Rodinný rozpočet daň nezasáhne
Evropská unie včetně České republiky zahajuje ekologickou daňovou reformu, která
zvýší ceny elektřiny, benzinu či plynu, tedy surovin a výrobků, které zatěžují
životní prostředí. Milan Ščasný z Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního
prostředí a člen meziresortní komise pro přípravu ekologické daňové reformy
tvrdí, že rodinný rozpočet průměrné domácnosti by nová daň neměla radikálně
zasáhnout. \"Jsem zastáncem toho, aby reforma byla v co největší míře neutrální,
aby se celková daňová zátěž nezvýšila. Průměrná domácnost tak sice zaplatí více
za paliva, elektrickou energii a benzín, ale bude mít více v peněžence, protože
budou nižší jiné daně,\" říká Ščasný. hn: Platí vaše odhady pro každého občana?
Propočetli jsme, že nejvíce bude ohroženo čtyřicet procent příjmově nejchudších
obyvatel. Největší problém představují důchodci a nezaměstnaní. Ekologická daň
zvýší cenu energií, a zejména tepla, které uspokojuje základní lidské potřeby.
Tomu se nedá nijak vyhnout. V současné době proto diskutujeme o různých
variantách, jak vlastně kompenzovat či zmírnit zvýšení daní. V podstatě je těch
nástrojů pět nebo sedm. hn: Jaké jsou tedy možnosti? Jedním z nástrojů je snížit
odvod sociálního pojištění nebo zvýšit odpočitatelnou položku daně z příjmů. Ale
těmito opatřeními nepostihneme lidi, kteří příjem nemají, takže musí být ještě
jiný mechanismus, jak pomoci důchodcům nebo nezaměstnaným. Dají se například
zvýšené náklady na energie propočíst do důchodů a dávek v nezaměstnanosti.
Dalším řešením, o kterém teď v naší pracovní skupině jednáme, je snížení sazby
DPH. hn: Jaký má ekologická daň smysl, když se pak ceny vyrovnají jinde? Každá
daň je podle mého názoru negativní, představuje nutné zlo. Stát ale potřebuje
určitý příjem na zajištění veřejných služeb. A proč by neměl získat peníze ze
zdanění surovin nebo komodit, jejichž výroba a spotřeba má negativní vliv na
životní prostředí či lidské zdraví. Ekologická daň přinese spravedlivější způsob
zdanění, bude se danit ekologické zlo a nikoli ekonomické dobro, tedy lidská
práce. Ekologickou daní zároveň můžeme ovlivnit spotřebu produktů, které mají
negativní dopad na životní prostředí. Rád bych zdůraznil, že náběh daně by měl
být pozvolný, jasně stanovený. Je důležité, aby každý věděl, jak se sazby budou
v příštích deseti až patnácti letech vyvíjet. Jedině v dlouhodobě stabilním
prostředí může podnikatel i občan změny zahrnout do svého rozhodování. hn:
Například cena benzinu se v posledních letech zvýšila už několikrát. Ale lidé
nijak výrazně neomezili jízdu autem. Bude mít daň smysl? Myslím, že to má smysl
z dlouhodobého hlediska. Když bude domácnost vědět, jak se bude zdražovat
elektřina v následujících deseti letech, vezme tuto informaci v úvahu například
při nakupování ledničky. Anebo si spočítá, že se jí vyplatí zateplit dům.
Investice do energeticky méně náročných a ekologicky přijatelnějších technologií
se vyplatí. Bude to platit pro domácnost i průmysl. ZDROJ: HN
Evropská unie včetně České republiky zahajuje ekologickou daňovou reformu, která zvýší ceny elektřiny, benzinu či plynu, tedy surovin a výrobků, které zatěžují životní prostředí. Milan Ščasný z Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí a člen meziresortní komise pro přípravu ekologické daňové reformy tvrdí, že rodinný rozpočet průměrné domácnosti by nová daň neměla radikálně zasáhnout.
\"Jsem zastáncem toho, aby reforma byla v co největší míře neutrální, aby se celková daňová zátěž nezvýšila. Průměrná domácnost tak sice zaplatí více za paliva, elektrickou energii a benzín, ale bude mít více v peněžence, protože budou nižší jiné daně,\" říká Ščasný.
hn: Platí vaše odhady pro každého občana?
Propočetli jsme, že nejvíce bude ohroženo čtyřicet procent příjmově nejchudších obyvatel. Největší problém představují důchodci a nezaměstnaní. Ekologická daň zvýší cenu energií, a zejména tepla, které uspokojuje základní lidské potřeby. Tomu se nedá nijak vyhnout. V současné době proto diskutujeme o různých variantách, jak vlastně kompenzovat či zmírnit zvýšení daní. V podstatě je těch nástrojů pět nebo sedm.
hn: Jaké jsou tedy možnosti?
Jedním z nástrojů je snížit odvod sociálního pojištění nebo zvýšit odpočitatelnou položku daně z příjmů. Ale těmito opatřeními nepostihneme lidi, kteří příjem nemají, takže musí být ještě jiný mechanismus, jak pomoci důchodcům nebo nezaměstnaným. Dají se například zvýšené náklady na energie propočíst do důchodů a dávek v nezaměstnanosti. Dalším řešením, o kterém teď v naší pracovní skupině jednáme, je snížení sazby DPH.
hn: Jaký má ekologická daň smysl, když se pak ceny vyrovnají jinde?
Každá daň je podle mého názoru negativní, představuje nutné zlo. Stát ale potřebuje určitý příjem na zajištění veřejných služeb. A proč by neměl získat peníze ze zdanění surovin nebo komodit, jejichž výroba a spotřeba má negativní vliv na životní prostředí či lidské zdraví. Ekologická daň přinese spravedlivější způsob zdanění, bude se danit ekologické zlo a nikoli ekonomické dobro, tedy lidská práce. Ekologickou daní zároveň můžeme ovlivnit spotřebu produktů, které mají negativní dopad na životní prostředí. Rád bych zdůraznil, že náběh daně by měl být pozvolný, jasně stanovený. Je důležité, aby každý věděl, jak se sazby budou v příštích deseti až patnácti letech vyvíjet. Jedině v dlouhodobě stabilním prostředí může podnikatel i občan změny zahrnout do svého rozhodování.
hn: Například cena benzinu se v posledních letech zvýšila už několikrát. Ale lidé nijak výrazně neomezili jízdu autem. Bude mít daň smysl?
Myslím, že to má smysl z dlouhodobého hlediska. Když bude domácnost vědět, jak se bude zdražovat elektřina v následujících deseti letech, vezme tuto informaci v úvahu například při nakupování ledničky. Anebo si spočítá, že se jí vyplatí zateplit dům. Investice do energeticky méně náročných a ekologicky přijatelnějších technologií se vyplatí. Bude to platit pro domácnost i průmysl.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích