zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Využití větru: stav se začal zlepšovat

31.10.2003
Obecné
Využití větru: stav se začal zlepšovat
Německo, Dánsko, Španělsko, Indie, USA. Co mají tyto země společného? Všechny vsadily na využití větrné energie. Instalovaly už velké množství větrných elektráren a prudce v nich přibývají další. Do \"větrné ligy\" se úspěšně derou další státy - Itálie, Nizozemsko, Velká Británie, ale třeba i Čína. My jsme zatím zůstávali na chvostu, od roku 1995 do počátku letošního roku se u nás nepostavila ani jediná větší vrtule. Až letos ze začalo aspoň maličko blýskat na časy. Počátkem roku byla uvedena do provozu malá elektrárna o velikosti 100 kW v Pravoslavné akademii Vilémov nedaleko Olomouce (lokalita Protivanov). V květnu pak byly konečně spuštěny dlouho toužebně očekávané elektrárny s výkonem 2 x 600 kW v Jindřichovicích pod Smrkem (Frýdlantsko). Proč najednou ten zájem o vítr? Jak říká RNDr. Josef Štekl, předseda České společnosti pro větrnou energii, pro rozvoj nejsou ani tak důležité přírodní podmínky, ale především stimuly, které dává stát. A ten po dlouhých letech, kdy se za větrnou elektřinu platila jen zhruba 1 Kč za kilowatthodinu, loni prostřednictvím svého Energetického regulačního úřadu rozhodl, že se výkupní cena zvýší na 3 Kč. Tato cena je podle odborníků nastavena dobře. Problém je jen v tom, že ji Energetický regulační úřad může kdykoli změnit. Podívejme se nyní do Německa. Jak se stalo, že zrovna tato země se v posledních letech stala \"větrným mistrem světa\"? Své udělal pochopitelně závazek SRN snížit do roku 2005 své emise C02 o 25 % oproti roku 1990. Dále Kjótský protokol - státy EU se celkově zavázaly snížit emise skleníkových plynů do roku 2012 o 8 % oproti úrovni z roku 1990, ale Německo se zavázalo ke snížení o plných 21 %! Navíc se tam rozhodli zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů energie v období 2000 - 2010. Rozvoji větrné energetiky napomohla i Směrnice 2001/77/EG Evropského parlamentu a Rady Evropy, podle níž má podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou dosáhnout 22 % do roku 2010 - letos v říjnu přitom mají mít členské země EU hotovou legislativu, která stanoví, jak tohoto cíle dosáhnout. Vítr tam přitom bude hrát jednu z klíčových rolí (my máme zatím stanoven cíl 8 %). Z německé legislativy se klíčovým impulsem stal zákon o povinném výkupu elektrické energie z obnovitelných zdrojů, který vstoupil v platnost již v roce 1991 a byl od té doby několikrát novelizován. Od ledna 1997 navíc platí změna stavebního zákona, podle níž se větrné elektrárny stávají \"privilegovanými stavbami\". A konečně od dubna 2000 platí v Německu zákon o upřednostnění obnovitelných energií (EEG), který zavádí nejen povinnost výkupu a pevné výkupní ceny, nezávislé na průměrné ceně energie, ale poměrně složitým způsobem i vyrovnává rozdíly mezi různě \"větrnými\" lokalitami, a umožňuje tak rozvoj větrných farem i v méně příznivých lokalitách ve vnitrozemí. Minimální výkupní ceny platí po dobu 20 let, což je dost na to, aby se elektrárna zaplatila a přinesla svému majiteli slušný zisk. A ještě jedna velmi důležitá věc: Za všechno, co souvisí s obnovitelnými zdroji energie, zodpovídá v Německu ministerstvo životního prostředí (zatímco u nás má vý razně vyšší pravomoci Ministerstvo průmyslu a obchodu, o kterém je notoricky známo, že rozvoji obnovitelných zdrojů energie příliš nefandí). A výsledek? Elektřina z obnovitelných zdrojů se dnes podílí v SRN zhruba 8 % na celkové spotřebě elektřiny (z toho větrná energie - 4,7 %), což představuje čtyřnásobný nárůst od roku 1998. Německo zajišťuje třetinu světové výroby elektřiny z větru (pětinásobný nárůst od roku 1998). Mezi situací v Německu a u nás je ovšem jeden zásadní rozdíl: Zatímco v SRN chtějí do roku 2020 uzavřít všechny své jaderné elektrárny a musí tedy tento výpadek nějak nahradit (a obnovitelné zdroje energie jsou jasně se nabízející možností), my máme výrazný nadbytek elektřiny. Jsme po Francii druhým největším evropským exportérem, a tudíž poptávka po obnovitelných zdrojích je logicky mnohem menší. Velkým problémem u nás je i fakt, že o stavbě často rozhodují lidé, kteří větrnou elektrárnu nikdy neviděli. Podobné zkušenosti má i starosta Jindřichovic Ing. Petr Pávek: Zatímco samotná elektrárna se stavěla pouhé dva měsíce, předcházely tři roky běhání po úřadech. Povolovací řízení by měl zjednodušit nový zákon o obnovitelných zdrojích energie. AUTOR: JANA PLAMÍNKOVÁ ZDROJ: MODERNÍ OBEC
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
12
9. 2017
12-14.9.2017 - Veletrh, výstava
Birmingham
22
9. 2017
22-24.9.2017 - Seminář, školení
Ekodomov, V Podbabě 29B, Praha 6
26
9. 2017
26-28.9.2017 - Konference
Duisburg
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí