KONCEPCE JIHOMORAVSKÝCH LESŮ Z POHLEDU LESNÍHO HOSPODÁŘE

Jihomoravský kraj patří k těm méně lesnatým krajům. Stávající lesy mají proto o to významnější roli. Celková výměra lesů je zde 191 286 hektarů. To je 7,1 % výměry lesů v ČR a 27,1 % z celkové výměry plochy tohoto kraje. Převážná část lesů je státních - 76 %, další patří obcím, družstvům nebo společenstvím - 11 % a v majetku soukromých vlastníků je 13 %. MEZITITULEK: TŘI KATEGORIE LESŮ Nejvíce lesů v kraji je v kategorii tzv. hospodářských (77,3 %). Ve většině případů jsou ziskové, přestože plní i mimoprodukční funkce. Druhou kategorii tvoří \"lesy zvláštního určení\" (21,1 %), u nichž je veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa, který je nadřazen funkcím produkčním. Jsou to lesy v národních parcích a přírodních rezervacích a přírodní památky, lesy lázeňské, příměstské a další se zvýšenou rekreační funkcí, lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů apod. Třetí kategorií jsou \"lesy ochranné\" (1,6 %), do nichž se zařazují lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, strže, kamenné moře apod.). Výměra zvláště chráněných lesů v kraji je 19 818 hektarů, tj. 10,3 % výměry krajských lesů (Natura 2000 vyžaduje 3 %). Domnívám se, že výměra chráněných lesů je dostatečná pro trvale udržitelné hospodaření v lese. Prozatím totiž platí, že les si na sebe musí \"vydělat\" a omezení, která jsou v těchto oblastech, jsou samozřejmě na úkor zisku. Pokud by se kraj rozhodl zvýšit plochu chráněných území, musel by dotčené vlastníky odškodnit za ušlý zisk v souladu s Evropskou ústavou (§ 17 chrání majetek na venkově bez ohledu na vlastníka). MEZITITULEK: NÁVRH HLAVNÍCH PRIORIT Jihomoravský kraj nemá zatím schválenou koncepci lesního hospodářství, dovoluji si proto navrhnout, co by v ní chybět nemělo. Více se soustředit na mimoprodukční funkce lesa, které vnímá zejména veřejnost. Konkrétně v okolí větších sídel je to funkce rekreační. V globálním měřítku jde o nenahraditelný zdroj kyslíku a filtr ovzduší, zásobárnu vody a prostředí pro tisíce druhů živočichů a rostlin. Z toho vyplývá i fakt, že bez existence lesa by nemohlo fungovat ani zemědělství. Vyřešit problém chat na lesních pozemcích, který vznikl v 50. letech 20. století, kdy se uzavíraly tzv. pachtovní dohody na pozemky. Na jedné straně byl stát (obec), na druhé stavitel chaty. Na to navazovaly smlouvy o dočasném užívání pozemků. Mnoho chat se stavělo bez stavebního povolení. Postupem času při různých stavebních úpravách však stávající stav stavební úřad zlegalizoval. Pokud by se bylo ustoupilo tlaku chatařů a byly by pozemky pod chatami vyjmuty z lesní půdy a prodány, znamenalo by to v konečné fázi likvidaci dotčeného lesa. Ze staveb dočasných by se staly stavby trvalé se stále většími potřebami např. zasíťování nebo prostoru okolo chaty. Vlastník lesa by pak musel povolovat různá věcná břemena, důsledkem čehož by les byl na obtíž. Došlo by k jeho likvidaci a rozprodeji pozemků vlastníkům chat. V mnoha případech se dnes chaty celoročně nevyužívají. Nezvyšovat ve větší míře plochy ochranných lesů. Tento problém jsem vysvětlil výše. Ve státních lesích neprodávat tzv. dřevo nastojato z jednoho zásadního důvodu: Kvalita dřeva u stojatých stromů se pouze odhaduje. Ve větším objemu potom odchylka odhadu hraje významný rozdíl v ceně - samozřejmě na úkor vlastníka lesa. Většinou se neměří objem jednotlivých výřezů, ale pouze velikost hrání (hromad). To je velmi nepřesné. Druhý a neméně významný důvod je, že firma si od státu (vlastníka) současně dřevo odkupuje, těží a odváží. Není možné firmu kontrolovat, zda netěží a neodváží dřevo, které stát (vlastník) zaevidoval. V lesích se takto těží a odváží hlavně ve dnech pracovního volna. Je to nešvar, který by se měl z lesního hospodářství co nejdříve odstranit. Lesy v Jihomoravském kraji budou v dobrém stavu zejména pro budoucí generace pouze tehdy, pokud bude stát nebo kraj některé celospolečenské funkce lesa dotovat. AUTOR: Leopold Černý, ředitel Lesů města Brna ZDROJ: MODERNÍ OBEC