Energetická hospodárnost v objektech

Vyhláška č. 291/2001 Sb., o podrobnostech účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách, stanovuje tepelně technické a energetické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov. Byla připravována ve spolupráci se skupinou odborníků, dlouhodobě působících v oblasti stavebního výzkumu a technické normalizace. Požadavky na tepelně technické vlastnosti byly stanoveny tak, aby byl zajištěn požadovaný tepelný stav a hygienickým předpisům vyhovující prostředí v budovách a současně i nízká spotřeba tepla při vytápění, což je žádoucí nejen z hlediska efektivního nakládání s energií, ale i omezení emise skleníkových plynů. Návazně na tento dokument byla novelizována ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov, která je z hlediska nastavení úrovně základních sledovaných parametrů stejně přísná, nebo měkká. To podle toho, jak moc \"nízkoenergetické stavby\" vnímáme jako nutnou součást trvale udržitelného rozvoje. MEZITITULEK: Kompatibilní předpisy Zatím pro země EU vznikla nová povinnost, a to upravit své předpisy v oblasti energetické náročnosti budov podle Směrnice EU č. 91/ 2001. Bytový a terciární sektor, jehož hlavní část tvoří budovy, reprezentuje více než 40 % konečné spotřeby energie v EU a dále roste. To je spojeno se zvýšením jeho energetické spotřeby, a tudíž také se zvýšením jeho emisí oxidu uhličitého. Proto od 4. 1. 2006 musí mít celá EU, a to znamená i Česká republika, kompatibilní předpisy pro hodnocení energetické náročnosti budov. Při zpracování směrnice byla vzata v potaz Směrnice Rady 93/76/EHS ze dne 13. září 1993 o snižování emisí oxidu uhličitého zdokonalováním účinnosti užívání energie, která požadovala, aby členské státy vytvářely a prováděly programy v oblasti energetické účinnosti ve stavebnictví. Po zhodnocení jejich úspěšnosti se však ukázalo, že je nutný právní nástroj, upřesňující potřebná opatření, vedoucí k využití dostupných úspor energie. Dále se ukázalo jako žádoucí minimalizovat rozdíly mezi postupy a dosahovanými výsledky členských států. Podle Směrnice Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států o stavebních výrobcích se požaduje, aby stavba a její zařízení pro vytápění, chlazení a větrání byly navrženy a provedeny takovým způsobem, aby byla zajištěna nízká provozní energetická náročnost, zohledňující místní klimatické podmínky a hygienické uživatelské požadavky. Shodně jako dosud by energetická náročnost budov měla být vypočtena na základě metody, která se může na regionální úrovni lišit, a která kromě vlivu tepelné izolace v odpovídající tloušťce zahrnuje další faktory, hrající stále důležitější úlohu, například zařízení pro vytápění a klimatizaci, využití obnovitelných zdrojů energie a architektonicko-dispoziční řešení budovy. Dá se říci, že v tomto okamžiku nebudeme mít na rozdíl od některých zemí, např. SRN a Rakouska, žádný problém, protože výpočtové metody u nás byly vždy platné pro celou republiku společně. Směrnice klade důraz na jednotný přístup k tomuto procesu prováděnému kvalifikovanými nebo autorizovanými odborníky, jejichž nezávislost je zaručena na základě objektivních kritérií. Česká republika disponuje dostatečným množstvím autorizovaných inženýrů a techniků, členů České komory autorizovaných inženýrů a techniků, kteří mají požadované kvalifikační předpoklady. Očekává se, že takto budou zajištěny srovnatelné podmínky členských států při identifikaci dosažitelných úspor energie ve stavbách, a tím se zavede pro stávající i budoucí vlastníky nebo uživatele dostatečná informovanost o energetické náročnosti budov, účastnících se trhu nemovitostí ve Společenství. Vzhledem k tomu, že budovy mají vliv na dlouhodobou spotřebu energie, měly by nové objekty vykazovat optimální energetickou náročnost, odpovídající místnímu klimatu. Z tohoto hlediska by nejlépe vyhovoval postup optimálního využití faktorů důležitých pro snížení energetické náročnosti, kterými jsou tepelně technické vlastnosti konstrukcí a materiálů, investiční náročnost a environmentální řešení. Aby byl zabezpečen proces, hodnotící uvažované řešení ze všech zmíněných aspektů, hovoří směrnice o možnosti zavést provedení jakési studie. V českých podmínkách můžeme jednoduše říci, že zmiňovanou studií je energetický audit, který se povinně zpracovává pro stavby a jejich energetická hospodářství, v případech stanovených zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Nicméně je nutné do navazujících vyhlášek zakotvit větší akcent na využívání obnovitelných zdrojů energie. MEZITITULEK: Modernizace - snížení energetické náročnosti Bude potřeba věnovat pozornost stanovení hranice, od které již bude žádoucí provádět bezpodmínečně energeticky vědomé modernizace jako součást každé změny stavby. Směrnice hovoří obecně, větší renovace stávajících budov od určité velikosti by měly být pokládány za příležitost učinit opatření ke snížení energetické náročnosti, která budou efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům. Obecně se vychází z toho, že větší renovace jsou takové, u nichž celkové náklady na renovaci obvodového pláště budovy anebo energetických zařízení, například na vytápění, zásobování teplou vodou, klimatizaci, větrání a osvětlení, jsou vyšší než 25 % hodnoty budovy, bez hodnoty zastavěného pozemku, nebo takové, u nichž probíhá renovace více než 25 % obvodového pláště budovy. V české legislativě se zatím velikost budovy, podléhající energetické modernizaci, stanovuje v návaznosti na velikost roční spotřeby energie a podle typu instalovaného zařízení. Celkem nebude vznikat problém tam, kde se snížení celkové energetické náročnosti stávající budovy zajistí nejen nezbytně celkovou renovací budovy, ale může se omezit na ty části, které jsou pro energetickou náročnost budovy nejdůležitější a jejichž renovace je efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům. Touto cestou lze jít i v budoucnosti, ale je nutno respektovat nutnost dodržení předepsané roční měrné spotřeby tepla budovy nebo jiného kritéria, ale v každém případě hodnotícího budovu jako celek. Pokud se říká, že požadavky na renovaci stávajících budov by neměly být neslučitelné s určeným využitím, kvalitou nebo charakterem budovy a mělo by být možné, aby vícenáklady spojené s touto renovací byly uhrazeny ze vzniklých úspor energie (a to v rozumné lhůtě ve vztahu k očekávané technické životnosti investice), jedná se o významný moment, který by mohl napomoci při novelizaci metodiky zpracování energetických auditů. Jedná se o to, že v současné době je posuzování ekonomie navrhovaných opatření vztaženo k výchozí úrovni a nebere v úvahu, že každá změna stavby znamená nejprve se vyrovnat s povinností uvést stavbu do stavu odpovídajícímu platným vyhláškám a ČSN. Zde je možné návratnost investice brát jako zajímavou informaci, ale rozhodně ne jako argument pro udělení výjimky z platných předpisů. Důležité ale je navrhnout takový soubor technických řešení, která v maximální míře vyčerpají dostupný potenciál úspor nad povinnou míru. Ty se pak hodnotí z hlediska odpovídající ekonomie, tedy návratnosti vynaložených prostředků. MEZITITULEK: Energetický certifikát Směrnice zavádí pro všechny země EU proces certifikace budov, který může být podporován programy k usnadnění přístupu ke snižování energetické náročnosti. Prováděn je společnostmi, zabývajícími se úsporami energie, které se zaváží k uskutečnění určených investic. Energetický certifikát má popisovat skutečnou energetickou náročnost budovy a může být proto formulačně upravován. Budovy orgánů veřejné správy a budovy určené pro pobyt veřejnosti by měly být příkladem zohlednění environmentálních a energetických hledisek, a proto by měly být předmětem pravidelné energetické certifikace. Ke zvyšování informovanosti veřejnosti o energetické náročnosti by mělo přispět vystavení těchto energetických certifikátů na viditelném místě. Kromě toho zveřejnění požadovaných vnitřních teplot spolu s naměřenou skutečnou teplotou by mělo upozorňovat a odrazovat od nesprávného používání otopných, klimatizačních a větracích systémů. To by mělo přispívat k zamezení nadbytečné spotřeby energie a zaručit požadované vnitřní mikroklimatické podmínky, tzn. tepelnou pohodu, ve vztahu k venkovní teplotě. MEZITITULEK: Energetický průkaz budovy V současné době se u nás vyhláškou č. 291/ 2001 Sb. stanoví obsah písemného dokumentu, který se zpracovává formou energetického průkazu budovy. Energetický průkaz budovy obsahuje všechny zákonem a vyhláškou sledované parametry, to znamená zejména tepelnou charakteristiku budovy, tepelné odpory jednotlivých konstrukcí, u kterých jsou požadovány tepelněizolační vlastnosti, tepelnou stabilitu budovy a množství vyměňovaného vzduchu a zkondenzované a odpařené vlhkosti v konstrukcích. Pro stavebníka je nesmírně důležité, aby tyto základní tepelně technické parametry byly co nejlepší. Je třeba počítat s tím, že ceny energie tepelné i elektrické po dobu životnosti budovy budou spíše stoupat. Případné šetření na nákladech za vytápění přináší kromě snížené tepelné pohody i devastaci budovy jako majetku, neodpařená zkondenzovaná vlhkost způsobuje vznik plísní, snižování tepelného odporu jednotlivých konstrukcí, a tím naopak zvyšuje spotřebu tepla na vytápění pro udržení požadované teploty vnitřního prostředí. Stejně jako u automobilů bude hodnota energetické spotřeby více transparentní a zohlední energetickou kvalitu staveb. Nicméně bude nutné tvar energetického průkazu podle směrnice upravit tak, aby obsahoval i opatření k dosažení požadované úrovně energetické náročnosti, doporučená energetickým auditem. V intencích nových architektonických pojetí, zejména administrativních budov, vzrostlo v posledních letech množství instalací klimatizačních systémů. To způsobuje značné problémy v dobách nejvyšších odběrů elektřiny, narušuje energetickou rovnováhu a zvyšuje náklady na elektřinu. Prioritou by měly být strategie, které zlepšují tepelné chování budov během letního období. MEZITITULEK: Rozúčtování nákladů na vytápění Pravidelná údržba kotlů a klimatizačních systémů kvalifikovanými pracovníky, požadovaná směrnicí, přispěje k udržování jejich správné činnosti v souladu se specifikací výrobku, a tím se zajistí optimální výkon z hlediska environmentálního, bezpečnostního a energetického. Nezávislé posouzení celého zařízení pro vytápění je vhodné pokaždé, když se uvažuje o výměně z důvodu efektivnosti nákladů na novou investici. Znovu se objevuje předpoklad, že rozúčtování nákladů na vytápění, klimatizaci a teplou vodu uživatelům bytů a budov úměrně k jejich skutečné spotřebě by mohlo přispět k úsporám energie v bytovém sektoru. Uživatelům by mělo být umožněno regulovat svou vlastní spotřebu tepla a teplé vody, pokud jsou taková opatření efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům. Tento záměr je legislativně ošetřen v české legislativě zákonnou formou, tzn. zákonem o hospodaření energií a souvisejícími vyhláškami, ale navíc se jedná o stav, který byl prosazován od počátku devadesátých let. I přes mnohé diskuze erudovaných odborníků se zatím nedošlo ke konsenzu, jak nastavit model rozúčtování nákladů za vytápění, aby bylo dosaženo maximální spravedlnosti. MEZITITULEK: Kvalitní projekce a provádění stavby Je třeba říci, že díky nové vyhlášce hospodárná spotřeba energie při vytápění budov slouží nejen k zajištění vyšší bezpečnosti při energetickém zásobování, ale zejména při omezování vzniku CO2, je impulzem pro vznik nových pracovních míst ve stavebnictví a průmyslu a přínosem pro ochranu životního prostředí. Pro novou výstavbu je vyhláška startem k přechodu na standard nízkoenergetických, v budoucnosti i tzv. pasivních domů. Zvláštní důraz je kladen na \"inteligentní řešení\" při využívání nabízejícího se potenciálu úspor energie. To však vyžaduje zkvalitnění projektování a provádění, zejména při eliminaci vlivu tepelných mostů. Značný potenciál úspor energie je u již stávajících budov. Při prováděných modernizačních pracích musí být vždy využity možnosti energetického vylepšení. Zvláště pak při obnově fasád a výměně oken nebo jejich prosklení je ve všech směrech hospodárné současné výrazné zlepšení energetické kvality. MEZITITULEK: Nová směrnice EU Energetickou spotřebou v budovách se v současné době zabývají odborníci zejména v tzv. vyspělých zemích, protože i tam je spojení stavění a hospodárného provozování základním požadavkem veřejnosti. Často se setkáváme s pojmy jako udržitelné stavění, solární stavění, velice populární je nyní obtížně přeložitelné \"retrofit of buildings\", k čemuž má nejblíže naše známá energeticky vědomá modernizace. Ve všech případech se ale vždy jedná o společné řešení konstručních, tepelně technických, technologických, ekonomických a enviromentálních vazeb. Souhrnně se touto problematikou zabývá nová směrnice Evropské unie Energy Performance in Buildings, která platí pro členské státy od 1. 1. 2003. Ve zkratce lze říci, že jejím největším přínosem je komplexnost celkového pohledu na energetickou náročnost provozu budov pro pobyt lidí. Směrnice klade důraz na jednotný způsob výpočtu energetického chování budov, aplikaci dostatečně účinných tepelných izolací, zavedení energetické certifi kace budov, zavedení pravidelného hodnocení účinnosti tepelných zařízení a systémů budov. Pro domácí podmínky to znamená již nyní, pokud tak energetičtí auditoři, projektanti, investoři i uživatelé nečinili, věnovat daleko větší pozornost efektivnosti provozu zejména osvětlovacích soustav, větracích a klimatizačních zařízení. MEZITITULEK: Dohoda o energetickém programu V návaznosti na tuto směrnici se již v předstihu formují mezinárodní expertní týmy, řešící v rámci evropských programů výzkumu a rozvoje úkoly vztahující se k jednotlivým záběrům. Tyto aktivity jsou zastřešeny Dohodou o energetickém programu Mezinárodní energetické agentury. V daném případě se jedná o společné programy pro výměnu národních zkušeností a informací v oblasti úspor energie, využití domácích zdrojů energie (konkrétní projekty, společné financování), výzkumu a vývoje nových systémů stavění s uplatněním solární energie, odpadního tepla a podobně. Navazující implementační dohody jsou rámcem pro vytváření společných programů výzkumu a vývoje energetických technologií a demonstračních projektů, zaměřených na energetickou spotřebu v budovách. Jednotlivé přílohy (Annexes) specifikují pravidla pro nakládání s výstupy jednotlivých řešení. Připravovanou účastí ve vybraných přílohách získá Česká republika možnost aktivně působit v mezinárodních týmech, řešících oblast efektivního užití energie v budovách. Činnost je zaměřena na výzkum a prosazování energeticky úsporných technologií do praxe. MEZITITULEK: Ekonomické a ekologické úspory V současné době existuje asi čtyřicet příloh, které se v různém stadiu rozpracovanosti zabývají specifickými otázkami energetické efektivnosti. Na základě zatím dostupných informací a v kontextu s potřebou řešení daných úkolů pro národní úroveň energetické efektivnosti se ukazuje jako vhodné přistoupení k Příloze č. 38 - Udržitelné solární bydlení. Zde je na základě výsledků a poznatků z realizovaných projektů možno získávat značné množství podkladů pro následné využití ekonomicky a ekologicky efektivních postupů pro využití solární energie při projektování a provozování budov. Další přílohou, týkající se přímo budov a jejich energetické spotřeby, je Příloha č. 39 - Vysoké využití tepelných izolací v budovách a stavebních systémech. Zvýšení tepelných izolací je zde chápáno jako klíčové k efektivnímu užití energie a následné redukci CO2. Výstupem je zejména oblast informační, vybrané demonstrační projekty budou popularizovány prostřednictvím příruček, specialisté na tepelné izolace budou školeni v nových postupech užívání tepelných izolací. Zvyšování efektivnosti užití energie klade zcela nové požadavky na související technické disciplíny, jako je zejména větrání, které musí zajistit odpovídající mikroklima podle hygienických požadavků. Přitom používané technologie musí být energeticky úsporné. Tato problematika se řeší v Příloze č. 5 - Centrum pro infiltraci vzduchu a větrání. Mezinárodní tým řešitelů bude na základě poznatků z jednotlivých zemí formou demonstračního projektu prezentovat vhodné moderní technologie, včetně doporučení pro jejich užívání. Účast České republiky v implementačních dohodách a vybraných přílohách umožní, kromě již zmíněných přínosů pro podporu energeticky hospodárného stavění a regenerace (zejména panelových domů) v informační, vzdělávací a vědecké oblasti, navíc přenos know-how špičkových zahraničních pracovišť, a to bez vynaložení domácích prostředků. AUTOR: Ing. IRENA PLOCKOVÁ Česká energetická agentura ZDROJ: STAVITEL