Předání Ceny ministra životního prostředí za rok 2003

 Ve čtvrtek 20. listopadu 2003 v 17,00 hodin předal ministr životního prostředí RNDr. Libor Ambrozek za význačný přínos pro životní prostředí a aktivní přístup k tvorbě a ochraně životního prostředí „Cenu ministra za rok 2003“ na slavnostním setkání v Letním refektáři Strahovského kláštera  dalším osobnostem a organizacím : 

Mgr. Miroslav Janík – za celoživotní přístup a obětavou práci, která svým významem výrazně přesahuje regionální rozměr v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty a poradenství a v oblasti péče o přírodu a krajinu.

 Jan Lukášek, plk. v. v. – za aktivity při ochraně biodiverzity, zejména pak za unikátní a úspěšný projekt Českého svazu ochránců přírody na záchranu populace jasoně červenookého. Za environmentální výchovu a osvětu dětí, mládeže a veřejnosti.

 Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc. – za celoživotní práci pro životní prostředí v České republice, ale i v globálním měřítku. Za obdivuhodnou aktivitu, projevovanou v každodenní práci v české akademické, politické, ale také mezinárodní a světové environmentalistické obci.

Národní síť zdravých měst ČR – za unikátní a dlouhodobě stále úspěšněji realizovaný projekt zavádění principů ochrany zdraví a životního prostředí, stejně jako principů udržitelného rozvoje, do praktického života českých obcí, měst a regionů.

 Ing. František Procházka – za celoživotní práci pro ochranu přírody v České republice i Evropě, za dlouholeté zásluhy v botanickém výzkumu, za výchovu mladé generace a utváření jejího vztahu k vědeckému poznání i ochraně přírody a za zpřístupnění vědeckých poznatků široké veřejnosti.

 Bohumír Prokůpek – za dlouholetou vynikající fotografickou tvorbu, která přispívá k popularizaci ochrany přírody a ke zvýšení ekologického povědomí veřejnosti. Za tvorbu, která odhalováním krás a tajemství přírody probouzí lásku k ní.

 Svaz ekologických zemědělců Pro-Bio – za mnohaleté úsilí při prosazování a propagaci udržitelného a ekologicky příznivého hospodaření – ekologického zemědělství – v České republice.

 Ministr Ambrozek rovněž předá své osobní poděkování RNDr. Dagmar Dykyjové, emeritní vědecké pracovnici Botanického ústavu AV ČR v Třeboni za její celoživotní úsilí o prosazování šetrného vztahu k přírodě, krajině a přírodním zdrojům, za osvětovou a vědecko-popularizační činnost podporující vzrůst ekologického uvědomění v naší veřejnosti, za práci v Mezinárodním biologickém programu, za významný podíl na zřízení CHKO a Biosférické rezervace UNESCO Třeboňsko.

  Příloha:

 CENA MINISTRA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2003 - PORTRÉTY LAUREÁTŮ

 Ing. Miroslav Janík

 Narodil se 22. dubna 1948 v Novém Jičíně. Po studiu Střední průmyslové školy ve Vsetíně absolvoval fakultu technologickou Vysokého učení technického v Brně a poté Pedagogickou fakultu v Ostravě. Kombinaci výchovy dětí a mládeže a ochrany přírody se věnoval od počátku své profesní dráhy. Pracoval jako vychovatel a odborný učitel na Středním odborném učilišti zemědělském ve Valašských Kloboukách a jako vedoucí oddělení přírodovědy a estetiky tamního Domu dětí a mládeže. V letech 1975 až 1980 byl členem a předsedou Základní skupiny TISu – Svazu pro ochranu přírody ve Valašských Kloboukách, od roku 1980 se stává členem a předsedou ZO ČSOP KOSENKA, aktivně pracuje v orgánech ČSOP jako je Ústřední výkonná rada, ve výboru Stálé oborové komise ekologické výchovy Zlínského kraje, vede ekologickou poradnu. V letech 1991 až 1993 byl jako odborný pracovník pro ekologickou výchovu při Správě CHKO Bílé Karpaty, v roce 1993 se stal profesně vedoucím ekologické poradny Kosenka, nadále je předsedou ZO ČSOP KOSENKA, iniciátorem místních a regionálních environmentálních projektů na principech udržitelnosti komunitní spolupráce. V roce 1996 byl vybrán za člena mezinárodní asociace ASHOKA, v roce 2000 se stal nositelem  celosvazového vyznamenání Příroda děkuje, udělovaného ČSOP.

 Cenu ministra životního prostředí 2003 získal inženýr Miroslav Janík za celoživotní přístup a obětavou práci, která svým významem výrazně přesahuje regionální rozměr v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty a poradenství a v oblasti péče o přírodu a krajinu.

 Jan Lukášek, plk.v.v.

 Plukovník Jan Lukášek  se narodil 2. května 1923 v Doubravce u Bratislavy. Po studiu vojenské akademie v Hranicích na Moravě nastoupil na vysokou vojenskou školu do Brna, ze které byl v padesátých letech z politických důvodů vyloučen. Kromě své práce v armádě (byl zařazen k parašutistům), se zabýval dlouhá léta i ochranou přírody a ekologickou výchovou. V letech 1982 - 1994 byl předsedou ZO ČSOP Apollo ve Štramberku. Od počátku 80. let se zajímal o problematiku výskytu jasoně červenookého. Reintrodukce jasoně byla ojedinělým úspěchem v celé Evropě a vyvolala zasloužený zájem odborných kruhů. V letech 1999 – 2001 byl plk. Lukášek odborným garantem svazového programu ČSOP „Jasoň červenooký a ostatní ohrožení motýli”. Za úspěch při reintrodukci jasoně byl odměněn mimo jiné cenou Josefa Velka (1999) a cenou Jana Šmardy (2000), několikrát také získal pamětní medaili ČSOP a různé diplomy. Své zkušenosti předával při výchově mladých ochránců přírody a přírodovědců. Dlouhodobě spolupracuje i s olomouckou a ostravskou Přírodovědeckou fakultou a s brněnskou Vysokou školou zemědělskou.

  Cenu ministra životního prostředí 2003 získal plk. v.v. Jan Lukášek za aktivity při ochraně biodiverzity, zejména pak za unikátní a úspěšný projekt Českého svazu ochránců přírody na záchranu populace jasoně červenookého. Za environmentální výchovu a osvětu dětí, mládeže a veřejnosti.

  Prof. Bedřich Moldan

 Bedřich Moldan se narodil dne 15. srpna 1935 v Praze. Po absolvování Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze studoval analytickou chemii,  získal titul RNDr. (1958), kandidát chemických věd (1964), docent UK v oboru geochemie (1992), profesor UK v oboru ochrana životního prostředí (1997), je ředitelem Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. V létech 1990-1991 byl ministrem životního prostředí, později zastával různé funkce v Parlamentu, na ministerstvech zahraničních věcí a životního prostředí a v nevládních organizacích. Dnes je poradcem ministra životního prostředí. Řídí řadu projektů zaměřených na problematiku trvale udržitelného rozvoje a je autorem několika stovek odborných, populárně-vědeckých a dalších publikací. V letech 1992-2000 byl generálním tajemníkem mezinárodního vědeckého výboru pro životní prostředí SCOPE v Paříži. V období 1993-2000 byl předsedou Správní rady Regionálního centra pro životní prostředí pro střední a východní Evropu se sídlem v Szentendre (Maďarsko). V letech 1998-2001 byl členem Evropského konsultačního fora pro trvale udržitelný rozvoj v Bruselu. Od r. 1998 byl členem delegace České republiky pro vyjednávání o přistoupení k EU (měl na starost kapitolu 22 „Životní prostředí“). V letech 2000-2001 byl zvolen předsedou Komise pro trvale udržitelný rozvoj OSN v  New Yorku. V současné době je předsedou vědecké rady Evropské agentury životního prostředí v Kodani. 

 Cenu ministra životního prostředí 2003 získal profesor Bedřich Moldan za celoživotní práci pro životní prostředí v České republice, ale i v globálním měřítku. Za obdivuhodnou aktivitu, projevovanou v každodenní práci v české akademické, politické, ale také mezinárodní a světové environmentalistické obci.

 Národní síť Zdravých měst ČR

 V roce 1988 iniciovala OSN - Světová zdravotní organizace (WHO) mezinárodní Projekt Zdravé město, ke kterému přizvala nejvýznamnější evropské metropole. Za patnáct  let trvání projektu v Evropě vzniklo 1300 Zdravých měst ve 30 zemích. Základním cílem této aktivity je podpořit na úrovni měst, obcí i regionů praktickou realizaci mezinárodně uznávaných hodnot: udržitelný rozvoj, zdraví a kvalitu života. Projekt proto v každé zúčastněné municipalitě zavádí místní Agendu 21, Akční plán zdraví a životního prostředí a jiné mezinárodní standardy.V rámci jednotlivých států se Zdravá měst, obce i regiony sdružují do tzv. národních sítí, přičemž některé z nich (mezi nimi česká národní síť) mají mezinárodní akreditaci. Ačkoliv tento projekt má v každé municipalitě organizační zázemí úřadu, není pouhou „úřední nebo expertní aktivitou“. Je také projektem komunitním – vzniká „most“ pro spolupráci mezi úřadem, radnicí a veřejností a otevírá se prostor pro aktivitu obyvatel města. Po roce 1989 se myšlenky uvedeného projektu začaly realizovat i v městech České republiky. V roce 1994 vytvořilo jedenáct aktivních měst asociaci s názvem Národní síť Zdravých měst České republiky. Od roku 2003 je asociace otevřena všem formám municipalit v ČR - městům, obcím i regionům (krajům, mikroregionům). Národní síť zdravých měst ČR je v současné době jedinou asociací u nás s přímým zaměřením na udržitelný rozvoj a zdraví. Její členská města, obce i regiony se snaží v praxi uplatňovat tyto zásady například aktivním zapojováním občanů a jejich účastí na rozhodování, preferencí udržitelných způsobů dopravy či podporou obnovitelných zdrojů energie. Jejich snahou je, aby podmínky pro kvalitní život byly zachovány v dlouhodobém horizontu pro další generace. Uvedeného stavu nelze dosáhnout náhodně - jedná se o „strategický rozvoj“, jehož snahou je vytvořit podmínky pro zdravý a kvalitní život obyvatel ve všech důležitých oblastech: zdraví, životní prostředí, sociální prostředí i ekonomická prosperita města. Návodem pro postup našich Zdravých měst, obcí a regionů se od roku 1998 stala metodika, na které spolupracuje široké spektrum odborných partnerů – kromě ministerstev je to zejména Univerzita Karlova, Český ekologický ústav, Státní zdravotní ústav a významné nevládní organizace. Metodika získala titul Světový projekt EXPO 2000. Národní síť Zdravých měst ČR má dnes vliv na 800 municipalit ve kterých žije 1,6 milionu obyvatel naší republiky. Členy této asociace jsou i někteří z odborných partnerů na národní úrovni.

            Cenu ministra životního prostředí 2003 získala Národní síť Zdravých měst ČR
za unikátní a dlouhodobě stále úspěšněji realizovaný projekt zavádění principů ochrany zdraví a životního prostředí, stejně jako principů udržitelného rozvoje, do praktického života českých obcí, měst a regionů.

 Ing. František Procházka

 Inženýr František Procházka se narodil 30. března 1939 v Sušici. Po studiu Vysoké školy zemědělské v Praze dlouhou dobu postupně působil v muzeích v Hradci Králové a Pardubicích, poté pracoval v Krkonošském národním parku a také Prachatickém okresním vlastivědném muzeu. Po roce 1992 založil firmu Ecoagency, která se zabývá speciálními úkoly v ochraně přírody a je podnikatelem - spolumajitelem firmy Kaleidoscope. Ochranou přírody se zabýval profesně i zájmově po celý život, a to jak praktickou ochranou přírody, tak prací pro veřejnost a s mládeží. Působil v Krkonoších, na Šumavě, byl jedním z těch, kde se podíleli například v roce 1991 na vyhlášení Šumavského národního parku. Od roku 1960 publikoval nepřetržitě v našem odborném tisku, po roce 1995 pravidelně a intenzívně. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří odborné publikace „Naše orchideje“ (1980), „Orchideje naší přírody“ (1983), „Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky“ (svazek č. 5, 2001) a „Komentovaný černý a červený seznam cévnatých rostlin české Šumavy“ (2002). Podílel se také spoluautorsky na desítkách dalších prací, jako je například „Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR“ (1999), „Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech“ (1999). V rámci edice Květena ČR zhotovoval texty pro svazek „Orchideacae“ (nakladatelství Academia, předpokládaný svazek č. 8), pro rok 2004 připravuje knihu o síťovém rozšíření a ekologii „Orchideje Čech“ a  jako editor se podílí na kompletním díle „Květena Šumavy“, která zahrnuje všechny 3 české země a je výsledkem šestileté práce řady botaniků. 

 Cenu ministra životního prostředí 2003 získal inženýr František Procházka za celoživotní práci pro ochranu přírody v České republice i v Evropě, za dlouholeté zásluhy v botanickém výzkumu, za výchovu mladé generace a utváření jejího vztahu k vědeckému poznání i ochraně přírody a za zpřístupnění vědeckých poznatků široké veřejnosti.

 Mgr. Bohumír Prokůpek

 Narodil se 13. 10. 1954 v Humpolci na Českomoravské vrchovině. V roce 1974 ukončil Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně, specializaci výtvarná fotografie, v roce 1986 absolvoval na katedře fotografie Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze.  Prošel řadu zaměstnání - pracoval jako výtvarník v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, maloval kopie obrazů, byl laborantem barevné fotografie v ČTK a také obrazovým redaktorem ve vydavatelství Pressfoto. Od mládí rád cestoval a zároveň fotografoval přírodu. Příležitostně publikoval fotografie a články s tematikou přírody a krajiny a spolupracoval například s tehdejším nakladatelstvím Artia na přípravě publikací o přírodě. Po konfliktech se státními a mocenskými složkami v roce 1985 publikoval převážně pod jmény přátel, byl bez trvalého pracovního poměru a pracoval pro zahraniční vydavatele. Po roce 1989 byl spoluzakladatelem vydavatelství Asco. Jeho fotografická práce byla a je zaměřena na přírodu a krajinu, včetně reflexe stop člověka. Zúčastnil se práce na některých projektech, které tuto situaci mapovaly. Jedná se  například o výstavu Krajina (1992) v expozici moderního umění Národní galerie v Praze, Tvář naší země (2000) na Pražském hradě a další. Vystavuje samostatně i s tematicky spřízněnými skupinami, jeho fotografie jsou zastoupeny ve sbírkách. Od roku 2002 vede atelier plenéru na Akademii múzických umění v Praze.

            Cenu ministra životního prostředí 2003 získal magistr Bohumír Prokůpek za dlouholetou vynikající fotografickou tvorbu, která přispívá k popularizaci ochrany přírody a ke zvýšení ekologického povědomí veřejnosti. Za tvorbu, která odhalováním krás a tajemství přírody probouzí lásku k ní.

 Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO

 Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO vznikl v roce 1989 a je celostátní nevládní organizací sdružující rolníky, zpracovatelské a obchodní organizace, spotřebitele, školy a podniky služeb orientující se na ekologické zemědělství a uplatnění jeho produktů, poskytuje komplexní služby svým členům, počínaje pomocí s přechodem na ekologický systém hospodaření, přes pomoc při řešení odborných i administrativních problémů, až po podporu prodeje, propagaci bioproduktů, vzdělávání a zastupování zájmů vůči kontrolní organizaci či státním orgánům. Stará se o deset regionálních center svazu na celém území ČR a v současné době sdružuje 510 členů, z toho 400 zemědělských podniků, které obhospodařují 126 tisíc hektarů zemědělské půdy. Podporuje spolupráci se spotřebiteli a přáteli ekologického zemědělství prostřednictvím PRO-BIO Ligy, která je sdružením na  ochranu spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství a má v současnosti 126 členů – spotřebitelů.

 Cenu ministra životního prostředí 2003 získal Svaz PRO-BIO za mnohaleté úsilí při prosazování a propagaci udržitelného a ekologicky příznivého hospodaření – ekologického zemědělství – v České republice.

Zdroj: MŽP