zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nákladní plavba na Labi zápolí o existenci

31.10.2003
Voda
Nákladní plavba na Labi zápolí o existenci
Československá plavba labská (ČSPL) už vyčerpala všechny finanční rezervy. V listopadu zaměstnancům rozdělí poslední výplaty a jiné finanční zdroje nemá. Ponurou atmosféru v Děčíně, kde má rejdařství sídlo, dnes cítí nejen zaměstnanci plavby, ale i obyvatelé, neboť ČSPL dávala stovkám lidí obživu. Ve zdejších obchodech se točily peníze, kterých však je rok od roku méně. MEZITITULEK: Živit se na Labi je příliš nejisté Lodě se plaví po Labi přinejmenším od dvanáctého století. Je to mezinárodní vodní cesta, které po první světové válce dala Versailleská smlouva statut svobodné plavby. Pro Česko jako vnitrozemský stát má strategický význam. Labe je jediná vodní cesta, která nás spojuje s evropskými námořními přístavy. Až do roku 1990 to ČSPL, která v té době byla na vrcholu svých přepravních výkonů, také hojně využívala. Ročně vozila až sedm miliónu tun zboží a zaměstnávala čtyři tisíce lidí. Nyní zůstala jen desetina pracovníků a také skromný náklad - od začátku roku se tu přepravilo pouhých tři sta padesát tisíc tun. Rejdařství využívá 260 kilometrů dlouhou tuzemskou labsko-vltavskou vodní cestu, která postupně vznikala od začátku minulého století. Kaskáda jedenadvaceti jezů pomohla plavbě z Chvaletic do Ústí nad Labem a po Vltavě z Mělníka až po přehradu Slapy. \"Přesto jsme zůstali v izolaci. Od evropských vodních cest nás dělí pouze regulovaný úsek řeky od jezu Střekov v Ústí nad Labem po německý Magdeburk, kde je první odbočka na síť evropských plavebních kanálů. Zatímco na německé straně slíbili, že do roku 2005 zajistí plavidlům potřebný ponor, u nás zůstává řeka vystavena rozmarům přírody,\" říká ředitel závodu Dolní Labe Jindřich Zídek. Rejdařství v Děčíně má nyní vážné potíže, neboť mu vnitrozemská plavba přináší jen nepatrné výdělky. \"Živí nás cesty do zahraničí. K tomu ale potřebujeme celoroční provoz na řece, které na čtyřicetikilometrovém úseku před státní hranicí chybějí dva vodní stupně,\" uvedl člen představenstva plavební firmy Miroslav Šefara. Od letošního června však kvůli nízké vodě většina plavidel nevyplula. Problematické místo ve spojení se zahraničím představuje právě \"nekanalizovaný\" úsek řeky od Střekova do Magdeburgu. MEZITITULEK: Vláda se už vyslovila k vodní cestě sedmkrát Jen málokterý dopravní projekt provází tolik vládních usnesení jako splavnění krátkého úseku Labe. Za posledních sedm let se vláda sedmkrát vyslovila k vodním cestám. Doporučila investice, aby vzápětí její rozhodnutí zpochybnilo Ministerstvo životního prostředí a občanské iniciativy. Výstavba jezů v Malém Březně a Prostředním Žlebu je v nedohlednu. Stavba obou vodních děl, včetně prohloubení dna řeky, vyjde na 6,2 miliardy korun s návratností osmnáct let. Podle rejdařů nemůže vodní doprava bez jezů podnikat. Pro partnery je totiž nespolehlivá. Stát investoval zhruba sto miliónů korun na odborné posudky a projekty. \"Všechna usnesení jsou k ničemu. Jedno dopravní odvětví míří do záhuby,\" míní sociálně demokratický náměstek hejtmana Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna. Vzácně si v tom notuje s pravicovými politiky. Předseda ODS Mirek Topolánek se v polovině října vydal do Děčína. \"Jezy musíme postavit za každou cenu. Celoročně umožní plavbu a budou součástí protipovodňových opatření,\" rezolutně prohlásil Topolánek. Ambrozkův úřad podle něj nesmyslně brání rozvoji říční dopravy. Mluvčí ministerstva dopravy Ludmila Roubcová přiznává, že veškeré dosud vynaložené prostředky na přípravu stavby nemají přiměřený efekt, neboť územní řízení stavby pokaždé uvízlo na mrtvém bodu. MEZITITULEK: Rejdaři stále čekají na peněžní náhradu Suché počasí letos zasáhlo do vodní dopravy v celé zemi. Největší ztráty jsou na dolním úseku Labe pod Ústím ve směru k státní hranici. Šest rejdařství odhaduje celkové škody na více než šedesát miliónů korun. Ministerstvo dopravy, stejně jako v roce 2000, připravuje do vlády návrh částečných kompenzací škod. \"Vláda tehdy uvolnila osmdesát tři milióny korun, takže finanční pomoc došla včas,\" říká Šefara, který se obává, že rejdaři dostanou státní kompenzace až ve chvíli, kdy firmy zkrachují. Vyschlá labská vodní cesta přivedla do problémů také firmu Česko-Saské přístavy v Děčíně. Nemá žádný náklad, a tak značnou část lidí nechává doma. \"Měsíční ztráta je až deset miliónů korun,\" odhaduje škody ředitel pobočky Českých přístavů v Ústí nad Labem Jiří Pardubský. Podnik už propustil třicet pět lidí. Tři dokončené tankery přitom čekají v Českých loděnicích v Děčíně na volnou cestu do Nizozemska. Největší z nich je 135 metrů dlouhý a patnáct metrů široký. Do předání plavidel zákazníkovi se firma nedočká peněz. České loděnice se tak dostávají na seznam méně spolehlivých firem, i když všechna plavidla dokončují včas. Labe si však nedá poručit. Plavba labsko-vltavská Počet vydaných koncesí k provozování vodní dopravy: 400 Délka labsko-vltavské vodní cesty: 260 kilometrů Největší rejdařství: Československá plavba labská Děčín Počet lodí největšího rejdaře v letech 1990/2003: 650/120 Počet pracovníků v letech 1990/2003: 4000/400 Přepravený náklad v miliónech tun v letech 1990/2003: 7/0,36 Pramen: ČSPL Dolní Labe ZDROJ: Podniky a trhy
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí