Další odpovědi na dotazy k problematice použitých výrobků a odpadních olejů.
Dotazy k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech
Dotaz č. 1: Prodejna, která zajišťuje současně zpětný bezplatný odběr použitých výrobků – olejů:
a) musí mít souhlas ke sběru a shromažďování této komodity?
b) schválený provozní řád?
c) vést provozní deník?
Dotaz č. 2: Ke shromažďování anebo soustřeďování použitých výrobků – olejů je nutný:
a) souhlas?
b) souhlas k provozování těchto míst?
a je pro tato místa nutný:
a) odsouhlasený provozní řád?
b) vést provozní deník?
Dotaz č. 3: Ke shromažďování anebo soustřeďování odpadů kat. „N“ v rámci společnosti, jež je původcem odpadů a vlastní souhlas k nakládání s „N“ odpady je nutný:
d) souhlas?
e) souhlas k provozování těchto míst?
a je pro tato místa nutný:
a) odsouhlasený provozní řád?
b) vést provozní deník?
Ze znění zákona se výše uvedené požadavky týkají sběrných a výkupních míst a skladů odpadů, ale není jednotný výklad k místům zpětného odběru použitých výrobků a k soustřeďování a shromažďování použitých výrobků a k místům, kde se s nimi nakládá a taktéž pro nakládání na takovýchto místech pro odpady kat. „O“ a kat. „N“. Přesto, že zákon platí již rok a půl, s postupným zvykáním si na něj se vynořují aktuální potřeby jeho vysvětlování pojmů, neboť není jednotný výklad a přístup k realitě.
Odpovědi:
Odpověď na dotaz č. 1
Podle § 38 odst. 7 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) je povinná osoba povinna zajistit zpětný odběr způsobem odpovídajícím obvyklým možnostem spotřebitele bez jeho nadměrného zatížení. Tuto povinnost splní:
a) samostatně, tedy tak, že na vlastní náklady organizačně a technicky zajistí zpětný odběr použitých výrobků jím vyráběných nebo dovážených, nebo
b) přenesením na jinou právnickou osobu nebo fyzickou osobu oprávněnou k podnikání, která přebírá výrobek za účelem jeho dalšího uvedení do oběhu, jestliže smlouva o převedení vlastnických nebo obdobných práv k tomuto výrobku obsahuje doložku o přenesení odpovědnosti za zajištění zpětného odběru na tuto osobu.
V případě uvedeném v bodě a) platí:
Místa zpětného odběru použitých výrobků nejsou zařízením ke sběru odpadů podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech. V místě zpětného odběru se od spotřebitelů odebírají výrobky a teprve povinná osoba podle § 38 odst.3 nebo osoba, na kterou byla přenesena povinnost zpětného odběru v souladu s § 38 odst. 7 písm. b) zákona, která se předáním stane jejich vlastníkem, rozhodne o dalším nakládání s nimi, tj. stanou-li se odpadem, nebo budou např. po opravě sloužit k původnímu účelu a tedy se odpadem vůbec nestanou. Ve velké většině případů se zpětně odebrané výrobky zřejmě stanou odpadem a potom s nimi povinná osoba bude nakládat v souladu s povinnostmi stanovenými zákonem o odpadech (např. předávat je jen osobě oprávněné podle § 12 odst. 3 zákona). Sběrná místa výrobků nemusí mít v tomto případě ani souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem, neboť pokud se nebezpečným odpadem výrobky stanou, je jejich původcem i vlastníkem povinná osoba (tedy stačí, aby ona měla souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem) nebo oprávněná osoba k využívání nebo odstraňování těchto odpadů zajištěná povinnou osobou (tj. osoba mající souhlas k provozu zařízení k využívání nebo odstraňování tohoto nebezpečného odpadu, který souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem nahrazuje).
V případě uvedeném v bodě b) platí:
Je-li provozovatelem sběrného místa výrobků zároveň osoba, na kterou byla povinnost zpětného odběru přenesena v souladu s bodem b), což může být pouze osoba, která přebírá výrobek za účelem jeho dalšího uvedení do oběhu (tedy prodejce nebo distibutor), stává se tato osoba na základě smlouvy s povinnou osobou vlastníkem a původcem odpadu, rozhodne-li se s použitými výrobky jako s odpadem nakládat. Bude-li s odpadem nakládat sama musí mít v případě, že se stanou nebezpečným odpadem, souhlas k nakládání s nebezpečnými odpadypodle § 16 odst. 3 zákona.
Odpověď na dotaz č. 2
Z výše uvedeného vyplývá, že místa zpětného odběru použitých výrobků, nejsou místy ke sběru odpadů a jejich provozovatel nemusí mít souhlas k provozování zařízení ke sběru odpadů, ani souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady, pokud nehodlá sám s nimi nakládat jako s odpady. K tomu se však může sám rozhodnout pouze je-li osobou, na kterou byla povinnost zpětného odběru přenesena podle § 38 odst. 7 zákona. Potom je původcem odpadu vzniklého ze zpětně odebraného výrobku a je povinen tento odpad předávat pouze osobám k jeho převzetí oprávněným podle § 12 odst.3 zákona a pokud sám s nebezpečným odpadem vzniklým ze zpětně odebraných výrobků (oleje) nakládá, např. je skladuje, musí mít souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem podle § 16 odst. 3 zákona. Pokud by je sám chtěl jako odpady využívat nebo odstraňovat, musel by mít zároveň souhlas k provozu zařízení k jejich využívání nebo odstraňování podle § 14 odst. 1 zákona.
Odpověď na dotaz č. 3
Pro shromažďování ani skladování odpadů jejich původcem není nutný souhlas k provozování zařízení k nakládání s odpady podle § 14 odst. 1 zákona (sklad však musí mít vypracovaný provozní řád zařízení skupiny A podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady). Pro shromažďování a skladování (soustřeďování) nebezpečných odpadů musí mít jejich původce souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady podle § 16 odst. 3 zákona.
Mgr. Věra Dubanská CSc.,
Zdroj: MŽP
Sdílet článek na sociálních sítích