Úkol do EU: příroda, rovná práva, peníze

Už jen šest měsíců a z obyvatel Česka budou občané evropští. Je jisté, že většina pravidel se do května příštího roku promění tak, jak unie žádá. A jací budou lidé? Sociologické výzkumy ukazují, že za posledních třináct let se životní styl Čechů výrazně změnil. Rok od roku se víc podobá tomu v zemích unie. \"Evropany jsme nikdy nepřestali být. Teď se jen musíme rozkoukat. A zbavit se návyků, které jsou Evropanovi západního ražení na míle daleko,\" míní někdejší šéf diplomacie Jiří Dienstbier. \"Jsou to desítky maličkostí. Od způsobu, jak se chováme k vlastním penězům, až k jisté neekologičnosti.\" Ta se dá dokreslit třeba tím, jak Češi nakládají s odpadky. Před dvěma lety třídilo odpad osmačtyřicet procent lidí, loni už to bylo procent sedmapadesát. Jenže - například v Německu rozdělují domácí odpad prakticky všichni. A někteří Němci jsou dokonce schopni zavolat na svého souseda, který podle nich toto pravidlo porušuje, strážníky. V Česku zatím třídění odpadu zůstává jen \"přidanou hodnotou\". Jistě je to otázka peněz: Například Jihlava vloni vydala na likvidace a recyklaci tříděného odpadu kolem dvaceti miliónů korun. Menší a chudší město si takovou sumu dovolit nemůže. \"Navíc je to otázka smýšlení. Pokud vám od malička nevštěpují, jak se chovat ekologicky, nenaučíte se to ze dne na den. Ale nejsem pesimista. Rozdíl mezi námi a Evropou není až tak závratný,\" říká Bedřich Moldan, stínový ministr životního prostředí za ODS. Podle Moldana se Češi sice mohou stěží poměřovat třeba se Švédy, ale právě tak se zas mohou s českým standardem těžko poměřovat třeba Španělé či Řekové. Evropské unii, složené nyní z patnáctky zemí, lze těžko přiřknout jednotné vzorce chování. Jestli je pro ni však něco typického, je to velký prostor, který dává občanským spolkům a sdružením. V Česku jich působí tisíce - ale není mnoho takových, které místní úřady berou opravdu vážně. \"Mnohde se k neziskovým organizacím stále ještě chovají, jako kdyby byly přítěží, která komplikuje práci,\" uvedl vicepremiér Petr Mareš (US-DEU), pod něhož tato problematika spadá. Tomu odpovídá ještě čerstvý návrh poslance ČSSD Ladislava Skopala, který chce změnit zákon o ochraně přírody a krajiny tak, aby omezil účast veřejnosti na rozhodování například o výstavbě dálnic či průmyslových zón. Důvod? Lidé svými připomínkami pouze zdržují. \"Jen pevně věřím, že návrh neprojde,\" říká Moldan. \"Jakkoli si umím představit, že by podobný experiment navrhl i jiný parlament, nevěřím, že by tam návrh omezit účast veřejnosti mohl projít.\" MEZITITULEK: Muž-živitel zůstává Stejně jako je unie nakloněná občanským spolkům, velký důraz klade na rovnoprávné postavení žen. \"V žádné národní ústavě není tak explicitně formulována rovnost pracovních příležitostí pro muže a ženy jako v evropských směrnicích,\" tvrdí komisařka EU Michaela Schreyerová. Unie podle ní vydává na podpůrné projekty stovky tisíc eur. Například Česko dostalo od roku 1990 téměř 27 miliard korun. Pro premiéra Vladimíra Špidlu je rovnoprávnost žen také velkým tématem - i když podle statistik zatím zůstává u proklamací. Český statistický úřad nedávno zveřejnil, že ženy vydělávají o čtvrtinu méně než muži na těch samých pozicích. A podle CVVM, která letos v únoru oslovila tisícovku občanů s otázkami na postavení muže a ženy, ve své zprávě uvedla: \"V Česku stále platí, že muž je živitel a žena se stará o domácnost.\" Přičemž jsou to dle výzkumu muži, kteří mají hlavní slovo, například pokud jde o rodinné výdaje. MEZITITULEK: Za vším hledej peníze Mimochodem - podle finančních analytiků Češi nakládají s vlastními penězi také jinak než je ve většině zemí unie běžné. \"Náš přístup k penězům je poměrně lehkovážný. Stále o nich přemýšlíme tak, že si za ně můžeme koupit jídlo, auto, dům. Nemyslíme na budoucnost,\" uvedl finanční poradce Vladimír Fichtner. Ze studií Eurobarometru vyplývá, že občané unie investují nejvíce do nemovitostí, dluhopisů a akcií, Češi naopak nejčastěji nechávají peníze ležet na účtech. Sociolog Michal Tuček, který v roce 2001 vydal knihu Evropa na prahu sjednocení, míní, že peníze - nebo spíše bohatství jednotlivých zemí - jsou hlavní příčinou rozdílů mezi Východem a Západem. \"Rozdíly jsou především v tom, co kde je možné si dovolit.. Jinak se vše postupně sjednocuje: Ať už jde o péči o tělo, zdravou stravu či nasazení v práci,\" napsal. Ilustrovat to lze na drobnosti: rok od roku například přibývá mužů, kteří používají antiperspiranty - jen za poslední rok jich bylo o 13 procent víc. I tak je ale zatím v Česku o 40 procent méně mužů, kteří pravidelně používají prostředky proti pocení, než v sousedním Německu. ZDROJ: HN