Stade má smutek, končí atomová elektrárna
\"Skutečná práce začne až po vlastním odstavení reaktorů,\" tvrdí Petra
Uhlmannová z E.ON. Firma pak musí zaplatit několik stovek lidí, kteří druhou
nejstarší jadernou elektrárnu v Německu do roku 2015 definitivně zlikvidují. Na
první pohled se od zítřka ve Stade nic nezmění. Do práce normálně nastoupí
směna, která musí i nadále kontrolovat všech 157 vysoce radioaktivních
palivových článků v reaktoru. Demolice budovy začne až v roce 2005. Devadesát
osm procent toho, co z ní zbude, se později využije například jako materiál při
výstavbě infrastruktury. \"Nejprve samozřejmě přezkoumáme, zda jednotlivé kusy
betonu a oceli nejsou radioaktivní,\" řekla Uhlmannová agentuře DPA. \"Pozemek
neopustí nic, co by neprošlo testem.\" Pro zbylá dvě procenta kontaminovaného
odpadu chce E.ON na místě elektrárny zbudovat dočasný mezisklad jaderného
materiálu: 66 metrů dlouhou a 25 metrů metrů širokou halu s šedesát centimetrů
tlustými zdmi. Stát tu bude pravděpodobně déle než samotný reaktor. \"V každém
případě tak dlouho, dokud se v Německu nedostaví hlubinné úložiště,\" domnívá se
mluvčí E.ON. \"A to může trvat ještě třicet let.\" Likvidace \"nejdražší a
nejlépe zajištěné skládky kovového odpadu ve Spolkové republice\", jak
elektrárně Stade přezdívají německá média, přijde podle expertů na 500 miliónů
eur. Náklady na vyčištění pozemku a odstranění reaktoru tak téměř trojnásobně
přesáhnou částku investovanou do jeho výstavby. Přesto chtějí němečtí Zelení
dnešní událost náležitě oslavit. \"Odstavovací večírek\" si naplánovali na
příští čtvrtek. V ten den by měl do Stade dorazit i jeden z hlavních propagátorů
akce nazvané \"Atomausstieg\" (ustoupení od jaderné energetiky), německý ministr
životního prostředí Jürgen Trittin. Vypnutí jaderné elektrárny Stade totiž - jak
několikrát zdůraznil v tisku - považuje za \"symbol konce atomového věku\".
Obyvatelé města na břehu Labe ale Trittinovi, zdá se, žádné uvítání nechystají.
\"Vůbec ho tady nechceme,\" přiznává jeden ze zaměstnanců elektrárny.
Neprotestují však jen občané. Také většina komunálních politiků by ministrovu
návštěvu Stade raději zrušila. Důvod? Většina zdejších lidí si k elektrárně za
třicet let vybudovala \"emotivní vztah\". Řada občanů se s jejím uzavřením dosud
nesmířila, tvrdí. Jedním z nespokojenců je Werner Hecker. \"V roce 1971 jako
student viděl, jak se elektrárna postupně zvedala ze země. V roce 1974 v ní
začal pracovat a dotáhl to až na vedoucího směny a předsedu podnikové rady,\"
píše Süddeutsche Zeitung. Přestože za zachování atomové energetiky už několikrát
demonstroval ve Stade i v Bonnu, tentokrát zřejmě protestovat nebude. Blokády
ani demonstrace nechystají ani ostatní obyvatelé města. Většina z nich se však
shoduje, že jim jaderná elektrárna Stade bude chybět. \"Vlastně nás proslavila
po celém Německu,\" říká majitel jedné z restaurací na náměstí. \"Určitě po ní
zůstane nostalgie.\" ZDROJ: HN
\"Skutečná práce začne až po vlastním odstavení reaktorů,\" tvrdí Petra Uhlmannová z E.ON. Firma pak musí zaplatit několik stovek lidí, kteří druhou nejstarší jadernou elektrárnu v Německu do roku 2015 definitivně zlikvidují.
Na první pohled se od zítřka ve Stade nic nezmění. Do práce normálně nastoupí směna, která musí i nadále kontrolovat všech 157 vysoce radioaktivních palivových článků v reaktoru.
Demolice budovy začne až v roce 2005. Devadesát osm procent toho, co z ní zbude, se později využije například jako materiál při výstavbě infrastruktury. \"Nejprve samozřejmě přezkoumáme, zda jednotlivé kusy betonu a oceli nejsou radioaktivní,\" řekla Uhlmannová agentuře DPA. \"Pozemek neopustí nic, co by neprošlo testem.\"
Pro zbylá dvě procenta kontaminovaného odpadu chce E.ON na místě elektrárny zbudovat dočasný mezisklad jaderného materiálu: 66 metrů dlouhou a 25 metrů metrů širokou halu s šedesát centimetrů tlustými zdmi. Stát tu bude pravděpodobně déle než samotný reaktor. \"V každém případě tak dlouho, dokud se v Německu nedostaví hlubinné úložiště,\" domnívá se mluvčí E.ON. \"A to může trvat ještě třicet let.\"
Likvidace \"nejdražší a nejlépe zajištěné skládky kovového odpadu ve Spolkové republice\", jak elektrárně Stade přezdívají německá média, přijde podle expertů na 500 miliónů eur. Náklady na vyčištění pozemku a odstranění reaktoru tak téměř trojnásobně přesáhnou částku investovanou do jeho výstavby.
Přesto chtějí němečtí Zelení dnešní událost náležitě oslavit. \"Odstavovací večírek\" si naplánovali na příští čtvrtek. V ten den by měl do Stade dorazit i jeden z hlavních propagátorů akce nazvané \"Atomausstieg\" (ustoupení od jaderné energetiky), německý ministr životního prostředí Jürgen Trittin. Vypnutí jaderné elektrárny Stade totiž - jak několikrát zdůraznil v tisku - považuje za \"symbol konce atomového věku\".
Obyvatelé města na břehu Labe ale Trittinovi, zdá se, žádné uvítání nechystají. \"Vůbec ho tady nechceme,\" přiznává jeden ze zaměstnanců elektrárny.
Neprotestují však jen občané. Také většina komunálních politiků by ministrovu návštěvu Stade raději zrušila. Důvod? Většina zdejších lidí si k elektrárně za třicet let vybudovala \"emotivní vztah\". Řada občanů se s jejím uzavřením dosud nesmířila, tvrdí.
Jedním z nespokojenců je Werner Hecker. \"V roce 1971 jako student viděl, jak se elektrárna postupně zvedala ze země. V roce 1974 v ní začal pracovat a dotáhl to až na vedoucího směny a předsedu podnikové rady,\" píše Süddeutsche Zeitung.
Přestože za zachování atomové energetiky už několikrát demonstroval ve Stade i v Bonnu, tentokrát zřejmě protestovat nebude. Blokády ani demonstrace nechystají ani ostatní obyvatelé města. Většina z nich se však shoduje, že jim jaderná elektrárna Stade bude chybět. \"Vlastně nás proslavila po celém Německu,\" říká majitel jedné z restaurací na náměstí. \"Určitě po ní zůstane nostalgie.\"
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích
