Magické Krkonoše

Pokud někdo v Čechách prohlásí, že jede na hory, většině se zřejmě vybaví Krkonoše. Mohutný masív na severovýchodě Čech, jehož nejvyšší hora Sněžka dosahuje výšky 1602 metry nad mořem, nabízí snad všechny druhy sportovních dobrodružství, která je možné si spojovat s pobytem na horách. Je to tak už mnoho desítek let a už na konci devatenáctého století byly Krkonoše turistickým centrem. Jezdí sem turisté i lyžaři z mnoha zemí. Zlí jazykové ještě v osmdesátých letech říkali, že Špindlerův Mlýn je pražský a Vrchlabí a vlastně všechno ostatní německé. Do oblasti totiž proudily doslova davy turistů z bývalé Německé demokratické republiky. Právě ohromný zájem turistů o toto pohoří se podepsal na tom, že ochránci přírody před čtyřiceti lety prosadili, aby velká část Krkonoš získala statut národního parku. Jeho podoba se postupně proměňovala a vládní nařízení posouvala jednotlivé zóny jednou do srdce hor, jindy zase opačným směrem. Ale zásadní rozhodnutí o zřízení parku padlo v roce 1963. Krkonošský národní park se rozkládá na ploše, která se blíží čtyřiceti tisícům hektarů. Na západě počínají Krkonoše Novosvědským sedlem a na východě končí Rýchorami. Pohoří tvoří dva hřbety, které ně-kteří místní lidé nazývají vnější a vnitřní hřeben. Prvním z nich je Hraniční hřbet, po jehož ose prochází státní hranice a na kterém je většina nejvyšších krkonošských vrcholů. Druhým je Český hřbet. Východní a západní část parku od sebe odděluje řeka Labe. MEZITITULEK: Labe je jedním ze symbolů Právě kolem řeky Labe lze objevit sérii zajímavých míst i historických souvislostí. Oblast pramenů Labe patří mezi symboly tohoto kraje a snad každý, kdo v Krkonoších strávil nějaký čas, se tam alespoň jednou vypravil. Okolí pramene největší české řeky zdobí erby několika měst, kterými Labe na své pouti k Severnímu moři protéká. Místo patří mezi několik rezervací s nejpřísnějším režimem. Doslova pár kilometrů pod loukou, kde říčka vyvěrá ze země, se Labe řítí z mohutného skalního zlomu. Do Labského dolu míří v zimě horolezci, kteří tady zkoušejí lezení po ledopádech. Toto místo je jedním z mála v České republice, kde lze tento sport provozovat. To je dáno nejen geologickými podmínkami, ale především klimatem. V této oblasti stejně jako v některých vrcholových partiích hor leží sníh až dvě stě dní v roce. Těsně pod Špindlerovým Mlýnem spoutala řeku Labe nevelká přehrada, která patří mezi nejstarší ve střední Evropě. Mezi hrází a Vrchlabím bouří Labe v hlubokém údolím a zdejší peřeje patří mezi nejtěžší vodácké partie v zemi. MEZITITULEK: Proč do hor? První zmínky o lidech, kteří v horách bydleli, pocházejí ze třináctého století. O něco později sem mířili hlavně lovci, ale také hledači vzácných kovů. Hodně lidí do horských oblastí prchalo v období třicetileté války. Hledali tady bezpečná místa a postupně zakládali nové horské osady. Chovali krávy a snažili se hospodařit na poměrně chudé půdě. Přicházeli sem také horníci a s nimi dřevaři, protože zdejší lesy nabízely kvalitní materiál. Podle některých pramenů vypadaly Krkonoše ještě v osmnáctém století úplně jinak než dnes. Lesníci postupně téměř vytlačili velmi odolný a pro tuto oblast typický smrk ztepilý a nahradili jej druhy, které pocházely z údolních krajin. Odborníci odhadují, že tento krok se odrazil například na tom, že z hor zmizely některé původní rostliny. Později majitelé panství poničené lesy obnovovali a Krkonoše zvolna získávaly dnešní ráz. Do toho také patří tradiční horské boudy, které tady stavěli turisté. Mnoho jich vyhořelo, ale některé přežily a jsou stále velmi vyhledávané. MEZITITULEK: Přírodní unikáty V mnoha částech Krkonoš lze najít unikátní rostliny, které nikde jinde nerostou. Není výjimkou, že tady turisté objeví například lilii zlatohlavou. Přírodovědci napočítali více než tři desítky velmi vzácných květin, které se vyskytují pouze tady. Pozoruhodná jsou například místa nazývaná Čertova zahrádka nebo Krakonošova zahrádka, která se pyšní neobvykle pestrou škálou květin. Podobná místa lze objevit především v takzvaných ledovcových karech, mezi které patří například Sněžné jámy nebo Labská jáma. Většinou zde panuje zvláštní mikroklima a velmi často jsou tady také zvláštní geologické podmínky, na kterých se podepisují třeba vápencové vrstvy v Kotelních jámách. Drsné krkonošské podmínky například způsobují to, že tady rostou rostliny doslova arktického typu. Mezi takové odborníci řadí například lomikámen sněžný nebo stružník morušku. Zajímavou atmosféru mají také temná zákoutí plná slatí a bažin, mezi která patří například Černohorské rašeliniště, která nabízejí speciální podmínky pro některé rostliny. Časy, kdy se Krkonošemi proháněli vlci a kdy tady běžně žil například rys ostrovid, jsou zatím pryč, ale především v klidových zónách národního sparku se vyskytují někteří vzácní živočichové. Létá tady například orel křivolaký, velikou vzácností je také tetřev hlušec. V Krkonoších jsou také pozoruhodné skalní útvary. Na několika vrcholech je možné se rozhlédnout po okolních kopcích a do hlubokých údolí z osamocených skal nebo kamenných srubů. Mezi takové patří Dívčí kameny a Ptačí kameny. Zajímavý je skalní útvar na vrcholu jednoho z nejvyšších krkonošských kopců - Vysokém kole. Několik metrů vysokou kamennou pyramidu tady ale postavili lidé. O tomto kopci se vypráví pohádková legenda. Horu měl totiž postavit čert, který soupeřil s Krakonošem o vládu nad horami. Ale zatímco Krakonoš za jedinou noc zbudoval Sněžku, čert toho do ranního rozbřesku nestihl tolik a se svým Vysokým kolem prohrál. A kde jsou skály, velké svahy a potoky či řeky, tam budou jistě i vodopády. V Krkonoších jsou takových míst desítky. Nádhernou atmosféru mají vodopády na říčce Mumlavě na harrachovské straně hor. Voda tady stéká z obřích kamenů a vytváří krásné útvary. Procházka do těchto míst je příjemným a nenáročným výletem. MEZITITULEK: Lidé nesmějí všude Nejcennější části Krkonošského národního parku jsou chráněny více než ostatní a do některých míst turisté nesmějí. Obě části parku dělí správa parku na tři základní zóny a na některá zvlášť chráněná území. Do těch patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka a přírodní památka. Nejznámějšími přírodními památkami jsou Prameny Labe, Prameny Úpy a Rýchory. Právě podzimní čas mívá v Krkonoších krásnou atmosféru. Ani v nejvyhlášenějších centrech není tolik turistů jako obvykle a výhledy z horských hřebenů bývají doslova magické. - AUTOR: JOSEF ALBRECHT INFORMACE Celá oblast je turisticky velmi atraktivní a informačních center je tady opravdu mnoho. Najdete je prakticky v každém městečku. Jejich téměř kompletní seznam je možné najít na www.ceskehory.cz. Vlastní informační středisko má také Správa Krkonošského národního parku, kterou najdete v centru Vrchlabí. www.krnap.cz ZDROJ: IN