zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Bez kompostování to nepůjde

01.12.2003
Odpady
Bez kompostování to nepůjde
Rozvoj kompostování si vynucuje evropská direktiva, zakazující ukládání biologicky rozložitelných odpadů a komunálního odpadu bez úprav na skládku.

V Německu je ročně sebráno do kontejnerů na organický odpad kolem 8 milionů tun odpadu z domácností. Zahrnuje slupky od brambor, uvadlé květiny, pytlíky s čajem, posekanou trávu a zbytky ovoce a zeleniny a další složky. Tyto odpady jsou organicky zpracovány a produkt se využívá jako zdroj pro doplnění nutrientů v půdě, jako zakrývací materiál v zahradách, v krajinářské tvorbě, zemědělství a při rekultivacích.

Pro využití kompostu je podstatné, že nesmí obsahovat vyšší obsahy škodlivých látek než půda, do níž má být zapracován. Proto jsou nastaveny poměrně striktní limity pro obsah těžkých kovů, které musí být rozlišeny podle druhů půdy (písčitá, hlinitá, jílovitá). Pro výrobce kompostu tyto limity představují hrozbu: jsou již dnes velmi přísné a každá další úprava může znamenat ekonomickou katastrofu.

Podle Německé asociace pro průmysl nakládání s odpady (BDE) investovali němečtí podnikatelé v posledních 20 letech do sběru a zpracování organického odpadu kolem 3,2 mld. euro. Na zpracování se podílí kolem 800 zařízení, více než polovina z nich se podrobuje kontrolám kvality. Je v nich zaměstnání kolem 15 000 zaměstnanců, a to nejsou započteni pracovníci v podnicích, které vyrábějí kontejnery pro organický odpad, dopravní prostředky a zpracovatelská zařízení.

Německý ministr životního prostředí Jürgen Trittin uvedl, že se předpokládá zavedení přísných jednotných limitů pro obsah škodlivých látek v kompostech a kalu z čistíren odpadních vod a kapalných živočišných odpadech, které mají zajistit udržitelné využívání půdy s dlouhodobou produktivitou při výrobě zdravých potravin.

Jak snižovat obsahy těžkých kovů

Studie Německé federální agentury pro životní prostředí a Organizace pro kvalitu kompostu (Compost Quality Assurance Organisation) však ukazuje, že možnost snižování obsahu škodlivých látek v kompostu je již do značné míry vyčerpána. Zabránit vstupu těžkých kovů lze jen selekcí vstupního materiálu a vyloučením nevhodných složek. Ve studii jsou uvedeny výsledky analýz kompostu na obsah těžkých kovů, podle nichž byl jejich obsah stejně nízký nebo ještě nižší než obsah těžkých kovů v zahradnickém kompostu. Výrazně nižní byl obsah ve srovnání s kompostem ze směsného odpadu (\"garbage compost\"), který měl méně přísně definované hodnoty a byl produkován v polovině osmdesátých let (viz tab.).

Podle konceptu nezavádění škodlivých látek do půdy se předpokládají limity kompostů podle typů půdy (písčitá, hlinitá, jílovitá) na hodnotách:

olovo 45-105 mg/kg,

chrom 30-100 mg/kg,

zinek 120-270 mg/kg.

Ve studii se uvažuje, že nadále nebudou rozlišovány limity podle typu půdy. Toto rozdělení je totiž nepraktické, jelikož vyžaduje stanovení více než 100 hodnot pro každý těžký kov v závislosti na typu půdy a použitém hnojivu. Navíc mohou být limity měněny jen mírně, pokud nemá být ohrožen provoz kontrolovaných zařízení.

Není možné přestat

Zřeknout se rozsáhlého kompostování však není v žádném případě možné. V důsledku zákazu přímého skládkování komunálního odpadu (bez úpravy) v polovině roku 2005 nastane nedostatek kapacity zařízení pro úpravu odpadu: podle studie Deutsche bank bude třeba zpracovat 7 milionů tun odpadů. Za těchto okolností je nemožné se vzdát kompostování. V současnosti používá kompostovací kontejnery 65 % Němců a BDE odhaduje, že hodnota 80 % je dosažitelná. Podobné rozšíření se předpokládá v Rakousku, Švýcarsku, Nizozemí, a brzy bude potřeba po celé Evropě.

Kompostování má potenciálně velký trh v jižní Evropě, jelikož tam už má 74 % zemědělské půdy nedostatek organických látek - jde o ranné stadium poškození půdy, které může vést ke vzniku pouští.

Navíc, kompost a vegetace, která ho využívá, zachycuje CO2 z atmosféry, uskladňuje ho v půdě a rostoucích rostlinách. Kompost rovněž omezuje využívání minerálních hnojiv. Experti však odhadují, že roční produkce kompostu v EU postačuje jen pro jeden milion hektarů, což představuje 1,1 % celkové rozlohy zemědělské půdy, nyní obhospodařované v Evropské unii.

ZDROJ: ODPADY

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí