Ochránci přírody vytáhli do boje
Ochránci přírody plánují nákup nejméně deseti přírodních lokalit v Česku. Jako
první se stal jejich majetkem mokřad v pražské Hostivaři. Oblasti prý nebudou
pro lidi uzavřené, jen lépe chráněné. Nemohou však být tyto soukromé rezervace i
cestou, jak zablokovat na dalších místech například výstavbu dálnic? Oblasti prý
nebudou pro lidi uzavřené, jen lépe chráněné. Nemohou však být tyto soukromé
rezervace i cestou, jak zablokovat na dalších místech například výstavbu dálnic?
Ochránci říkají: Ne, lokality, kde by taková výstavba hrozila, ani kupovat
nechceme. Místo pro přírodu je akce, kterou Český svaz ochránců přírody (ČSOP)
vyhlásil v roce 1998. V jejím rámci probíhá veřejná finanční sbírka. Ke
včerejšku se na ní sešel téměř milion – 972 tisíc korun. Během pěti let by
ochránci chtěli v akci získat deset milionů korun. Za získané peníze bude svaz
postupně nakupovat od majitelů lokality, které považuje za vzácné a také
ohrožené. Jedno území již ochránci získali – mokřad v prostoru zvaném Triangl
mezi Prahou 10 a 15. Stal se tak první nestátní rezervací v republice. \"Původně
hrozilo, že pozemek prodá jeho majitel firmě, která tu chtěla zřídit skládku
stavebního odpadu. My jsme odkupem mokřad zachránili,\" řekl nám Petr Stýblo z
ČSOP. V mokřadu žije například několik druhů vzácných obojživelníků i ptáků. Co
můžeme od takových nákupů očekávat? Snad lepší ochranu přírody. Jsou ale také
známy případy, kdy některé ekologické organizace skoupily pozemky v místech,
kudy mají vést dálnice. Odmítli je odprodat a plánované rozšiřování dálniční
sítě tak brzdí. \"Naše taktika to ale není,\" tvrdí Stýblo. \"Další území, které
chceme koupit, je část lesa v Bílých Karpatech. Když jsme vyhlásili, že tam
jeden metr čtvereční kupujeme asi za 16 korun, někteří lidé nám poslali právě
těch 16 korun, jiní věnují tisíce,\"řekl nám předseda ČSOP Pavel Pešout. Nákup
lesa má stát asi 650 tisíc korun a peníze na něj jsou již téměř vybrané. \"Máme
v plánu ponechat les přirozenému vývoji. Patří fyzické osobě a je ochotna nám ho
poskytnout pod odhadní cenou. Původně měl být tento starý les v souladu s lesním
zákonem vykácen,\" doplnil předseda. Svaz spoléhá na to, že se do ochrany
přírody tímto způsobem zapojí lidé v místě, tzv. zdola, což má být lepší
varianta než státní ochrana přírody. \"Místní veřejnost se totiž začne chovat
jako vlastník, bude ji zajímat, co je v území vzácného, proč a jak se má
chránit,\" je přesvědčen Pešout. Funguje to tak zejména v anglosaských zemích.
Ostatní vyhlédnuté lokality ale ochránci tají, protože by tak prý mohla
stoupnout jejich prodejní cena, na kterou by již nemuseli \"dosáhnout\". \"Typy
lokalit, které chceme získat, jsou dva. Jedny jsou významné a budeme je chránit
například před skládkami nebo zastavěním. Druhé jsou již zdevastované a my tam
chceme přírodu navracet, například oživením říčních systémů,\" vysvětlil Pavel
Pešout. Český svaz ochránců přírody může na záchranu území získat například
dotaci od ministerstva životního prostředí. Pokud by chtěli ochránci v některé
své koupené lokalitě zavést \"zvláštní režim\", jako je třeba v chráněných
krajinných oblastech, museli by jako vlastník navrhnout ministerstvu schválení
zvláštní ochrany. Finanční prostředky ochránců přírody * V akci Místo pro
přírodu vybráno 972 tisíc korun * Za loňský rok mělo ústředí ČSOP 12 milionu
korun * Základní organizace disponovaly v roce 2002 celkem 150 miliony korun *
Tyto peníze pocházejí například z členských příspěvků, příjmů z ekologické
výchovy, od sponzorů, z grantů apod. Stýblo: Dálnice blokovat nechceme V
souvislosti s tím, že se Český svaz ochránců přírody chystá nakupovat přírodní
lokality, které považuje za vzácné, se naskýtá otázka: Nebude se tímto způsobem
snažit zabránit vzniku některých staveb, například dálnic nebo jaderných
elektráren? Petr Stýblo z ČSOP nám řekl. \"S tímto cílem rozhodně lokality
nenakupujeme. Naopak se snažíme vyhnout tomu, abychom získali území, kde by
taková výstavba hrozila. Lokalita by tak mohla být zlikvidována. Proti některým
úsekům dálnic, které považujeme za nevhodné, bojujeme ve správních řízeních.\"
Navíc, jak Stýblo upozornil, lidé v akci Místo pro přírodu dávají peníze na
ochranu přírody a ne na nějaké blokády. \"Akce je vyhlášená, dá se říci, na
věčné časy, a pokud bychom ve veřejném zájmu kvůli výstavbě dálnice o koupenou
lokalitu přišli, ztratili bychom jméno, které si budujeme 25 let,\" upozornil
ochránce. Svaz je přesvědčen, že nátlakové akce prostřednictvím skoupení pozemků
a poté odmítnutí prodat je státu kvůli veřejně prospěšným stavbám, není tou
správnou cestou. K takovým akcím se však odhodlaly některé jiné organizace.
Problémy dělaly Děti Země a Sdružení za udržitelnou dopravu na \"plzeňské\"
dálnici D 5, ale již se \"vzdaly\". U dálnice D 11 na Hradec prodala majitelka
několika desítkám ekologických aktivistů svůj pozemek, kteří si ho vzali proti
dálnici jako štít. Podle mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martiny Vopálkové
bude pozemek vyvlastněn. Přírodní bohatství v Česku # 2700 druhů vyšších rostlin
# 2400 druhů nižších rostlin # 50 000 druhů bezobratlých # 380 druhů obratlovců
(rozmnožujících se v ČR) Pozemkové spolky mají v cizině již delší tradici Český
svaz ochránců přírody začal iniciovat vznik pozemkových spolků. Vznikají
většinou ze základních organizací ČSOP. Svaz se inspiroval zejména zkušenostmi z
Anglie, kde se stát o přírodu příliš nestará a její ochranou se zabývají právě
různá občanská sdružení. Odpadá tak celý složitý státní aparát ochrany přírody.
S vlastníkem pozemku může pozemkový spolek, jako občanské sdružení, uzavřít
například neformální ústní dohodu, sjednat si řádný nájem, nebo se může sám stát
vlastníkem cenných pozemků nebo staveb. Spolek (založit ho musí nejméně tři
osoby) na sebe pak bere povinnost starat se o tento majetek co nejlépe a získává
také možnost jednat s úřady nebo jinými vlastníky. Na druhou stranu, pokud má
lokalitu pouze například pronajatou, její vlastník si v ní, podle dohody, již
nemůže dělat zcela vše, co se mu zlíbí. Musí s ní nakládat v zájmu ochrany
přírody. Místo skládky rezervace Cenné přírodní území s jezírkem na Slatinském
potoce v Praze koupil od majitele Český svaz ochránců přírody. Mokřad v prostoru
zvaném Triangl se tak stal první nestátní rezervací v Česku. \"Měl by být
přístupný rozumným lidem, aby se tam potěšili z přírody, které v tomto
urbanizovaném celku města už není tolik,\" řekl Josef Moravec z ČSOP
Botič-Rokytka. Organizace ochránců se o lokalitu stará již několik let. Zasadila
se o to, aby byla vyhlášena za významný krajinný prvek. Nyní ji koupila od
vlastníka, charitativní organizace, za 50 tisíc korun. \" Nejde o celý Triangl,
ale o nejcennější část s jezírkem,\" dodal Moravec. Žijí zde mj. čtyři chráněné
druhy obojživelníků a tři chráněné druhy ptáků. Jak se zachraňují cenná i malá
území Za posledních padesát let zanikly v Česku neuvěřitelné čtyři tisíce
kilometrů čtverečních přírody. Je to plocha srovnatelná s celým Zlínským krajem.
Také vodní režim se vinou zásahů do krajiny zásadně změnil. Tam, kde příroda o
své místo přišla, bude se ji Český svaz ochránců přírody snažit vrátit. Tomu
slouží kampaň Místo pro přírodu. Obdobné akce probíhají už několik let například
v Holandsku, Anglii i na Slovensku. Stínový ministr životního prostředí za ODS
Bedřich Moldan k tomu mj. řekl: \"Můžu jen zdůraznit, že jde o princip, který
souzní s principem tržní ekonomiky. Ukazuje se, že vlastnické vztahy jsou plusem
pro přírodu, jestliže se správně uchopí.\" Jen pro příklad – za tisíc korun může
ČSOP vykoupit 100 metrů čtverečních plochy. Dva tisíce by pomohly zachránit
staletý strom. Jako příklad úspěchů ochránců slouží výsadba stromů ve Spáleném
Poříčí na Podbrdsku. Byla tam spousta rozoraných mezí a zmizela zeleň. V
devastované krajině začali ochránci vysazovat javory, lípy, jasany. Uvažují také
o výkupu pozemků. Na kraji Brna měly být komerčně využity po vytěžení bývalé
vápencové lomy. Pozemkový spolek Hády základní organizace ČSOP tomu zabránil.
Původně měla na terasách lomu vyrůst milionářská čtvrť, napodobenina Disneylandu
nebo westernové městečko. Dnes lom slouží jako terénní výuková trasa hlavně pro
základní školy. Na stanovištích se žáci dozvědí informace o ochraně přírody,
vzdělávají se v botanice, zoologii a geologii. MARIE VAŠÍČKOVÁ a archiv ČSOP
Zdroj: eKOLOGIE
Ochránci přírody plánují nákup nejméně deseti přírodních lokalit v Česku. Jako první se stal jejich majetkem mokřad v pražské Hostivaři. Oblasti prý nebudou pro lidi uzavřené, jen lépe chráněné. Nemohou však být tyto soukromé rezervace i cestou, jak zablokovat na dalších místech například výstavbu dálnic?
Oblasti prý nebudou pro lidi uzavřené, jen lépe chráněné. Nemohou však být tyto soukromé rezervace i cestou, jak zablokovat na dalších místech například výstavbu dálnic? Ochránci říkají: Ne, lokality, kde by taková výstavba hrozila, ani kupovat nechceme.
Místo pro přírodu je akce, kterou Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyhlásil v roce 1998. V jejím rámci probíhá veřejná finanční sbírka. Ke včerejšku se na ní sešel téměř milion – 972 tisíc korun. Během pěti let by ochránci chtěli v akci získat deset milionů korun.
Za získané peníze bude svaz postupně nakupovat od majitelů lokality, které považuje za vzácné a také ohrožené. Jedno území již ochránci získali – mokřad v prostoru zvaném Triangl mezi Prahou 10 a 15. Stal se tak první nestátní rezervací v republice.
\"Původně hrozilo, že pozemek prodá jeho majitel firmě, která tu chtěla zřídit skládku stavebního odpadu. My jsme odkupem mokřad zachránili,\" řekl nám Petr Stýblo z ČSOP. V mokřadu žije například několik druhů vzácných obojživelníků i ptáků.
Co můžeme od takových nákupů očekávat? Snad lepší ochranu přírody. Jsou ale také známy případy, kdy některé ekologické organizace skoupily pozemky v místech, kudy mají vést dálnice. Odmítli je odprodat a plánované rozšiřování dálniční sítě tak brzdí. \"Naše taktika to ale není,\" tvrdí Stýblo. \"Další území, které chceme koupit, je část lesa v Bílých Karpatech. Když jsme vyhlásili, že tam jeden metr čtvereční kupujeme asi za 16 korun, někteří lidé nám poslali právě těch 16 korun, jiní věnují tisíce,\"řekl nám předseda ČSOP Pavel Pešout.
Nákup lesa má stát asi 650 tisíc korun a peníze na něj jsou již téměř vybrané. \"Máme v plánu ponechat les přirozenému vývoji. Patří fyzické osobě a je ochotna nám ho poskytnout pod odhadní cenou. Původně měl být tento starý les v souladu s lesním zákonem vykácen,\" doplnil předseda.
Svaz spoléhá na to, že se do ochrany přírody tímto způsobem zapojí lidé v místě, tzv. zdola, což má být lepší varianta než státní ochrana přírody. \"Místní veřejnost se totiž začne chovat jako vlastník, bude ji zajímat, co je v území vzácného, proč a jak se má chránit,\" je přesvědčen Pešout. Funguje to tak zejména v anglosaských zemích. Ostatní vyhlédnuté lokality ale ochránci tají, protože by tak prý mohla stoupnout jejich prodejní cena, na kterou by již nemuseli \"dosáhnout\".
\"Typy lokalit, které chceme získat, jsou dva. Jedny jsou významné a budeme je chránit například před skládkami nebo zastavěním. Druhé jsou již zdevastované a my tam chceme přírodu navracet, například oživením říčních systémů,\" vysvětlil Pavel Pešout.
Český svaz ochránců přírody může na záchranu území získat například dotaci od ministerstva životního prostředí. Pokud by chtěli ochránci v některé své koupené lokalitě zavést \"zvláštní režim\", jako je třeba v chráněných krajinných oblastech, museli by jako vlastník navrhnout ministerstvu schválení zvláštní ochrany.
Finanční prostředky ochránců přírody
* V akci Místo pro přírodu vybráno 972 tisíc korun
* Za loňský rok mělo ústředí ČSOP 12 milionu korun
* Základní organizace disponovaly v roce 2002 celkem 150 miliony korun
* Tyto peníze pocházejí například z členských příspěvků, příjmů z ekologické výchovy, od sponzorů, z grantů apod.
Stýblo: Dálnice blokovat nechceme
V souvislosti s tím, že se Český svaz ochránců přírody chystá nakupovat přírodní lokality, které považuje za vzácné, se naskýtá otázka: Nebude se tímto způsobem snažit zabránit vzniku některých staveb, například dálnic nebo jaderných elektráren? Petr Stýblo z ČSOP nám řekl. \"S tímto cílem rozhodně lokality nenakupujeme.
Naopak se snažíme vyhnout tomu, abychom získali území, kde by taková výstavba hrozila. Lokalita by tak mohla být zlikvidována. Proti některým úsekům dálnic, které považujeme za nevhodné, bojujeme ve správních řízeních.\"
Navíc, jak Stýblo upozornil, lidé v akci Místo pro přírodu dávají peníze na ochranu přírody a ne na nějaké blokády. \"Akce je vyhlášená, dá se říci, na věčné časy, a pokud bychom ve veřejném zájmu kvůli výstavbě dálnice o koupenou lokalitu přišli, ztratili bychom jméno, které si budujeme 25 let,\" upozornil ochránce. Svaz je přesvědčen, že nátlakové akce prostřednictvím skoupení pozemků a poté odmítnutí prodat je státu kvůli veřejně prospěšným stavbám, není tou správnou cestou.
K takovým akcím se však odhodlaly některé jiné organizace. Problémy dělaly Děti Země a Sdružení za udržitelnou dopravu na \"plzeňské\" dálnici D 5, ale již se \"vzdaly\". U dálnice D 11 na Hradec prodala majitelka několika desítkám ekologických aktivistů svůj pozemek, kteří si ho vzali proti dálnici jako štít. Podle mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martiny Vopálkové bude pozemek vyvlastněn.
Přírodní bohatství v Česku
# 2700 druhů vyšších rostlin
# 2400 druhů nižších rostlin
# 50 000 druhů bezobratlých
# 380 druhů obratlovců (rozmnožujících se v ČR)
Pozemkové spolky mají v cizině již delší tradici
Český svaz ochránců přírody začal iniciovat vznik pozemkových spolků. Vznikají většinou ze základních organizací ČSOP. Svaz se inspiroval zejména zkušenostmi z Anglie, kde se stát o přírodu příliš nestará a její ochranou se zabývají právě různá občanská sdružení. Odpadá tak celý složitý státní aparát ochrany přírody.
S vlastníkem pozemku může pozemkový spolek, jako občanské sdružení, uzavřít například neformální ústní dohodu, sjednat si řádný nájem, nebo se může sám stát vlastníkem cenných pozemků nebo staveb. Spolek (založit ho musí nejméně tři osoby) na sebe pak bere povinnost starat se o tento majetek co nejlépe a získává také možnost jednat s úřady nebo jinými vlastníky.
Na druhou stranu, pokud má lokalitu pouze například pronajatou, její vlastník si v ní, podle dohody, již nemůže dělat zcela vše, co se mu zlíbí. Musí s ní nakládat v zájmu ochrany přírody.
Místo skládky rezervace
Cenné přírodní území s jezírkem na Slatinském potoce v Praze koupil od majitele Český svaz ochránců přírody. Mokřad v prostoru zvaném Triangl se tak stal první nestátní rezervací v Česku.
\"Měl by být přístupný rozumným lidem, aby se tam potěšili z přírody, které v tomto urbanizovaném celku města už není tolik,\" řekl Josef Moravec z ČSOP Botič-Rokytka.
Organizace ochránců se o lokalitu stará již několik let. Zasadila se o to, aby byla vyhlášena za významný krajinný prvek. Nyní ji koupila od vlastníka, charitativní organizace, za 50 tisíc korun. \" Nejde o celý Triangl, ale o nejcennější část s jezírkem,\" dodal Moravec. Žijí zde mj. čtyři chráněné druhy obojživelníků a tři chráněné druhy ptáků.
Jak se zachraňují cenná i malá území
Za posledních padesát let zanikly v Česku neuvěřitelné čtyři tisíce kilometrů čtverečních přírody. Je to plocha srovnatelná s celým Zlínským krajem. Také vodní režim se vinou zásahů do krajiny zásadně změnil. Tam, kde příroda o své místo přišla, bude se ji Český svaz ochránců přírody snažit vrátit. Tomu slouží kampaň Místo pro přírodu.
Obdobné akce probíhají už několik let například v Holandsku, Anglii i na Slovensku. Stínový ministr životního prostředí za ODS Bedřich Moldan k tomu mj. řekl: \"Můžu jen zdůraznit, že jde o princip, který souzní s principem tržní ekonomiky.
Ukazuje se, že vlastnické vztahy jsou plusem pro přírodu, jestliže se správně uchopí.\" Jen pro příklad – za tisíc korun může ČSOP vykoupit 100 metrů čtverečních plochy. Dva tisíce by pomohly zachránit staletý strom.
Jako příklad úspěchů ochránců slouží výsadba stromů ve Spáleném Poříčí na Podbrdsku. Byla tam spousta rozoraných mezí a zmizela zeleň. V devastované krajině začali ochránci vysazovat javory, lípy, jasany. Uvažují také o výkupu pozemků. Na kraji Brna měly být komerčně využity po vytěžení bývalé vápencové lomy. Pozemkový spolek Hády základní organizace ČSOP tomu zabránil. Původně měla na terasách lomu vyrůst milionářská čtvrť, napodobenina Disneylandu nebo westernové městečko. Dnes lom slouží jako terénní výuková trasa hlavně pro základní školy. Na stanovištích se žáci dozvědí informace o ochraně přírody, vzdělávají se v botanice, zoologii a geologii.
MARIE VAŠÍČKOVÁ a archiv ČSOP
Zdroj: eKOLOGIE
Sdílet článek na sociálních sítích