Environmentální
Příliv nových slov do naší mateřštiny nabral pěkné tempo. Někdy takové, že běžně
dostupné slovníky nestačí neologizmy registrovat, a tak mnohdy vznikají
pochybnosti o oprávněnosti a potřebě jejich vzniku či průniku do spisovného
jazyka. Zvláště plodná je v tom směru finančnická terminologie, a to se ani
nezmiňuji o kybernetickém světě a všem, co s ním souvisí. Čeština celkem
pochopitelně nestačí pokrýt v našich poměrech revoluční potřebu nové
terminologie z vlastních zdrojů a musí si vypomáhat výpůjčkami z ciziny a
citátovými slovy. Některé termíny jsou veřejností přijímány bez reptání, jiné
vzbuzují nechuť. Tak například paní Jindřiška Kubáčová do redakce napsala:
\"Zasílám Vám přiložené materiály (Usnesení vlády ČR ze dne 23. října 2000 č.
1048), neboť se nemohu smířit s termínem environmentální. Bylo mi sděleno, že
tento termín doporučují odborníci, protože výrazy prostřeďový nebo
životněprostřeďový jsou sice přípustné, ale budou se vžívat jen obtížně.\" Rád
podotýkám, že i můj přístup k tomuto přejatému slovu je více méně obezřetný.
Protože se s ním dostávám do styku poměrně často, už jsem si na ně zvykl, ale
jistá nedůvěra se v mém podvědomí tají. Akademický slovník cizích slov z roku
1995 totiž uvádí jenom: \"environment (invajron-), (a), výtvarnictví - v
pop-artu plastika zaujímající celý okolní prostor; součást happeningových akcí,
dokument těchto akcí.\" Adjektivum environmentální je pak odvozeno od
\"environmentalizmus (invajron-), (a) - psychologický směr zdůrazňující převážný
vliv prostředí na formování osobnosti a jejích schopností.\" Význam se však za
poslední léta poněkud rozšířil. Slovník cizích slov pro nové století (2002) už
vysvětluje slovo ve smyslu, na který upozorňuje paní Kubáčová a v kterém se s
ním setkáváme také já a většina čtenářů: \"environment (invajrnment, (a) - 1.
životní prostředí; 2. okolí člověka; 3. vnější podmínky pro život.\" Zdůrazňuji
ono (a), protože znamená, že termín k nám přišel z angličtiny. Poněvadž mi zní
spíše jako románský, rozhodl jsem se po něm porozhlédnout. V dokumentech, které
mám k dispozici, jsem nic nenašel, a tak jsem se obrátil o radu na svého
dlouholetého osvědčeného přítele - lingvistu dr. Václava Černého. Ten mi obratem
odpověděl: \"Environ prý ve staré franštině znamenalo okolí - to ostatně v nové
znamená taky; základem je starofrancouzské viron, okruh, to en- je předložka v.
Slovo souvisí s latinským vertere, točit, a nejspíš i s českým vířit. -ment je v
tomto případě odvozovací koncovka abstrakt od slovesných kmenů (latinské
-mentum; v latině je nejspíš nové - v klasické bylo -men, -minis).\" Takže mi mé
podezření potvrdil, angličtina byla na pouti termínu jenom přestupní stanicí. Má
environmentální v současné češtině opodstatnění? Asi ano. Mně by adjektiva
prostřeďový či životněprostřeďový také nešla moc pod nos. Potřeba vyjadřovat se
přesně v tomto směru se projevuje zatím jenom v odborném jazyce, proto se
internacionalizmus snese. Připouštím, že je dlouhý, výslovnost sporná a že ona
koncovka -mentální může vyvolávat zavádějící asociaci (mentální = myšlenkový,
duševní, psychický - od latinského mens, mysl, duše, rozum). Pokud se stane
termín stálou součástí běžného jazyka, buď si zvykneme, nebo si jej v nějaké
podobě přizpůsobíme. Přinejmenším aspoň tím, že se bude vyslovovat jenom tak,
jak se píše. ZDROJ: Víkend
Příliv nových slov do naší mateřštiny nabral pěkné tempo. Někdy takové, že běžně dostupné slovníky nestačí neologizmy registrovat, a tak mnohdy vznikají pochybnosti o oprávněnosti a potřebě jejich vzniku či průniku do spisovného jazyka. Zvláště plodná je v tom směru finančnická terminologie, a to se ani nezmiňuji o kybernetickém světě a všem, co s ním souvisí. Čeština celkem pochopitelně nestačí pokrýt v našich poměrech revoluční potřebu nové terminologie z vlastních zdrojů a musí si vypomáhat výpůjčkami z ciziny a citátovými slovy. Některé termíny jsou veřejností přijímány bez reptání, jiné vzbuzují nechuť.
Tak například paní Jindřiška Kubáčová do redakce napsala:
\"Zasílám Vám přiložené materiály (Usnesení vlády ČR ze dne 23. října 2000 č. 1048), neboť se nemohu smířit s termínem environmentální. Bylo mi sděleno, že tento termín doporučují odborníci, protože výrazy prostřeďový nebo životněprostřeďový jsou sice přípustné, ale budou se vžívat jen obtížně.\"
Rád podotýkám, že i můj přístup k tomuto přejatému slovu je více méně obezřetný. Protože se s ním dostávám do styku poměrně často, už jsem si na ně zvykl, ale jistá nedůvěra se v mém podvědomí tají. Akademický slovník cizích slov z roku 1995 totiž uvádí jenom: \"environment (invajron-), (a), výtvarnictví - v pop-artu plastika zaujímající celý okolní prostor; součást happeningových akcí, dokument těchto akcí.\" Adjektivum environmentální je pak odvozeno od \"environmentalizmus (invajron-), (a) - psychologický směr zdůrazňující převážný vliv prostředí na formování osobnosti a jejích schopností.\" Význam se však za poslední léta poněkud rozšířil. Slovník cizích slov pro nové století (2002) už vysvětluje slovo ve smyslu, na který upozorňuje paní Kubáčová a v kterém se s ním setkáváme také já a většina čtenářů: \"environment (invajrnment, (a) - 1. životní prostředí; 2. okolí člověka; 3. vnější podmínky pro život.\"
Zdůrazňuji ono (a), protože znamená, že termín k nám přišel z angličtiny. Poněvadž mi zní spíše jako románský, rozhodl jsem se po něm porozhlédnout. V dokumentech, které mám k dispozici, jsem nic nenašel, a tak jsem se obrátil o radu na svého dlouholetého osvědčeného přítele - lingvistu dr. Václava Černého. Ten mi obratem odpověděl:
\"Environ prý ve staré franštině znamenalo okolí - to ostatně v nové znamená taky; základem je starofrancouzské viron, okruh, to en- je předložka v. Slovo souvisí s latinským vertere, točit, a nejspíš i s českým vířit. -ment je v tomto případě odvozovací koncovka abstrakt od slovesných kmenů (latinské -mentum; v latině je nejspíš nové - v klasické bylo -men, -minis).\"
Takže mi mé podezření potvrdil, angličtina byla na pouti termínu jenom přestupní stanicí. Má environmentální v současné češtině opodstatnění? Asi ano. Mně by adjektiva prostřeďový či životněprostřeďový také nešla moc pod nos. Potřeba vyjadřovat se přesně v tomto směru se projevuje zatím jenom v odborném jazyce, proto se internacionalizmus snese. Připouštím, že je dlouhý, výslovnost sporná a že ona koncovka -mentální může vyvolávat zavádějící asociaci (mentální = myšlenkový, duševní, psychický - od latinského mens, mysl, duše, rozum). Pokud se stane termín stálou součástí běžného jazyka, buď si zvykneme, nebo si jej v nějaké podobě přizpůsobíme. Přinejmenším aspoň tím, že se bude vyslovovat jenom tak, jak se píše.
ZDROJ: Víkend
Sdílet článek na sociálních sítích