Odpovědi na dotazy k vyhlášce č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
Jaké jsou požadavky na osoby provádějící odběr vzorků odpadů pro účely hodnocení
jejich vyluhovatelnosti? Provádět odběry vzorků odpadů pro hodnocení jejich
vyluhovatelnosti a stanovení škodlivin v sušině pro účely skládkování mohou,
podle bodu 1 přílohy č. 4 vyhlášky, pouze osoby, které byly k této činnosti
proškoleny a přezkoušeny (pověřené osoby k hodnocení nebezpečných vlastností
odpadů odběry vzorků a protokoly o jejich odběru provádět mohou, pokud povinné
školení podle § 7 odst. 6 písm. c) zákona je ukončeno přezkoušením (např.
certifikační zkouška)). Analytické rozbory odpadů pro účely skládkování (tj.
analýzy vodných výluhů i sušiny) se podle § 12 odst. 4 vyhlášky provádějí (tedy
musejí provádět) pouze v laboratořích a odborných pracovištích, které mají
zavedený systém jakosti podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025 nebo ČSN EN
45 001. Způsobilost laboratoře se vztahuje pouze na metody jmenovitě uvedené v
příloze osvědčení o odborné způsobilosti laboratoře. Kdo může rozhodnout, zda
lze z odpadu odebrat reprezentativní vzorek. Může to být např. odpadový
hospodář? Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů ni
vyhláška nestanoví požadavky na způsobilost osob, které mohou rozhodovat o tom,
je - li možné odebrat z odpadu reprezentativní vzorek. Obecně se předpokládá, že
toto bude provádět osoba způsobilá k odběru vzorků (viz bod 2) Odpadovému
hospodáři zákon tuto činnost ani neukládá, ani nezakazuje – odpadový hospodář
tedy rozhodnout v této věci může. Které protokoly o zkouškách musí provozovatel
skládky vyžadovat při přejímce odpadů? Povinnosti provozovatele zařízení
určeného k nakládání s odpady při přejímce odpadu do tohoto zařízení jsou
stanoveny v příloze č. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s
odpady (dále jen „vyhláška“) a to obecně pro všechna zařízení v bodě 1 a
konkrétně navíc pro skládky v bodě 3. V bodě 3 je pro jednotlivé skupiny skládek
stanoveno, co je povinností provozovatele skládky ověřit při přejímce odpadu. V
závorce za každým požadavkem je uvedeno, jakým způsobem je ověřuje. V
požadavcích uvedených pod body 3.1. a), b), d), e), 3.2. a), b), d) e) a 3.3 a),
b), c) jsou uvedeny možnosti volby způsobu jejich ověření (např.: zejména na
základě vizuální kontroly, prohlášení původce, protokolu o zkoušce). Pouze v
bodech 3.1 c) a 3.2. c), tj.vyluhovatelnost inertních a ostatních odpadů, je
stanovena jako jediná možnost ověření protokol o zkoušce. V bodě 2. přílohy č. 2
vyhlášky je stanoveno, jaké informace a doklady o kvalitě odpadu musí dodavatel
odpadu (vlastník odpadu) poskytnout osobě oprávněné k provozování příslušného
zařízení k nakládání s odpady v případě jednorázové nebo první z řady dodávek v
jednom kalendářním roce. Mezi těmito doklady se uvádí v bodě e) i protokol o
vlastnostech odpadu (výsledky zkoušek), zaměřený zejména na zjištění podmínek
vylučujících odpad z nakládání v příslušném zařízení, ne starší než 1 rok. Z
uvedeného vyplývá, že provozovatel skládky musí při každé přejímce odpadů na
skládku ověřit všechny požadavky stanovené v bodech 3.1, 3.2 a 3.3 přílohy č. 2
(kromě stabilizovaných odpadů – podskupina odpadů 19 03, pro které je způsob
hodnocení pro účel přejímky stanoven specielně v příloze č. 12 vyhlášky a
spočívá v hodnocení vyluhovatelnosti podle přílohy č. 4 a provedení chemických
analýz sušiny vzorku upraveného odpadu podle přílohy č. 9), ale je ponecháno na
jeho úvaze, zda mu u konkrétního druhu odpadu postačí vizuální kontrola nebo
prohlášení původce odpadu, či zda bude trvat na předložení protokolu o zkoušce.
Pouze při přejímce inertního nebo ostatního odpadu na skládky skupiny S-inertní
odpad nebo S-ostatní odpad musí vždy požadovat protokol o zkoušce
vyluhovatelnosti odpadu. Dodavatel odpadu (vlastník odpadu) má však v případě
jednorázové nebo první z řady dodávek v jednom kalendářním roce povinnost
protokol o vlastnostech odpadu /výsledky zkoušek/, zaměřený zejména na zjištění
podmínek vylučujících odpad z nakládání v příslušném zařízení) provozovateli
zařízení poskytnout. Lze na jednodruhové skládky přijímat odpady, které lze
podle Katalogu odpadů zařadit pod jedno katalogové číslo, i když se liší svým
složením? Je pravda, že vyhláška v případě přijímání odpadů na jednodruhové
skládky neřeší případy, kdy pod jedno katalogové číslo lze zařadit odpady lišící
se svým složením. Přesto z dikce další části věty ustanovení § 11 odst. 6
vyhlášky ve znění „na jednodruhové skládky je možno přijímat vždy pouze jeden
druh odpadu nebo odpady srovnatelné svým původem, složením a vlastnostmi“,
požadavek na složení odpadů vyplývá. Mgr. Věra Dubanská CSc., Zdroj: MŽP
Jaké jsou požadavky na osoby provádějící odběr vzorků odpadů pro účely hodnocení jejich vyluhovatelnosti?
Provádět odběry vzorků odpadů pro hodnocení jejich vyluhovatelnosti a stanovení škodlivin v sušině pro účely skládkování mohou, podle bodu 1 přílohy č. 4 vyhlášky, pouze osoby, které byly k této činnosti proškoleny a přezkoušeny (pověřené osoby k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů odběry vzorků a protokoly o jejich odběru provádět mohou, pokud povinné školení podle § 7 odst. 6 písm. c) zákona je ukončeno přezkoušením (např. certifikační zkouška)). Analytické rozbory odpadů pro účely skládkování (tj. analýzy vodných výluhů i sušiny) se podle § 12 odst. 4 vyhlášky provádějí (tedy musejí provádět) pouze v laboratořích a odborných pracovištích, které mají zavedený systém jakosti podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025 nebo ČSN EN 45 001. Způsobilost laboratoře se vztahuje pouze na metody jmenovitě uvedené v příloze osvědčení o odborné způsobilosti laboratoře.
Kdo může rozhodnout, zda lze z odpadu odebrat reprezentativní vzorek. Může to být např. odpadový hospodář?
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů ni vyhláška nestanoví požadavky na způsobilost osob, které mohou rozhodovat o tom, je - li možné odebrat z odpadu reprezentativní vzorek. Obecně se předpokládá, že toto bude provádět osoba způsobilá k odběru vzorků (viz bod 2) Odpadovému hospodáři zákon tuto činnost ani neukládá, ani nezakazuje – odpadový hospodář tedy rozhodnout v této věci může.
Které protokoly o zkouškách musí provozovatel skládky vyžadovat při přejímce odpadů?
Povinnosti provozovatele zařízení určeného k nakládání s odpady při přejímce odpadu do tohoto zařízení jsou stanoveny v příloze č. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále jen „vyhláška“) a to obecně pro všechna zařízení v bodě 1 a konkrétně navíc pro skládky v bodě 3. V bodě 3 je pro jednotlivé skupiny skládek stanoveno, co je povinností provozovatele skládky ověřit při přejímce odpadu. V závorce za každým požadavkem je uvedeno, jakým způsobem je ověřuje. V požadavcích uvedených pod body 3.1. a), b), d), e), 3.2. a), b), d) e) a 3.3 a), b), c) jsou uvedeny možnosti volby způsobu jejich ověření (např.: zejména na základě vizuální kontroly, prohlášení původce, protokolu o zkoušce). Pouze v bodech 3.1 c) a 3.2. c), tj.vyluhovatelnost inertních a ostatních odpadů, je stanovena jako jediná možnost ověření protokol o zkoušce.
V bodě 2. přílohy č. 2 vyhlášky je stanoveno, jaké informace a doklady o kvalitě odpadu musí dodavatel odpadu (vlastník odpadu) poskytnout osobě oprávněné k provozování příslušného zařízení k nakládání s odpady v případě jednorázové nebo první z řady dodávek v jednom kalendářním roce. Mezi těmito doklady se uvádí v bodě e) i protokol o vlastnostech odpadu (výsledky zkoušek), zaměřený zejména na zjištění podmínek vylučujících odpad z nakládání v příslušném zařízení, ne starší než 1 rok.
Z uvedeného vyplývá, že provozovatel skládky musí při každé přejímce odpadů na skládku ověřit všechny požadavky stanovené v bodech 3.1, 3.2 a 3.3 přílohy č. 2 (kromě stabilizovaných odpadů – podskupina odpadů 19 03, pro které je způsob hodnocení pro účel přejímky stanoven specielně v příloze č. 12 vyhlášky a spočívá v hodnocení vyluhovatelnosti podle přílohy č. 4 a provedení chemických analýz sušiny vzorku upraveného odpadu podle přílohy č. 9), ale je ponecháno na jeho úvaze, zda mu u konkrétního druhu odpadu postačí vizuální kontrola nebo prohlášení původce odpadu, či zda bude trvat na předložení protokolu o zkoušce. Pouze při přejímce inertního nebo ostatního odpadu na skládky skupiny S-inertní odpad nebo S-ostatní odpad musí vždy požadovat protokol o zkoušce vyluhovatelnosti odpadu. Dodavatel odpadu (vlastník odpadu) má však v případě jednorázové nebo první z řady dodávek v jednom kalendářním roce povinnost protokol o vlastnostech odpadu /výsledky zkoušek/, zaměřený zejména na zjištění podmínek vylučujících odpad z nakládání v příslušném zařízení) provozovateli zařízení poskytnout.
Lze na jednodruhové skládky přijímat odpady, které lze podle Katalogu odpadů zařadit pod jedno katalogové číslo, i když se liší svým složením?
Je pravda, že vyhláška v případě přijímání odpadů na jednodruhové skládky neřeší případy, kdy pod jedno katalogové číslo lze zařadit odpady lišící se svým složením. Přesto z dikce další části věty ustanovení § 11 odst. 6 vyhlášky ve znění „na jednodruhové skládky je možno přijímat vždy pouze jeden druh odpadu nebo odpady srovnatelné svým původem, složením a vlastnostmi“, požadavek na složení odpadů vyplývá.
Mgr. Věra Dubanská CSc.,
Zdroj: MŽP
Sdílet článek na sociálních sítích