Čtvrtek, 28. března 2024

Každý může mít svůj les

Do republiky dorazila nová móda: výkup ohrožené přírody
Každý může mít svůj les
Bílé Karpaty se halí do tmavých dešťových mraků, z lesa okolo stoupá pára. \"Tak tam leží ten náš skvost,\" ukazuje Miroslav Janík dopředu směrem k česko-slovenské hranici. V těžko přístupných svazích se tam skrývá pás stoletých jedlí a buků, na jejichž záchranu běží již od letošního května veřejná sbírka. Cílem je vykouzlit nad kusem krásného lesa ochrannou zaklínací formuli - soukromá přírodní rezervace. Šestkrát sbohem, Šumavo \"Když jsem před více než dvaceti lety do toho lesa poprvé vstoupil, byl jsem unesen jeho krásou. Všude kolem stály obrovské stromy a byl tu nepopsatelný klid,\" vzpomíná dnes Miroslav Janík (55), ochránce přírody z nedalekých Valašských Klobouk. \"Nikde ale není napsáno, že to tak bude navěky. Po revoluci les dosáhl sto let věku, což znamená, že je ho možné skácet. Zároveň ho úřady vrátily původnímu majiteli a já dostal strach, aby ho jednou nechtěl vytěžit.\" Nakonec se ale krizový scénář o těžbě nenaplnil: majitelka čtyřhektarového lesa dala velkoryse souhlas k prodeji za zhruba polovinu odhadní ceny - šest set padesát tisíc korun. \"Protože naše organizace nemá dost vlastních peněz, vyhlásili jsme veřejnou sbírku. Do záchrany tak chceme vtáhnout co nejvíc lidí, vyprovokovat je tím k osobní angažovanosti a zájmu o své okolí,\" komentuje Janík informaci, že na kontě dnes leží tři sta tisíc korun od stovek drobných a středních dárců. S ohlášeným výkupem karpatského lesa a dalších cenných přírodních lokalit do Česka dorazil trend, který dnes v západní Evropě získává stále větší popularitu. V Británii desetitisíce dobrovolníků sdružených v ne-státní organizaci National Trust vykoupily šest set kilometrů mořského pobřeží, které teď společnými silami chrání před nešetrnými zásahy civilizace. Obdobná společnost úspěšně funguje i v Holandsku. Britský model v Česku přejal Český svaz ochránců přírody, který letos v srpnu vyhlásil celonárodní program Místo pro přírodu, jehož součástí je i výkup vzácných území - první dvě vybrané lokality jsou právě karpatský les a mokřad v Praze. \"Nejde ale o to říct si, že si vybereme unikátní území, ta budeme chránit a zbytek necháme osudu,\" říká předseda svazu Petr Stýblo. \"Lidé musí především začít přemýšlet o potřebách krajiny, která je obklopuje. O tom, jestli je lepší se jí vzdát a nechat ji - často bezhlavě - zastavět, nebo ji naopak nechat nám všem k užitku volně dýchat.\" Mimochodem za posledních padesát let byla v Česku podle statistiky Českého svazu ochránců přírody zastavěna, zalita betonem či rozorána volná krajina o velikosti Zlínského kraje, do něhož by se naskládalo šest šumavských národních parků. \"V poválečných desetiletích ubylo v Čechách a na Moravě tolik krajinného prostoru, že je dnes možné mluvit až o psychickém postižení populace v důsledku nedostatku krajiny. Její ohrožení přitom v souvislosti s rozvojem podnikatelských aktivit, které vedou k dalším a dalším záborům půdy, stále nabírá na síle,\" napsal už před dvěma lety ve své eseji Krajina jako obraz lidí geolog Václav Cílek. \"Trend pokračuje: krajina je stále silněji pohlcována velkými zastavěnými plochami a nic nenasvědčuje tomu, že by došlo k obratu. Lidé ztrácí kontakt s přírodou a kvalitou života se stává chaotické šedé prostředí,\" říká dnes Cílek. Jen mrtví se neangažují Jestliže se nakonec podaří karpatský les vykoupit, stane se z něj v tuzemsku již druhá soukromá rezervace. Ta první vznikla letos v září na okraji Prahy, kdy Český svaz ochránců přírody koupil od soukromého majitele čtvrthektarový mokřad za padesát tisíc korun, které vybral ve veřejné sbírce. Zachráněné území je vklíněno mezi tři železniční tratě a dálniční magistrálu. Mokřad není zdaleka důležitý jen kvůli přítomnosti více než třiceti druhů ptáků včetně slavíka a několika druhů žab, které kolem něj hnízdí, ale především kvůli tomu, že jde o jedno z posledních míst svého druhu v Praze. \"Chránit mokřad je důležité hlavně kvůli jeho různosti. Na malém místě je vidět, jak je příroda bohatá a jak vedle sebe žijí v symbióze různé druhy živočichů,\" říká Josef Moravec z ochranářského svazu Botič-Rokytka, který se o lokalitu několik let stará. \"Po pravdě řečeno, v jižních Čechách mají podobných míst daleko více, ale v Praze je mokřad velká vzácnost. Když by zanikl, stalo by se město zase o trochu víc fádní.\" V Česku je dnes státem chráněno zhruba patnáct procent území a se zbytkem mohou jeho vlastníci nakládat zcela podle své vůle. Jedním z hlavních důvodů zakládání soukromých rezervací je péče o místa, kterým hrozí, že budou nenávratně zničena, třeba kvůli nové zástavbě. \"Proto bychom rádi své aktivity rozšířili i na zisk dalších ohrožených lokalit. Několik jich už máme vytipovaných. Třeba zbytek lužního lesa mezi Prostějovem a Olomoucí,\" říká již citovaný ředitel Stýblo. \"Je to ale jen začátek. Cílem je pobídnout lidi k angažmá v ochraně krajiny, dosáhnout toho, aby se starost o její podobu stala běžnou součástí našeho uvažování.\" Ondřej Kundra Fotografie: Ludvík Hradílek Josef Moravec: \"V jižních Čechách vás takové místo nepřekvapí, ale v Praze je to vzácnost.\" Zdroj: Respekt Autor: Ondřej Kundra
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů