zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Přestaneme likvidovat odpadky?

07.10.2003
Odpady
Přestaneme likvidovat odpadky?


Praha dostane 71 miliónů ze Státního fondu životního prostředí na rekultivaci skládky v Uhříněvsi. Budeme zase o něco lépe ochráněni před vlastními odpadky, ale ony koneckonců ze světa jen tak nezmizí. Zcivilizovali jsme se sice, své odpadky si už nenastýláme, kde se nám zamane, ale skládky dál zůstávají tím nejhorším způsobem \"likvidace\" odpadů. Naučili jsme se je izolovat od svého pohledu i života, neohrožují nás bezprostředně epidemiemi a jedy. Příroda se nimi ale nějak bude muset vypořádávat dál. V recyklaci jsme my v Česku pořád ještě začátečníci. Je sice pravda, že v roce 1999 u nás do systému třídění komunálního odpadu byly zapojeny dva milióny lidí a o tři roky později už osm miliónů a taky se postupně daří více recyklovat průmyslové odpady. Pořád to ale není takové procento jako v jiných bohatých zemích. Ani kdybychom ale recyklovali úplně všechny, není to to pravé ořechové. Znamená to například spoustu manipulace. Ve Francii v devadesátých letech provedli studii, která ukázala, že až 15 % nákladní dopravy v zemi se týká odpadů. Opravdovým řešením problému odpadů je odpady \"nedělat\". Prevence kraluje na vrcholu hierarchie metod \"likvidace\" odpadů, jak je uznávají země v klubu nejvyspělejších, v OECD. Metodu prevence může mnohdy snadno používat jeden každý z nás. V domácnosti se to dělá například tak, že nekoupíme rajčata na tácku a ještě v igelitu, nýbrž pouze v igelitu. Anebo, pokud se chcete chovat superekologicky, přijdete pro zeleninu s vlastním košíkem, ve kterém se rajčata ani nepomačkají. Ušetřili jste tím nejen obal, ale taky spoustu skrytých toků materiálu. Proběhly při těžbě ropy a výrobě plastů, které jste z obchodu nepřinesli domů. Ve výrobních podnicích je zpravidla složitější bránit samotnému vzniku odpadů. Ale jde to a stává se to jednou z důležitých ekonomických strategií. I podnikatelé mohou například omezovat zbytečné obaly, zvlášť když je k tomu ve vyspělých zemích začínají nutit zákony. To jsou konečně ekologická opatření, která jdou na dřeň, i když výsledky zatím nejsou valné. Každý obyvatel ze zemí OECD totiž v roce 1997 vyhodil průměrně 500 kilo odpadků ročně a podle dosavadního vývoje to vypadá, že v roce 2020 bude člověk z bohatého Severu vyhazovat už 640 kilo. A to je jen zlomek z toho, kolik odpadů vznikne skryto našim očím při cestě výrobku k nám domů. Takže rekultivace jedné pražské skládky je sice dobrá, ale koneckonců to vůbec nic neznamená v záporné ekologické bilanci planety Země. Klíč k problému se zdá být v odpovědnosti výrobců. Proto se v politice a právu ujímá nový přístup. Odpovědnost za vznik odpadů se přenáší ze spotřebitelů a obcí na výrobce a obchodníky. U nás ho od loňska postupně zavádí zákon o obalech. Hana Kolářová Zdroj: Rádio Regina - www.rozhlas.cz
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí