zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Na cestě k trhu s emisemi skleníkových plynů

26.09.2003
Ovzduší
Na cestě k trhu s emisemi skleníkových plynů
Pojem skleníkové plyny zahrnuje oxid uhličitý, metan, oxid dusný, fluorované uhlovodíky, perfluorované uhlovodíky a hexafluorid síry. Vláda v červnu pověřila ministra Ambrozka, aby odepsal a realizoval dohodu vedoucí k jejich snižování. Rámcová dohoda by měla být uzavřena mezi českou stranou a Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj (IBRD), která je navíc správcem takzvaného Prototypového uhlíkového fondu. Cílem dohody bude spolupráce při projektech na snižování emisí skleníkových plynů, které zvýší efektivnost využití energie a přispějí k rozvoji obnovitelných a druhotných zdrojů. Česká republika přijala několik mezinárodních závazků, které souvisejí se změnou klimatu. Především se jedná o Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (ČR přistoupila v roce 1993) a Kjótský protokol (podepsán v roce 1998). V něm se naše republika zavázala ke snížení antropogenních emisí v prvním kontrolním období mezi roky 2008-2012 o 5 % pod úroveň roku 1990 (v ekvivalentech oxidu uhličitého). Snížení přesahující tento závazek může být výhodně odprodáno těm zahraničním zájemcům, pro které je plnění jejich závazků tímto způsobem vhodnější, než snižování emisí u vlastních zdrojů. Každá smluvní strana Kjótského protokolu totiž může své závazky plnit i jejich přenesením na jinou stranu či převzít od jiné strany jednotky snížení emisí, které jsou výsledkem společných projektů, zaměřených na snížení antropogenních emisí skleníkových plynů v kterémkoli odvětví národního hospodářství. MEZITITULEK: Uhlíkový fond Již zmíněný Prototypový uhlíkový fond (Prototyp Carbon Fund, dále PCF) byl založen v roce 1999 a představuje nový mechanismus na podporu projektů nebo opatření, která řeší změny klimatu. PCF bude zajišťovat mechanismus převodů snížení emisí mezi zeměmi, které se dohodly na společném provádění projektů. IBRD jako správce fondu PCF za finanční prostředky PCF odkoupí prokázaná snížení emisí dosažená realizací projektů, která následně převede na účastníky PCF (vláda Kanady, Finska, Norska, Švédska, Nizozemí a mezinárodní korporace, např. British Petroleum, Deutsche Bank, Gaz de France, Mitshubishi, Mitsui, Norsk Hydro, RWE a další). ČR se stala jednou ze zemí, které na základě mezinárodní dohody PCF svými aktivy ručí za odkup projekty dosaženého snížení emisí. Nákup snížených emisí bude vycházet ze zadaných podmínek pro výběr projektů a jejich realizaci, o platbě se rozhodne na základě zprávy o prověření snížení emisí. Výhodou je, že mechanismus PCF umožňuje realizovat projekty a platbu ihned po podpisu dohody (srpen 2003). MEZITITULEK: Opora v legislativě Podmínky k provedení dohody s IBRD jsou v naší legislativě zajištěny zák. č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech, a dalšími souvisejícími normami a vyhláškami. Oporu je možno nalézt v zák. č.406/2002 Sb., o hospodaření s energií, a v usnesení vlády ČR č. 480/1999, kterým vláda schválila dokument Strategie ochrany klimatického systému Země v České republice (vytyčení hlavních úkolů). Provádění dohody bude zabezpečovat Státní fond životního prostředí ČR a Česká energetická agentura, které budou mít s IBRD zprostředkovatelkou smlouvu. V jejich rámci budou sjednány konkrétní podmínky výkupu emisních snížení. V rámci předběžných jednání pro období 2003-2012 nabídl PCF 5,2 mil. USD na nákup emisních redukcí v ČR v množství 1,3 mil.tun CO2, z toho prostřednictvím SFŽP 650 tis. tun (ročně min. 70 tis. tun) a stejné množství prostřednictvím ČEA. Příjemcem finančních prostředků mohou být subjekty projektů, které zajistí snížení minimálně 1000 tun ekv. CO2 za rok. Neuvažuje se o přímé investiční podpoře na realizaci projektů. Podaří-li se projektem zajistit snížení emisí, lze očekávat odměnu minimálně 3 USD za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého (samozřejmě při splnění smluvních podmínek). Tato podpora navíc neruší podpory projektů na úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů energie poskytované SFŽP a ČEA. Primárním vlastníkem \"emisních snížení\" je stát, proto je nezbytný jeho formální souhlas s realizací projektů. S tím souvisí založení a vedení mezinárodního registru, vytvoření systému převodu jednotek snížení emisí a zajištění dalších administrativních opatření, což by vše mělo být realizováno do roku 2008. MEZITITULEK: Obchod s právy znečišťovat Od roku 2005 začne na základě direktivy ze začátku července 2003 fungovat v Unii obchod s právy znečišťovat ovzduší. Tím budou v EU, jakožto v prvním velkém seskupení států na světě, uvedeny do života závěry Kjótského protokolu, podle kterého se předpokládá, že do roku 2012 se množství škodlivin vypouštěných na světě do atmosféfy sníží o 8 % proti stavu z roku 1990. Obchod s emisemi bude fungovat tak, že každý stát, který přistoupil ke Kjótskému protokolu, určí druh škodliviny, jejíž emise je nutné snížit, provede její bilanci a stanoví, o kolik a za jakou dobu stát a hlavní znečišťovatelé emise zredukují. Opět platí, že pokud potřebné snižování znečištění původci nebudou moci či nebudou chtít snižovat na území svých států, budou moci odkoupit práva na znečišťování od těch států, které snížily emise o více, než byl požadovaný limit. Trh emisí skleníkových plynů začne působit pro pět základních oblastí výroby (energetika, hutnictví, výroba skla, cementu a papíru) a pro dopravu. V prvním roce bude 95 % povolení vydáno zdarma, v následujících letech za úhradu. Nutno připomenout, že samotný Kjótský protokol začne platit, až se k němu přihlásí státy odpovídající za 55 % světových emisí. K tomu je nutné připojení Ruska, o němž právě vedou jednání. USA se odmítly připojit, vyhlásily však masivní finanční podporu výzkumu změny klimatu. MEZITITULEK: Biopaliva Velkým problémem jsou v Unii (stejně jako v ČR) emise skleníkových plynů z provozu dopravních prostředků. Proto Evropský parlament schválil v květnu 2003 směrnici, podle které by měl do konce roku 2005 tvořit podíl biopaliv na trhu nejméně 2 % a v roce 2010 nejméně 5,75 % celkové spotřeby paliv. ČR má v této oblasti mírný náskok, protože díky aktivní politice Ministerstva zemědělství se bionafta podílí na celkové spotřebě motorové nafty necelými 3 %. Dále stoupá užívání bioetanolu jakožto součásti benzinu Natural. Otázkou by byl další vývoj výroby a užití bionafty po jejím případném zařazení do vyšší sazby DPH. Bionafta je dnes na čerpací stanici levnější asi o 2,2 %, v sousedním Německu však asi o 20 %, a to i navzdory tomu, že je tam na ni uvalena základní, tedy nezvýhodněná sazba. Jistý vliv zde mají i vyšší dotace německých pěstitelů řepky a rozdílné marže prodejců bionafty. AUTOR: RNDr. Vlastimila Mikulová, RNDr. Stanislav Mikula ZDROJ: ODPADY
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
24
8. 2017
24-26.8.2017 - Veletrh, výstava
Japonsko
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
ASIO, spol.s r.o.
25
8. 2017
25.8.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí