zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Omezení exhalací vytápěním

22.10.2003
Ovzduší
Omezení exhalací vytápěním
Energetické ztráty, plynoucí z parní technologie nevratného parního kondenzátu, z dlouhých teplovodů a rovněž z omezené regulační schopnosti velkých zdrojů tepla,jsou pádným důvodem k radikální nápravě. Tento problém musel mimo jiné řešit také strojírenský a elektrotechnický podnik DIOSS Nýřany, a.s. Zpracoval proto projekt \"Omezení exhalací vytápěním\", který přihlásil do soutěže \"Cena zdraví a bezpečného životního prostředí 2002\", organizované zájmovým sdružením Bussiness Leaders Forum, a dostal se zde mezi deset finalistů. V minulosti se zajišťovalo vytápění firmy uhelnou centrální kotelnou, přestavěnou v roce 1990 na plynovou. V ní byly umístěny tři kotle o celkovém výkonu 24,5 MW (10,5 7 7). Vyrábělo se jak teplo pro otop, tak technologické do výrobního procesu, a to v podobě páry. Distribuce tepla probíhala ze dvou třetin parními rozvody a z jedné třetiny horkovodními rozvody (výměník pára-voda). MEZITITULEK: Decentralizace tepla přinesla úspory Zdrojem obrovských energetických ztrát byly především již v úvodu zmíněné příčiny. Vypouštěním nevratného parního kondenzátu se hodinově ztrácelo v topném období až 10 tisíc litrů vody o teplotě přibližně 50 oC jejím vypuštěním do kanalizace (odpovídá tepelné ztrátě 1,7 MW). V letních měsících, kdy bylo zapotřebí produkovat pouze technologické teplo do výrobního procesu v množství 250 kW, musel být v provozu kotel 7 MW, sice zregulovaný na minimum, které ale i tak představovalo 2000 kW. To znamená, že zbylé teplo 1750 kW se muselo zmařit. V roce 2002 byl dobudován decentralizovaný systém vytápění celé firmy v podobě 12 středních plynových kotelen (po 100 - 400 kW), 6 malých plynových kotelen (po 10 - 100 kW), 50 plynových tepelných zářičů (po 30 - 50 kW), 19 plynových ohřívačů vody (bojlerů). Vzhledem k velkému areálu a časově rozdílným nárokům na spotřebu tepla v nesouvisejících výrobních provozech se teplo nyní produkuje přímo tam, kde je potřeba. MEZITITULEK: Komplexní řešení spotřeby Projekt vytápění řešil komplexně spotřebu tepla, včetně zateplení budov a organizace výroby. Došlo zejména k zateplení rozhodujících střech PUR pěnou (2907 m2), půdních prostor minerální vatou (1000 m2), k vytvoření podhledů - snížení vytápěného objemu (1100m3), zateplení fasád (asi 2200 m2), k doplnění vrat zateplovacími pásy a k jejich izolaci. Pozornost se věnovala i opravám a výměnám oken, ošetření tepelných mostů, izolaci technologických lázní a organizačním přesunům výrobních prostor. MEZITITULEK: Ekologický dopad Především je nutno zdůraznit, že původní roční objem emisí klesl z asi 3,25 tun na zhruba 1,43 tun. Podařilo se snížit původní instalovaný výkon z 24,5 MW na současných 6,1 MW, tj. o 75 %. Původní spotřeba 55 000 GJ tepla za rok se snížila na 26 000 GJ, tj. o 53 %, u plynu byl pokles z 1 855 000 m3 na 824 000 m3 za rok, tj. o 56 %. Opatření firmy se promítla i v dalších průvodních jevech ochrany životního prostředí. Došlo k odstavení úpravny vody o výkonu zhruba 15 m3/hod. (snížení spotřeby elektrické energie na čerpání, ukončení spotřeby chemických přídavných látek). Zlepšily se pracovní podmínky regulací teploty na pracovištích. Odstranění asi dvou kilometrů venkovních teplovodů se odrazilo na celkovém estetickém vzhledu, v omezení opadu starých nátěrů a spotřeby nátěrových hmot na permanentní údržbu. Využití budov kotelny a výměníku (1000 m2) jako skladovacích prostorů se projevilo i v omezení další výstavby. AUTOR: Ing. Jan Mašek ZDROJ: STAVITEL
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí