zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Moskva ohrožuje globální omezení emisí

01.10.2003
Ovzduší
Moskva ohrožuje globální omezení emisí
Rusko se podle prezidenta Vladimira Putina zatím nepřipojí k tzv. Kjótskému protokolu, který omezuje vypouštění škodlivých emisí do ovzduší. Putin to včera uvedl při zahájení Světové konference o změně klimatu v Moskvě. Experti si přitom slibovali, že právě u příležitosti konference by Moskva mohla urychlit schvalovací proces, který trvá už dva roky. Bez Ruska Kjótský protokol, podepsaný v roce 1997, nemůže fungovat. Aby platil, musí ho schválit země, které produkují dohromady pětapadesát procent zplodin. Spojené státy už ovšem dohodu odmítly, ruské přistoupení k dohodě je proto klíčové. Ruský prezident včera tvrdil, že i přes nepřistoupení k dohodě Rusko pomáhá zlepšovat globální ovzduší a že jeho vláda schválení protokolu zvažuje. \"Za posledních deset let se Rusku podařilo kompenzovat téměř čtyřicet procent množství skleníkových plynů, které do atmosféry vypouštějí další země, tím, že od roku 1990 snížilo imise plynů o 32 procent,\" citovala Putina agentura RIA Novosti. Úbytek škodlivin byl způsoben poklesem průmyslové výroby. Podle Putina Rusko nyní studuje přistoupení k protokolu i z hlediska národních zájmů. Rok 1990 je z hlediska škodlivin pro Rusko klíčový a experti se diví váhání Kremlu kolem Kjótského protokolu. \"Ruská vláda si vyjednala velmi dobré podmínky,\" uvedla stanice BBC. Pro roky 2008 až 2012 musí Rusko udržet produkci emisí na úrovni z roku 1990, zatímco rozvinuté země je musejí v průměru snížit o pět procent. Na Rusko velmi tlačí Evropská unie, která je na globálním fóru hlavním prosazovatelem protokolu. Podle nejmenovaného představitele Evropské komise, citovaného agenturou EFE, unie nabídla Rusku za okamžité přijetí protokolu dva milióny eur na omezení emisí.. Jiné zdroje hovoří až o jedenácti miliónech eur. Ruská ekonomika by podle plánu prezidenta Putina během příštího prezidentského období měla zdvojnásobit hrubý domácí produkt. I v takovém případě by podle agentury RIA Novosti neměla produkce skleníkových plynů přesáhnout úroveň z roku 1990. Velká část vědců se domnívá, že zplodiny tzv. skleníkových plynů způsobují oteplování Země a nepřímo i řadu extrémních výkyvů počasí z posledních let. Například jedna z posledních studií Philipa Jonese z Východoanglické univerzity a Michaela Manna z Virginské univerzity uvádí, že Země se od roku 1980 otepluje nejvíce za poslední dva tisíce let, což by potvrzovalo názory, že člověk přispívá k oteplování planety. To se shoduje s názorem Mezinárodního panelu klimatologů, což je celosvětový orgán expertů, který v posledních letech sleduje změny klimatu planety. Na toto téma včera zavtipkoval i prezident Putin a vzbudil velkou pozornost účastníků konference. \"Rusko je severní země. Když u nás bude o dva tři stupně tepleji, nic se nestane. Možná to bude i lepší. Budeme utrácet méně peněz za kožichy a další teplé oblečení. Zemědělci se pak radují z toho, že máme lepší úrodu obilí. To je samozřejmě všechno pravda, ale nepochybně musíme přemýšlet také o negativních důsledcích oteplování,\" řekl Putin. ZDROJ: HN
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
E-expert, spol. s r.o.
26
10. 2017
26-27.10.2017 - Konference
Hotel SOREA MÁJ, Liptovský Ján, Slovensko
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí