Inspektor: EU po nás chce tvrdší sankce
Hradec Králové - Jako by měla být hlídacím psem demokracie média, strážcem stavu
přírody by měla být Česká inspekce životního prostředí. Tato státní instituce
může udělovat mnohamilionové pokuty za porušení zákonů a předpisů, které se
týkají životního prostředí. Své oblastní inspektoráty má v deseti oblastech
země. \"Stav životního prostředí ve východních Čechách se rozhodně vyvíjí směrem
k lepšímu. Například kvalita vody v Labi před deseti, patnácti lety a dnes, to
je výrazný rozdíl. V Hradci bylo dřív naprosto nemyslitelné, aby v řece někdo
chytal ryby. Dnes můžete ryby pozorovat z mostu, na břehu sedí rybáři a své
úlovky také konzumují,\"říká hlavní inspektor hradeckého oblastního inspektorátu
Radomír Hyšpler, pod který spadají i všechny okresy Pardubického kraje.
Vyčištění Synthesie bude stát miliardy Odpadní vody Synthesie jsou letitým
problémem, na který ekologové neustále upozorňují. Co se s tím dá dělat? Do
modernizace asi deset let staré čistírny se má postupně investovat přes šedesát
milionů korun. Předpokládáme, že zlepšení přinese i změna provozovatele čistírny
odpadních vod, od září ji provozuje společnost Veolia Water. V současné době
také vodoprávní orgán připravuje vydání nového vodohospodářského povolení, ve
kterém budou přísnější limity znečištění. Značný pozitivní dopad také má a bude
mít zavádění nových technologií. Pokud se znovu zjistí další překročení
povolených norem, kdo pak dostane pokutu? Synthesia, nebo nový provozovatel? To
mají obě firmy mezi sebou smluvně zajištěné. Bude záležet na tom, o jaký
ukazatel se jedná. Pokud půjde o znečištění, které čistírna mohla odstranit, je
to věcí jejího provozovatele, jinak je zodpovědnost na Synthesii. Synthesia
dostává pokuty opakovaně, ale situace se příliš nelepší. Může vůbec udělování
pokut vést v tomto případě k nápravě? Myslím, že to záleží také na výši pokut.
Ta nynější bude skutečně podstatně vyšší, takže by to mohlo pomoci. Velmi
důležitá je modernizace provozů a odstraňování znečištění přímo zde u
jednotlivých zdrojů. Vážným problémem je také spalovna nebezpečného odpadu v
Synthesii, která patří mezi největší v zemi. Ta má odklad do konce roku 2005,
aby splnila požadované emisní limity. Je to možné dosáhnout? Bez mohutných
investic to nepůjde. Aby mohla splnit zákonné podmínky, bude nutné vložit do
úprav kolem padesáti milionů korun. Předpokládá se, že by tam měl vstoupit
nějaký strategický partner. Je to otázka peněz. Vzduch už ohrožují více auta než
továrny Jaký je nyní stav ovzduší v Pardubickém kraji? Celkově se zlepšuje, ale
mění se struktura znečištění. Více než emise z průmyslových podniků dnes ovzduší
zatěžují výfukové plyny z automobilů. To se dá ovšem podstatně obtížněji
ovlivnit než výrobní podniky. Dokazováním původu znečištění je u emisí velmi
obtížné. V Pardubicích došlo mnohokrát k únikům nebezpečných látek do ovzduší,
místní lidé mají vysledováno, odkud pocházejí, ale k postihu prakticky nikdy
nedojde. To je velice obtížně prokazatelné, ještě obtížnější než třeba u
znečištění vody. Pokud se jedná třeba o zápach, těžko se někomu dokazuje, že to
způsobil. Ve čtvrtině případů ze všech loňských stížností lidé upozorňovali na
zápach. To by svědčilo o tom, že tento problém je dnes častější, ale spíše jak
se životní prostředí čistí, některé věci začínají vystupovat do popředí. Dá se
detekovat zápach přístroji, nebo jen pomocí lidského nosu? Pach se vyhodnocuje
pachoměrem, jedno zařízení jsme také získali. Je to zařízení rozměrů velkého
kulatého stolu a je rozděleno na šest sekcí. V každé sedí člověk, odděleně od
ostatních. Přiveze se vak se zachyceným pachovým znečištěním a proškoleným
specialistům se mísí se vzduchem a oni čichají a vyhodnocují pachový vjem.
Nemusí tedy jezdit na místo znečištění, ale zápach přivezeme za nimi. Skupina se
zatím připravuje a školí, dovybavuje se technické zařízení. Detekovat pachy je
přístrojově velmi obtížné, lze takto stanovovat jen některé sloučeniny. Krajský
úřad registruje na území kraje desítky a stovky starých skládek a ekologických
zátěží. Jaké jsou ty nejnebezpečnější? V regionálním seznamu priorit pro
odstraňování ekologických zátěží jsou na prvním místě Pardubice s areálem firmy
Synthesia a dále lomy zavezené kaly s chlorovanými uhlovodíky v blízkosti obce
Bor u Skutče. Ekologické zátěže v Synthesii tvoří především staré deponie odpadů
z výroby, kontaminované podloží organickými látkami a podobně. Sanační práce si
vyžádají několik miliard korun. Postupně vydáváme rozhodnutí na jednotlivé typy
zátěží a jejich odstranění. V lokalitě Bor u Skutče probíhají sanační práce na
odstranění chlorovaných uhlovodíků z horninového prostředí a podzemních vod.
Sanace je rozdělena do tří etap. Nyní probíhá druhá etapa a náklady na sanaci
již přesáhly dvacet milionů korun. Je možné, že by se ještě objevily další velké
staré skládky a zátěže, o nichž se dosud nevědělo? Vyloučit to pochopitelně
nelze, ale pravděpodobnost není příliš vysoká. Větší nebezpečí dnes hrozí při
haváriích, například v chrudimském okrese před několika lety navrtala skupina
zlodějů produktovod, navíc pod vedením vysokého napětí, a došlo k velkému úniku
ropných látek. Následky se budou odstraňovat ještě několik let. Podobné riziko
vzniká také tehdy, když se kradou pohonné hmoty z cisterny. Lupiče někdo vyruší,
on nechá otevřený kohout a obsah vyteče na zem. V lokalitě Časy u Pardubic je
skládka destilačních zbytků z Parama. Ty se nyní přepracovávají na alternativní
palivo. V čem to spočívá? Původně se v Časech uvažovalo o tom, že by se skládka
zakryla. To se ukázalo jako nevhodné, proto se hledaly jiné způsoby sanace i
příklady ze zahraničí. Tak se přišlo na možnost přepracování na alternativní
palivo. Snaha je využít odpad jako druhotnou surovinu. V Německu třeba spalují
čistírenské kaly v elektrárnách spolu s běžným palivem. Kaly nelze využívat po
biologickém přepracování jako hnojivo, protože se v nich obvykle objevují těžké
kovy, rtuť, kadmium nebo zinek. U nás se o jejich spalování zatím jen uvažuje.
Naše pokuty mohou malou firmu zničit Jste vybaven k tomu stav životního
prostředí rychle a účinně kontrolovat? Jste přece jen úřad, nemáte možnost dělat
přepadové akce jako třeba ekologičtí aktivisté. Máte dostatek represivních
nástrojů? V minulém roce náš oblastní inspektorát provedl celkem asi 1700
revizních šetření a naši inspektoři jsou denně v terénu. Kromě toho držíme
nepřetržitou havarijní službu, takže k haváriím, které se týkají životního
prostředí, vyjíždíme i v mimopracovní dny nebo v nočních hodinách. Zvýšenou
pozornost věnujeme vytipovaným prioritním zdrojům znečištění. Technického
vybavení není nikdy dost, protože zejména výpočetní technika rychle stárne. V
současné době se jedná o nákupu mobilní laboratoře. Při své činnosti musíme
postupovat podle správního řádu a ostatních složkových zákonů. Před časem zde
byli konzultanti z Evropské unie a jednou z jejich výtek bylo, že pokuty, které
ukládáme, jsou poměrně nízké. Proto postupně pokuty zvyšujeme, aby jejich účinek
byl výraznější, i když pro některé závody mohou být doslova likvidační. Pro
firmu malého živnostníka je pokuta padesát nebo sto tisíc korun vysoká, pro
velké firmy zase tolik neznamená. Dostala někdy nějaká společnost takovou
pokutu, že by ji to zničilo? Nevím, jestli to bylo kvůli naší pokutě, nevidím do
ekonomiky podniku, ale stalo se to. Uložili jsme vysokou pokutu, ve statisících
korun, například jedné spalovně a ta provoz ukončila. V žádném případě
nezohledňujeme ekonomickou situaci firmy, pokud překročí zákon, pokutu jí dáme.
Jsou v jiných zemích pokuty drastičtější než u nás? Ve světě je to trochu jiné.
Tam firmu nejprve upozorní, pak jim pošlou dopis s důrazným upozornění a pokuta,
to už je vlastně vyvrcholení, když firma vůbec nereaguje. U nás při zjištění
porušení zákona rovnou ukládáme pokuty, to je naše povinnost. Jaké největší
sankce váš oblastní inspektorát kdy uložil? Největší pokutu jsme dali v
posledních letech Synthesii, téměř tři miliony korun, ovšem potom odvolací orgán
tuto částku snížil. Většinou se také podaří pokuty od viníků vymoci, to je
starostí finančních úřadů. Jen když podnik zanikne nebo je zcela insolventní, je
to pak velmi složité a nepomůže ani exekutor. Pardubický i Královéhradecký kraj
plánují společně výstavbu nové spalovny komunálního odpadu v Opatovicích. Jaký
je váš názor na tento projekt? V Německu funguje spalovna v každém regionu.
Projekt spalovny v Opatovicích má ale ten nedostatek, že by se tam mělo spalovat
všechno bez většího třídění. Nejdříve by se mělo hledět na to, aby se využily
všechny suroviny i organické látky a teprve odpad, který nelze jinak využít, by
se mohl spálit. A to až potom, co se vyčerpá i možnost mechanicko - biologického
zpracování části odpadu. Tím by se spalované množství výrazně snížilo. Radomír
Hyšpler Hlavní inspektor České inspekce životního prostředí v Hradci Králové
narodil se 16. února 1944 vystudoval Vysokou školu chemicko- technologickou v
Pardubicích. Kandidátskou práci obhájil na Vysokém učení technickém Brno. Třicet
let pracuje u inspekce, byl řadovým pracovníkem, vedoucím oddělení PAVEL
DOSOUDIL Zdroj: Mladá fronta Dnes
Hradec Králové - Jako by měla být hlídacím psem demokracie média, strážcem stavu přírody by měla být Česká inspekce životního prostředí. Tato státní instituce může udělovat mnohamilionové pokuty za porušení zákonů a předpisů, které se týkají životního prostředí. Své oblastní inspektoráty má v deseti oblastech země. \"Stav životního prostředí ve východních Čechách se rozhodně vyvíjí směrem k lepšímu. Například kvalita vody v Labi před deseti, patnácti lety a dnes, to je výrazný rozdíl. V Hradci bylo dřív naprosto nemyslitelné, aby v řece někdo chytal ryby. Dnes můžete ryby pozorovat z mostu, na břehu sedí rybáři a své úlovky také konzumují,\"říká hlavní inspektor hradeckého oblastního inspektorátu Radomír Hyšpler, pod který spadají i všechny okresy Pardubického kraje.
Vyčištění Synthesie bude stát miliardy
Odpadní vody Synthesie jsou letitým problémem, na který ekologové neustále upozorňují. Co se s tím dá dělat?
Do modernizace asi deset let staré čistírny se má postupně investovat přes šedesát milionů korun. Předpokládáme, že zlepšení přinese i změna provozovatele čistírny odpadních vod, od září ji provozuje společnost Veolia Water. V současné době také vodoprávní orgán připravuje vydání nového vodohospodářského povolení, ve kterém budou přísnější limity znečištění. Značný pozitivní dopad také má a bude mít zavádění nových technologií.
Pokud se znovu zjistí další překročení povolených norem, kdo pak dostane pokutu? Synthesia, nebo nový provozovatel?
To mají obě firmy mezi sebou smluvně zajištěné. Bude záležet na tom, o jaký ukazatel se jedná. Pokud půjde o znečištění, které čistírna mohla odstranit, je to věcí jejího provozovatele, jinak je zodpovědnost na Synthesii.
Synthesia dostává pokuty opakovaně, ale situace se příliš nelepší. Může vůbec udělování pokut vést v tomto případě k nápravě?
Myslím, že to záleží také na výši pokut. Ta nynější bude skutečně podstatně vyšší, takže by to mohlo pomoci. Velmi důležitá je modernizace provozů a odstraňování znečištění přímo zde u jednotlivých zdrojů.
Vážným problémem je také spalovna nebezpečného odpadu v Synthesii, která patří mezi největší v zemi. Ta má odklad do konce roku 2005, aby splnila požadované emisní limity. Je to možné dosáhnout?
Bez mohutných investic to nepůjde. Aby mohla splnit zákonné podmínky, bude nutné vložit do úprav kolem padesáti milionů korun. Předpokládá se, že by tam měl vstoupit nějaký strategický partner. Je to otázka peněz.
Vzduch už ohrožují více auta než továrny
Jaký je nyní stav ovzduší v Pardubickém kraji?
Celkově se zlepšuje, ale mění se struktura znečištění. Více než emise z průmyslových podniků dnes ovzduší zatěžují výfukové plyny z automobilů. To se dá ovšem podstatně obtížněji ovlivnit než výrobní podniky.
Dokazováním původu znečištění je u emisí velmi obtížné. V Pardubicích došlo mnohokrát k únikům nebezpečných látek do ovzduší, místní lidé mají vysledováno, odkud pocházejí, ale k postihu prakticky nikdy nedojde.
To je velice obtížně prokazatelné, ještě obtížnější než třeba u znečištění vody. Pokud se jedná třeba o zápach, těžko se někomu dokazuje, že to způsobil. Ve čtvrtině případů ze všech loňských stížností lidé upozorňovali na zápach. To by svědčilo o tom, že tento problém je dnes častější, ale spíše jak se životní prostředí čistí, některé věci začínají vystupovat do popředí.
Dá se detekovat zápach přístroji, nebo jen pomocí lidského nosu?
Pach se vyhodnocuje pachoměrem, jedno zařízení jsme také získali. Je to zařízení rozměrů velkého kulatého stolu a je rozděleno na šest sekcí. V každé sedí člověk, odděleně od ostatních. Přiveze se vak se zachyceným pachovým znečištěním a proškoleným specialistům se mísí se vzduchem a oni čichají a vyhodnocují pachový vjem. Nemusí tedy jezdit na místo znečištění, ale zápach přivezeme za nimi. Skupina se zatím připravuje a školí, dovybavuje se technické zařízení. Detekovat pachy je přístrojově velmi obtížné, lze takto stanovovat jen některé sloučeniny.
Krajský úřad registruje na území kraje desítky a stovky starých skládek a ekologických zátěží. Jaké jsou ty nejnebezpečnější?
V regionálním seznamu priorit pro odstraňování ekologických zátěží jsou na prvním místě Pardubice s areálem firmy Synthesia a dále lomy zavezené kaly s chlorovanými uhlovodíky v blízkosti obce Bor u Skutče. Ekologické zátěže v Synthesii tvoří především staré deponie odpadů z výroby, kontaminované podloží organickými látkami a podobně. Sanační práce si vyžádají několik miliard korun. Postupně vydáváme rozhodnutí na jednotlivé typy zátěží a jejich odstranění. V lokalitě
Bor u Skutče probíhají sanační práce na odstranění chlorovaných uhlovodíků z horninového prostředí a podzemních vod. Sanace je rozdělena do tří etap. Nyní probíhá druhá etapa a náklady na sanaci již přesáhly dvacet milionů korun.
Je možné, že by se ještě objevily další velké staré skládky a zátěže, o nichž se dosud nevědělo?
Vyloučit to pochopitelně nelze, ale pravděpodobnost není příliš vysoká. Větší nebezpečí dnes hrozí při haváriích, například v chrudimském okrese před několika lety navrtala skupina zlodějů produktovod, navíc pod vedením vysokého napětí, a došlo k velkému úniku ropných látek. Následky se budou odstraňovat ještě několik let. Podobné riziko vzniká také tehdy, když se kradou pohonné hmoty z cisterny. Lupiče někdo vyruší, on nechá otevřený kohout a obsah vyteče na zem.
V lokalitě Časy u Pardubic je skládka destilačních zbytků z Parama. Ty se nyní přepracovávají na alternativní palivo. V čem to spočívá?
Původně se v Časech uvažovalo o tom, že by se skládka zakryla. To se ukázalo jako nevhodné, proto se hledaly jiné způsoby sanace i příklady ze zahraničí. Tak se přišlo na možnost přepracování na alternativní palivo. Snaha je využít odpad jako druhotnou surovinu. V Německu třeba spalují čistírenské kaly v elektrárnách spolu s běžným palivem. Kaly nelze využívat po biologickém přepracování jako hnojivo, protože se v nich obvykle objevují těžké kovy, rtuť, kadmium nebo zinek. U nás se o jejich spalování zatím jen uvažuje.
Naše pokuty mohou malou firmu zničit
Jste vybaven k tomu stav životního prostředí rychle a účinně kontrolovat? Jste přece jen úřad, nemáte možnost dělat přepadové akce jako třeba ekologičtí aktivisté. Máte dostatek represivních nástrojů?
V minulém roce náš oblastní inspektorát provedl celkem asi 1700 revizních šetření a naši inspektoři jsou denně v terénu. Kromě toho držíme nepřetržitou havarijní službu, takže k haváriím, které se týkají životního prostředí, vyjíždíme i v mimopracovní dny nebo v nočních hodinách. Zvýšenou pozornost věnujeme vytipovaným prioritním zdrojům znečištění. Technického vybavení není nikdy dost, protože zejména výpočetní technika rychle stárne. V současné době se jedná o nákupu mobilní laboratoře. Při své činnosti musíme postupovat podle správního řádu a ostatních složkových zákonů. Před časem zde byli konzultanti z Evropské unie a jednou z jejich výtek bylo, že pokuty, které ukládáme, jsou poměrně nízké. Proto postupně pokuty zvyšujeme, aby jejich účinek byl výraznější, i když pro některé závody mohou být doslova likvidační. Pro firmu malého živnostníka je pokuta padesát nebo sto tisíc korun vysoká, pro velké firmy zase tolik neznamená.
Dostala někdy nějaká společnost takovou pokutu, že by ji to zničilo?
Nevím, jestli to bylo kvůli naší pokutě, nevidím do ekonomiky podniku, ale stalo se to. Uložili jsme vysokou pokutu, ve statisících korun, například jedné spalovně a ta provoz ukončila. V žádném případě nezohledňujeme ekonomickou situaci firmy, pokud překročí zákon, pokutu jí dáme.
Jsou v jiných zemích pokuty drastičtější než u nás?
Ve světě je to trochu jiné. Tam firmu nejprve upozorní, pak jim pošlou dopis s důrazným upozornění a pokuta, to už je vlastně vyvrcholení, když firma vůbec nereaguje. U nás při zjištění porušení zákona rovnou ukládáme pokuty, to je naše povinnost.
Jaké největší sankce váš oblastní inspektorát kdy uložil?
Největší pokutu jsme dali v posledních letech Synthesii, téměř tři miliony korun, ovšem potom odvolací orgán tuto částku snížil. Většinou se také podaří pokuty od viníků vymoci, to je starostí finančních úřadů. Jen když podnik zanikne nebo je zcela insolventní, je to pak velmi složité a nepomůže ani exekutor.
Pardubický i Královéhradecký kraj plánují společně výstavbu nové spalovny komunálního odpadu v Opatovicích. Jaký je váš názor na tento projekt?
V Německu funguje spalovna v každém regionu. Projekt spalovny v Opatovicích má ale ten nedostatek, že by se tam mělo spalovat všechno bez většího třídění. Nejdříve by se mělo hledět na to, aby se využily všechny suroviny i organické látky a teprve odpad, který nelze jinak využít, by se mohl spálit. A to až potom, co se vyčerpá i možnost mechanicko - biologického zpracování části odpadu. Tím by se spalované množství výrazně snížilo.
Radomír Hyšpler
Hlavní inspektor České inspekce životního prostředí v Hradci Králové
narodil se 16. února 1944
vystudoval Vysokou školu chemicko- technologickou v Pardubicích.
Kandidátskou práci obhájil na Vysokém učení technickém Brno.
Třicet let pracuje u inspekce, byl řadovým pracovníkem, vedoucím oddělení
PAVEL DOSOUDIL
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích