tedy např. starosta projeví zájem o programy ČEA, měl by nejdříve zjistit stav energetické koncepce ve svém kraji... Ano, to je možnost. My jsme také k těmto účelům vyhlásili státní program na zřízení krajských energetických agentur. Postoupíme jim určité pravomoci a ony by měly zajišťovat koordinační činnost v daném regionu. Krajské energetické agentury jsou vlastně podnikatelské subjekty a od nás dostávají 500 tisíc ročně na fungování. Zatím byly zřízeny agentury v krajích - Jihočeském, Ústeckém, Plzeňském, Zlínském a Vysočina. Protože o provozování je značný zájem a tyto subjekty nakládají se státními penězi, vyžadujeme vždy souhlas hejtmana kraje, že doporučují tu či onu organizaci. [*] Proč krajské energetické agentury zřizuje státní instituce? Dalo by se říci, že to je skoro podmínka z Bruselu. Předpokládá se, že agentura tak lépe docílí nezávislosti. Zároveň však budou plnit funkci jakési pobočky ČEA, proto chceme, aby v orgánech těchto společností zasedli zástupci kraje. Nadále dotace půjdou přes tyto krajské agentury. [*] Mohou představitelé obcí získávat informace i z jiných zdrojů? Zřídili jsme Energetická konzultační a informační střediska, která máme ve všech větších městech. Fungují bezplatně pro každého v rozsahu přibližně dvou hodin. Z dosavadních zkušeností vyplývá, že jsou mezi občany, podnikateli i zástupci státní správy poměrně oblíbené. Zatím funguje 56 center se 180 specialisty. Konzultační dny těchto středisek jsou pondělí a středa od 13 - 17 hodin [*] Vraťme se k energetickým koncepcím. Lze vzájemně posuzovat jejich kvalitu a mohou tedy být opravdu směrodatným dokumentem pro uvažování o dalších změnách v regionech? Rozdíly v míře propracovanosti a kvality existují, protože je připravují různé konzultační firmy. Myslím ale, že uspokojí všechny. Do těchto studií se již výrazněji dostává problematika obnovitelných zdrojů energie a také doprava a návazné rozptylové studie. Hodnotí se též budoucí vlivy klimatu, protože státní energetická koncepce se vypracovává až na dobu 30 let. Ty krajské potom na období o deset let kratší. I když výhledově jsou na takto dlouhé období, doporučuje se je aktualizovat po dvou třech letech.. [*] S životním prostředím a energetickou náročností v jednotlivých regionech souvisí mj. sociální sféra. Útlum těžby uhlí, úbytek pracovních míst... V této souvislosti se vedou diskuse, zda otevřít limity. Stát neoplývá takovými finančními zdroji, aby mohl neomezeně nakupovat plyn. V takovém případě bychom platili za elektrickou energii 2 - 3 krát více. Takže se počítá s tím, že se v maximální možné míře s minimálními dopady do oblasti životního prostředí bude těžit uhlí ještě 30 - 50 let. Na druhou stranu je třeba říci, že spotřeba uhlí se snižuje vlivem vyšší efektivity elektráren a rovněž díky hospodárným opatřením. Spotřeba sice stoupá, ale úspory se projevují zcela evidentně. Zatímco dříve spotřeba rostla o 3 % ročně, nyní zhruba o 1,5 %. [*] Jak jsme na tom v porovnání s ostatními zeměmi středoevropského regionu nebo západní Evropy? Máme pořád vysoký podíl energie na výrobě, zhruba asi dvakrát vyšší než v EU. V porovnání s ostatním kandidátskými zeměmi si nestojíme tak nejhůře. Budeme se u nás muset snažit zvýšit podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, kde se otevírá velká možnost pro obce. V Praze elektrárnu na biomasu postavíte jen velmi obtížně, zatímco obce mají kolem sebe dostatek orné, mnohdy neobdělávané půdy. V souladu s programem uvedení půdy do klidu vypsaným Ministerstvem zemědělství, lze získat např. 5,5 tisíce korun na hektar řepky olejné. Pokud se to pěstuje v bezprostřední blízkosti - tedy asi do 20 km - vyplatí se např. kotelna na biomasu. Pro elektrickou energii lze doporučit větrné turbíny, fotovoltarické články nebo malé vodní elektrárny. [*] Většina uživatelů ale žehrá na dlouhou návratnost investice. U slunečních kolektorů je pravda vysoká, kolem 10 let. Ještě vyšší bývá v případě zateplování, někdy až 30 let. Je to sice dlouhá doba z hlediska lidského života, ale přihlédneme-li k životnosti objektu, není to hrozné. Pokud existuje energetický audit, vyplatí se tato řešení zvláště pro objekty vlastněné obcí nebo městem. S ohledem na závazky ČR lze očekávat, že do roku 2010 se budou obnovitelné zdroje energie podílet na celkové produkci osmi procenty. Například Evropská unie v současnosti deklaruje podíl 22,1 % do roku 2010, což je průměr, který se liší země od země. AUTOR: STANISLAV D. BŘEŇ ZDROJ: MODERNÍ OBEC